Vědci je v průběhu tří týdnů sedmkrát ve večerních hodinách kontaktovali telefonem a prostřednictvím rozhovoru zjišťovali, jakou mají náladu.
Tázaní měli za úkol zhodnotit, jak se v průběhu uplynulého dne cítili. Mohli si vybrat ze šesti možností tři z oblasti pozitivních emocí (energie, well-being, klid), tři pro emoce negativní (deprese, úzkost, hostilita).
Po této úvodní fázi aplikovali autoři výzkumu každému z účastníků viry způsobující rýmu přímo do nosu. Poté byl každý účastník sledován po dobu pěti dnů, zda u něj propuknou příznaky nachlazení.
"Lidé, kteří skórovali nízko v pozitivním emočním stylu, onemocněli třikrát častěji než lidé s vysokým skóre v oblasti pozitivních emocí," uvádí Cohen. Následovalo podrobnější zkoumání toho, jak naladění ovlivňuje průběh onemocnění.
Lidé s příznaky nachlazení měli za úkol každý den pomocí čtyřbodové škály přesně hodnotit příznaky nachlazení ucpaný nos, kašel a bolesti hlavy. Výzkum ukázal, že negativně naladění lidé uváděli více příznaků, než by odpovídalo objektivním ukazatelům.
Naopak lidé s pozitivními emocemi uváděli méně příznaků onemocnění, než by se dalo očekávat na základě objektivního posouzení jejich zdravotního stavu. Pozitivní emoční styl byl také u účastníků spojen se zdravější životosprávou a nižšími hladinami adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu - tří tzv. stresových hormonů.
Tato zjištění však podle autorů studie nevysvětlují spojitost mezi pozitivními emocemi a odolností vůči nemoci. Dospělí lidé mají rýmu v průměru 2-5krát za rok, děti v průměru 7-10krát. Podle Cohena může nasměrování k pozitivním emocím vést u člověka k snížení rizika nachlazení a rýmy.
