"Školák by si měl během prvních školních dnů vytvořit zvyk, kdy se po příchodu ze školy protáhne."

Pani odbornice ma sice pravdu, protoze dnesni mladez potrebuje pripomenout, ze sedeni u tabletu, pocitace nebo TV hned po prichodu ze skoly se jako cviceni nepocita.

Za nasich mladych let jsme radu odborniku nepotrebovali. Hodili jsme aktovky domu a vyrazili ven hrat ruzne hry, fotbal, stopovanou, lezli na stromy, sli se projet na kole, kdyz byl led sebrali brusle a sli bruslit na rybnik vzdaleny 10-20 minut chuze podle toho kdo kde bydlel, kdyz byl snih, na lyze lyze nebo sane a hura na kopec za nasi ctvrti.

Super! A pořád děcka tahají v aktovce všechny možné blbiny, které potřebují pro vyučování a nesmí si je nechat ve škole? Aktovka mého syna vážila ve 4 třídě 6 kg! Bez svačiny :-)

jsou tak těžké, že to svoji sotva dvacetikilovou třeťačku ani nenechávám nosit. Je to stejný poměr, jako dvacetikilový batoh pro šedesátikilovou slečnu. tak prostě přibližujem, nebo máme záchytné body, kde může aktovku nechat.

Já nevím. Přijde mi to spíš jako obecný problém s nedostatkem pohybu dětí. Nechci být jeden z těch "jó to za nás to bylo tak a tak...", ale až do páté třídy jsme neměli ve škole skříňky na učebnice, nebo přezuvky. Takže jsme nosili každý den docela slušnou váhu do školy a zpátky. Neřešilo se, jestli taška váží o kilo víc, nebo míň. Zvedal jsem ji vždycky pravou rukou, protože jsem prostě pravák. A nic mi není. Problém je spíš v tom, že my jsme šli po škole lítat ven. V létě jsme byli pořád někde u rybníka, na kole, lezli po stromech. Když dnes vidím svého oplácaného osmiletého synovce sedícího s tabletem od rána do večera na gauči a s dobrým úmyslem nadhodím, že by měl dělat nějaký sport, ještě se cítí on i máma ukřivděně.

No řekla bych, že dneska děti nosí daleko víc. Obvzlášť na prvním stupni.

Myslim, ze bude stacit jen jedna rada. Vypnout skolakum internet a TV a poslat je hrat si ven. Aspon za mych mladych let to stacilo.

A prestoze jsme brasnu 'frajersky' nosili zasadne jen na jednom rameni, zada nikoho nebolela.

no já měla v prváku na střední už dost ošklivé bolesti, ovšem jako následek pádu ze stromu (tedy z onoho pohybu).