Jo jo...jen přidám - VESELÁ MYSL PŮL ZDRAVÍ...tak se radujte i z maličkostí kolem sebe...a psychosomatické problémy zvládnete líp a píp....

Tak já taky říkám, že život začíná po šedesátce. To je důchod na dohled. Hlavní je zdraví, plánovat akce, pohlídat vnoučátka, jet na dovolenou, pěstovat koníčky, atd...

Nemusíte nic a můžete jenom to, co chcete sami. Myslím si, že bych neměnila s mladými. Taky jsme si zažili svoje. Stavba, splátky půjček, dálková škola, po revoluci hledání nových zaměstnání, co zkrachovaly podniky se stoletými tradicemi. Pak starost o rodiče a dosloužení jim. Pomoc mladým s bydlením. Hlavně když manžel nepije a děti nedělají ze života peklo.

Kdyby bylo stáří tak ideální a mohl se každý senior zasloužit o to, aby mu bylo v důchodu hej - to by byl ráj an zemi. Jenže kombinace genetiky, financí, pohody a štěstí x osamělosti, toho kde a s kým žijeme, jak jsme nemocní - to udělá své. A i když je jistě hodně lidí k seniorům tolerantní, tak stejně stáří pohodové není, aspoň ne v případě, kdy člověk ztrácí své schopnosti a musí do nějaké sociální služb ynebo hůř nemocnice.

Můžeme si bez obav užívat sexu v domově důchodců. Akorát si nejsem jistá, bude-li s kým ;-).

Spíš než vtipný článek mi to přišlo jako trapný článek na léto, kdy není o čem psát...

Fajn.

A teď ještě těch 50 negativ, která nás čekají...

9 společnost občas toleruje nedopnuté knoflíky, zipy a znečištěné šle

Jojo, na bod 2 jsem se léta těšil.

Být spokojený, zdravý i ve vysokém stáří- to není každému dáno, je to relativní. Psychologové říkají : dědičnost rozdává karty a prostředí, okolnosti s nimi hrají.

Ing. Bergman tvrdil : " Když člověk stárne, je to jakoby stoupal na vysokou horu - hůře se mu dýchá, je stále unavenější, ale o to lepší rozhled získává".

Dodávám, pokud mu ten rozhled (myšleno psychický) nezkazí Alzheimer.

100% souhlas, nádherně napsáno