- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Děti je třeba řezat. Místo snídaně, běda, večeře
No, je pravda, že bych teď ve 30 už asi přestat zlobit měl.
Desítky generací lidé nevěděli, kde mají těžiště řízení. A bylo to dobře.
externalita...dříve se říkalo spíš lajdák nebo lenoch
Mám dva, dnes už dospělé syny. Je mezi nimi rozdíl 3 let, oba se narodili na podzim ve znamení Štíra, oba mají stejného otce, byli vychováváni stejně - s láskou, ale spravedlivou přísností. Odmalička byli každý jako z jiné planety. Povahově a vzhledově. Tak to je čím?
máte zjištěno, zda byl saturn v konjukci s jupiterem v okamžiku narození obou dětí? pokud tam nebyla shoda, vysvětlovalo by to rozdíl povah i v případě, že jsou obě děti štíři
já jsem byl takové trochu lehce živější dítě ve škole, ze zábavy jsme kradli po obchodech žvýkačky a čokolády... ale na druhou stranu jsem se vždycky choval k lidem slušně a pěkně, rozhodně jsem nebyl třeba nikdy sprostý na dospělého člověka a staré lidi jsem měl vždycky rád... i učitelky mě měly většinou rády, ale měl jsem dost často pár, co mě nesnášely (ale to byly fakt mrchy), a ty to dávaly mámě na rodičáku dost sežrat.. a ta zase mě... a jednoho dne jsem si řekl, že když jsem teda ten hajzl, tak se začnu jako hajzl chovat, aby se vidělo.. no a ty dva roky rebelie mi pak zkazilo dost let následujícího života, ale možná mi pak i něco dalo, k čemu bych se pak jinak nedostal.. a pointa..? vůbec žádná
Já pointu vidím. Nikdo vám neměl říkat "seš grázl". Lepší by bylo "nekraď žvýkačky a čokolády"
Že výchova souvisí s osobností rodiče chápe jistě každý, akorát se mi zdá že ten článek radí buďte někým jiným a Vaše dítě pak také bude. To prostě nejde. Když jsem chaotik od povahy těžko najednou budu dítě vychovávat v pevném řádu. To není reálné
No, jako obecně máte pravdu, ale kolik ženskejch se kvůli dětem naučilo vařit
Ano, můžu si začít namlouvat, že moje děti nezlobí. Rychlé, jednoduché. Nebo těm dětem dát najevo, že zlobí a začít je socializovat (vychovávat). Bohužel jsou na to někteří moc líní.
Problém je, když lidi za zlobení často považují třeba fakt, že dítě nesedí celý odpoledne v koutě s pastelkama v ruce. Druhá strana mince je, když rodič, který označuje svoje dítě za živější, jde s děckem do kavárny, kde dítě dělá rotyku, poněvadž se nudí.
Měla jsem tři děti a v něčem byly stejné, v něčem jiné. Zlobení s jídlem bylo u starší dcery, dodnes "honí" jídlo po talíři a sní minimum. Mladší byla "papánek" a dodnes válčí s touhou stále něco jíst, syn v mládí veliký a buclatý jedlík je kost a kůže. Tak asi tak. Jo a nejvíc zlobila ta nimravá, furt se vztekala.