Osmý smrtelný hřích - Patologický altruismus (morbidní nesobeckost) -http://jdem.cz/c2xqc2

Naprosta vetsina tech co potrebuji novou ledvinu nezije zdrave, proto bych zadnou ledvinu nedaroval. Pro me by to ani neprichazelo v uvahu, narodil jsem se jen s jednou. A o tu se dobre staram, jsem veganem.

Paní je roztomilá, ale má psychický problém. Říká se tomu sebepoškozování, a je úplně jedno, jestli v prospěch nemocného. Bohužel...

Ziji uz par let v Nizozemi a znam hodne mistnich, dost z nich eurovych milionaru (coz neni zase tak neobvykle), ale ze by nekdo mel pocit, ze si svuj majete ziskany praci nezaslouzil a mel potrebu se vykupovat, to teda ne :-)

napřed jsem si četl tady diskusi a až pak jsem si šel poslechnout rozhovor, čekal jsem opravdu velkou hrůzu od nějaké cáklé ženské, ovšem byl jsem velice příjemně překvapen celkovým projevem paní Rohlenové. Není to prostě tuctová osoba už proto, že roky pracovala na tom plicním, kde často umírali pacienti, což ji pochopitelně formovalo taky v tom smyslu, že v porovnání se smrtelnými plicními chorobami ji ta ztráta ledviny nepřišla až tak závažná. Ale abych se nějak k jejímu činu vyjádřil, na to si opravdu netroufám, protože to prostě nejsem schopen nějak posoudit, to snad můžou fakt jen dárci sami.

http://zalom.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=603781

Kolika ledvin se má vzdát etalon altruistické morálky?

Jinak se daruje v 60 letech, jinak ve 30. Nikdy nevíte, zda by ji nedejbože někdy nepotřebovali vlastní děti či někdo z rodiny. Darovat ledvinu, nikdy. Daruji krev, na více jsem srab, či čti - až moc si cením svého vlastního zdraví.

na tom není nic "srab"... člověk by se neměl mrzačit jen tak kvůli dobrému pocitu... Ledviny nejsou hračka..., jsou důležité a jejich selhání je jeden z častých důvodů smrti...

Je to nezodpovědnost od lékařů, že něco takového připustili. Chápu, že někdo má v životě smůlu a postihne ho vážná nemoc. Ale rozebírat kvůli tomu někoho zdravého? A navíc ještě zadarmo?

Ano, paní darovala ledvinu. Hezké. Dobrý skutek. Pak jsem se podívala na rozhovor, který o svém dobrém skutku poskytla, Já, já, já...já se ničeho nebojím, třídím odpad, sbírám hliník, adoptovala jsem holčičku v Indii, pomáhám, kde můžu. Pak jsem to vypnula. Můj dojem je, že dělá dobré skutky, aby o tom mohla mluvit.

Je to její ledvina. Jestli se rozhodne ji dát někomu komu to zachrání život, nebo ji osmaží na cibulce a sní, je to jen její věc.

není to jen její věc... Jsme společnost, nejsme jednotlivci a společnost by se měla o slabomylsné jedince postarat, aby si neubližovali...