Zhlédněte společně film "Druhá nebo první".

A nenapadlo Danielku, že s touto logikou mohla tedy klidně onemocnět třeba z ní?

Danielina reakce je uplne prirozena, i kdyz to vuci nove partnerce neni fer.

V prvním případě jste jí měl říct, toto je můj byt a tady určuji podmínky já. Jestli ale chcete aby s váma zametala, partnerku urážela a vy jste se řídil podle ní tak si zaděláte na hodně velký problém. Je to jen a jen na vás. Oni tito puberťáci totiž strašně rádi zkoušejí kam až můžou zajít. Ale běda jak se to obrátí to je potom přinejmenším na telefonát na linku bezpečí. Vím o čem mluvím.Nedávno to samé prožil můj bratranec.

Při troše empatie člověk pochopí, že dcera je ze skutečnosti, že možná brzy přijde o matku, vyděšená a nešťastná, protože to zkrátka neštěstí je. Pro dobré vztahy je rozhodně víc na místě trpělivost, shovívavost a upřímné, citlivé rozhovory ve chvíli, kdy je dívka přístupná.

Přísností, odstupem, chladem a striktními pravidly se dobré vztahy s dorůstajícími dětmi nebudují ani za "normálních" okolností, v krizové situaci jako je tato, už vůbec ne.

Ale jak už jsem psala, jako mnohem přijatelnější řešení (pro všechny zúčastněné) se mi jeví setrvání dcery a matky v jedné domácnosti.

Ani onkologicky nemocní pacienti nejsou většinou upoutaní na lúžko a neschopní sebeobsluhy a lehkých domácích prací po celou dobu léčby, naopak většinu času fungují relativně normálně...

Dcera nejdříve přijde o tátu kvůli nějaké pipině, pak maminka onemocní z depresí, které přes všechny snahy o klidný rozchod prodělala a holka už "nemá" ani mámu. Kdo ten kolotoč hrůz spustil se cítí dotčený. B O M B A!

Zkuste si ještě jednou přečíst článek.

Historka mi připadá divná, patnáctiletá dcera už není tak malá, aby nemohla být občas doma sama, pokud s otcem a jeho přítelkyní bydlet nechce. Nemocná matka pravděpodobně nebude hospitalizována dlouhé měsíce nebo léta. Doma bude potřebovat podporu a pomoc, kterou by jí dcera mohla poskytnout...

Když jsem onemocněla já, dceru by ani omylem nenapadlo odstěhovat se ve svých 14 letech a nechat mne na všechno samotnou.