"Zkuste si všechno společně namalovat - jak je miminko stočené v maminčině bříšku, jak se tam vejdou dvojčata, jak vypadá nahé ženské a mužské tělo." - obávám se, že kdybych měla něco takového nakreslit, jen bych tím to dítě vyděsila, vzhledem k tomu, že malovat absolutně neumím

problémem je, že se stále hovoří o sexu. Stále je sex, sex, sex. Tisíce podob a způsobů....

A láska, která by měla být důvodem a kterou by hlavně děti měly zažívat v rodinách je nějak mimo, nějak se nám vytrácí... Místo toho, aby děti zažívaly rodinu mají často tatínka zcela mimo a matka o něm nemluví vůbec (to v lepším případě) a vídají ho jednou za 14 dní ... Místo něho mají jakéhosi náhradníka, který ovšem není tátou a jakýkoliv pokus o vztah s nimi troskotá buď přímo na jejich strachu z další ztráty či na matčině rezolutním: "CO SE STARÁŠ O MÉ DÍTĚ!), nebudeš vychovávat MÉ děti... A tak děti vyrůstají opět jen v sexu a citové poušti... Mnohé už podobných STREJDŮ zažily několik....

Tedy ano, sex je krásný a je třeba o něm s dětmi hovořit. Ovšem zároveň v láskyplné rodině... Vlastní rodině s vlastními rodiči...

V lecčems máte pravdu to nelze popřít, ale na druhou stranu co způsobily ženy Vašemu mužskému egu, že je Váš příspěvek tak zaujatý proti ženám. Jako kdyby za všechny rozchody a rozvody mohly jen ženy. Chtělo by to trošku sebereflexe. Na vztah jsou vždy dva a kolik je třeba samoživitelek na něž se otec dítěte vykašlal a na dítě ani neplatí výživné. Vezměte na vědomí, že holt v populaci jsou tzv. špatní muži i špatné ženy, ale nelze rozhodně paušalizovat a pokud tak činíte máte zřejmě vlastní problém a měl byste navštívit možná psychologa.

Blázniví rodiče přistupující k tomu s citem sobě vlastním jsou vcelku levnou a praktickou antikoncepcí.

Když mi bylo asi 5, chtěl jsem bráchu. Dostal jsem vysvětlení, že když maminka hodně chce, narodí se mi bratříček. To že je u toho buben, jsem věděl. A na co by k tomu měla být nějaká ženská? Tak jsem pak pár dní chodil, že moc chci bráchu a sledoval jsem, zda už mi roste břicho. To bude ta vhodná informace přiměřená věku.

Pak jsem se zhlédl v moderní gymnastice a hlavně ve stuze. Stuhu jsem si vyrobil a přišlo mi hrozně fajn s ní všude trénovat. Stuha mi ale byla exemplárně zabavena a aktivita zakázána. Bez komentáře. Po pár letech mi doteklo, že maminka citlivě řešila, aby ze mě nevyrostl gay.

Když mi bylo 13, šly spolužačky na sexuální školení. Kluci až za rok. Dostaly tam takovou skládačku o antikoncepci. Moje holka mi ji věnovala, ať se poučím. Když mi ji mátinka vytáhla ze školní tašky, spustila kam na takové čuňárny ve svém věku chodím a osvětovou pomůcku fofrem zlikvidovala.

Následně se moje holka stala kamarádkou mé mátinky a šuškaly si spolu holčičí čuňačinky. Hnus velebnosti, moje holka propluje za mojí mátinkou a mě si ani nevšimne. Totální konečná.

Dnes už vím, že je to taktika ostřílených manželek, jak manželovi odstavit milenku. Chápete, že to ale udělá mamka ze své opičí lásky, aby si dětičky ve 14, nedej Bože, nedaly spolu sexuální osvětu?

Výsledkem dámských večírků bylo, že se doma objevila "příručka sexuality" nenápadně položená tak, abych se mohl začíst. Dámy mi docela hustě protočily žaludek, když s mojí sexualitou tak okatě oraly, že jsem se zařekl, že žádnou vlezlou ženskou si do života nikdy nepustím. A basta.

A pustil?

PS.- Pěkné vyprávění.

"Tati, přestanu někdy myslet na nahé ženy?"

Pche, já se tak těšila, jaký budu v tomto osvícený rodič, ne jako naši, kteří byli extrémně puritánští, a to i v porovnání s rodiči mých vrstevníků. Tak jsem opravdu pozorně čekala, až se dítě začne ptát, jak se tedy "dělají děti", abych mohla začít otevřeně a zároveň citlivě vysvětlovat a odpustit si přitom všemožné ošívání, bagatelizování, odbývání, zesměšňování...

A... pendrek. Ve čtyřech letech nic, v šesti, sedmi nic... dceru to absolutně nezajímalo, nějaká výroba dětí. Až někdy ke konci druhé třídy položila u večeře, jen tak mimochodem, zcela věcný dotaz: "Hele, co je to ten sex?" Tak jsme odpovídali, ona zaujatě naslouchala, po čase se přicházela zeptat na různá "upřesnění", a od té doby toto tak nějak pokračuje a myslím, že aspoň prozatím k všestranné spokojenosti.

Chci tím říct, že opravdu každý je v tomto jiný, každé dítě; že asi sotva lze paušálně určit nebo aspoň odhadnout nějakou věkovou hranici, kdy začít se sexuální výchovou.

Moje dcera bude mit brzy 8 a zatim ji to rovnez nezajima. Je po mne, ja byla taky zastydla.

Mě se onehdá zeptala sousedovic dcerka (9-10 let) jestli si ho prý honím...

Tak sem se jí opatrně zeptal, proč se na to nezeptá maminky (zrovna byla v kuchyni) a ona zcela bezelstně odpověděla, že maminka nemá piňďu, tak proč by se jí na to měla ptát

Jo, děti mnohdy projevují neuvěřitelnou, až ohromujícím způsobem věcnou logiku uvažování; z čeho my děláme drama, ony vidí jasně. Je to docela poučné.

Co se týká schematických kreseb, tak na to máme v baráku stařičký výtah.

To funguje jenom do určitého věku. Pak zjistí, že to tak nevypadá

Nejlepší je to předvést na mamince, a dítě má hned jasno.

Nechápu, jak někoho může vyděsit jakákoliv otázka o sexu od dítěte. Přece normálně odpovím přiměřeně věku dítěte a je to.

Naše si v 8-mi projela péčko. Pochopila vše rychle.

...a vysvětlil jste jí,že zrovna tak to dělají mravenečci?