Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

T38o70m32á54š 98K77u72č74e93r37a 8144245795326

Mám širokou rodinu v které je několik desítek dětí ve věku 0-18 a více let. Když zemře v rodině někdo blízký vždy jdou všechny děti, aby se rozloučily a nevím o tom, že by ze samotného pohřbu měly deprese, spíše naopak, uzavře se ta smutná doba 3-7dní s vědomím, že mohu kdykoliv přijít na hřbitov a tam se s dědečkem- babičkou setkat.

Lidé se dnes bojí ukázat dětem smrt a přitom je bez problémů vystavují daleko horším a psychicky zatěžujícím stresům při rozvodech.

+29/0
doporučit
25.11.2016 9:50

M80a22r96t27i57n 68N50o83v80o64t75n28ý 7893125440125

Jak může někoho napadnout děti nebrat na pohřeb? Smrt je stejně jako narození nedílnou součástí života. Pokud děti izolujete od smrti či starých a nemocných lidi, děláte z nich v tomto směru duševní mrzáky, kteří se s takovou situaci nebudou schopni v dospělosti řádně vyrovnat. Kdyby byli naši předci stejně vyjevení ze smrti jako my, strávili by celý život ve smutku. Já osobně jsem svou čtyřletou dceru vzal na pohřeb její pratety, kterou velmi dobře znala a ještě čtrnáct dní před smrtí u ní byla na návštěvě. Nikdy by mě nenapadlo neumožnit jí se s ní rozloučit. Navíc to byl tradiční pohřeb, kdy příbuzní nesou rakev na ramenou. Takový pohřeb možná už v životě neuvidí. Pochopitelně to vzala normálně v pohodě stejně jako jiné děti, které tam byly.

+35/−2
doporučit
25.11.2016 9:35

K31l92á37r33a 16B34u26r67i23a81n19o37v11á 3387620571254

Když mi bylo asi 11, tak mi umřel děda, kterého jsem měla moc ráda. A musím říct, že do dneška jsem zcela neodpustila rodičům, že mě na pohřeb nevzali. Na následném rodinném posezení jsem už sice byla, ale i tak si myslím, že jsem se s jeho smrtí zcela nevyrovnala dodnes. Nemůžu samozřejmě říct, že to je kvůli neúčasti na pohřbu samotném nebo jeho náhlým odchodem, ale už kvůli této zkušenosti vím, že se o smrti příbuzného s dětmi má určitě mluvit, vždyť je to součást života a pak by jí mohly vnímat mnohem hůř.

+19/0
doporučit
25.11.2016 13:17


M45i88c90h42a62e50l82a 47H54a88n67u77š80o86v70á 0

Izolovat děti od něčeho, co je přirozenou součástí života mi přijde krátkozraké.

+21/−1
doporučit
25.11.2016 10:49

L40e91n15k20a 85N55o25v56o94t38n14a 4751593225823

Když bylo dceři asi 3,5, tak šla na pohřeb prababičky, kterou měla ráda a všechno jsem jí vysvětlila dopředu a hlavně jsem jí řekla, že kdyby tam být nechtěla, tak můžeme počkat venku. V kostele to bylo v pohodě, nezlobila, chtěla jen vědět, proč se konkrétně děje to a tamto. Babičku jsem taky poslala do nebíčka a v rakvi už bylo jen tělíčko, které už babička nepotřebuje (jsem musela rychle doladit odpověď na konkrétní dotaz). Sedli jsme si dozadu a v průběhu na chvíli odešli, nikoho jsme tím nerušili a všichni byli rádi, že jsme se byli rozloučit všichni. Na hřbitov Markétka nechtěla, protože to už dle jejího názoru není potřeba, když už tam babička není a je v nebíčku. Babička jí chybí a občas o ní mluvíme a teď je ráda, že tam byla i když si to nepamatuje (nyní je jí 9).

+14/0
doporučit
25.11.2016 13:11

D52a11v27i12d 53R22i53e69s68z 3514547846608

Většího bych vzal, menšího ne. Ale ne kvůli traumatizaci, ale aby nerušil.

Smrt je přirozená součást běhu života, je nesmyl ji nějak mytizovat před dětmi to tajit...

+18/−2
doporučit
25.11.2016 10:04

M44a58r89t42i93n 47C96e18r32n51y 2718692298413

Smrt je bohuzel nedilnou soucasti naseho zivota. Je spravne to detem rict a na posledni rozlouceni je vzit sebou.

+15/−1
doporučit
25.11.2016 7:15

A94l13o58i74s 32S34l71á46m65e59č77k42a 2576852322452

Smrt je součást života. To nejhorší už chlapci zažili - dozvěděli se o úmrtí blízkého. Rozloučení s ním je už jen další logický krok. Pomůže jim pochopit, že lidé ze světa nemizí, ale odcházejí. Traumatické to pro ně jistě nebude.

+15/−1
doporučit
25.11.2016 6:51

K67a40t69e64ř22i46n48a 71S81e21d25l73á29č59k55o42v34á 3793588656200

Co to je dnes za dobu, že naprosto přirozené věci jako smrt, se berou jako něco nepatřičného, před kterým je třeba někoho chránit.

Dnes jsou z dětiček dělány květinky ve skleníčku, které nesmí vidět maminku plakat a zcela přirozeně projevovat emoce. Nesmí být "traumatizovány" zcela běžnými věci jako pohřeb strýce atd. Svět je růžový, sluníčkový, na nějaké projevy smutku v něm není místo. A rodiče mají jedinou starost - aby jejich zlatíčko nepřišlo do konktaktu s něčím negativním. Pak zlatíčko dojde do reálného života, kde mu nikdo peřinky už nedělá a hroutí se z toho, že ne vše se podaří, že ne vždy něco dopadne, jak si přejeme, že lidé umírají atd.

S dětmi je o situaci pohovořit, poplakat si s nimi, zavzpomínat na strýčka, jakob yse rozloučit a to starší na pohřeb vzít - díte ve třech letech myslím ještě nepochopí, co se to děje a může tam zlobit.

+14/−2
doporučit
25.11.2016 11:28
Foto

M76a31r60i88e 96P92o39k63o60r89n20á 9855864830

Já sama jsem jako předškolák a malá školačka chodila s babičkou na všechny pohřby. Ty obřady byly důstojné a necítila jsem nic traumatizujícího. Dodnes si pamatuji, jak kněz přednášel žalm "Z hlubin volám k Tobě, Hospodine". Jako prvňák jsem se byla rozloučit se sousedovic babičkou v oteřené rakvi a obložila ji svatými obrázky a pokropila svěcenou vodou. Žádná traumata jsem z toho neměla.

U toho strejdy bych váhala. Děti na něho měly citovou vazbu, vzala bych je radši až později na hřbitov. Čím menší dítě se seznámí s tím, že život končí, že existuje smrt (ono si stejně myslí, že jeho se to netýká), tím líp. Někdy to stejně pochopit musí.

+9/0
doporučit
25.11.2016 8:39

M41i98l64a29n 57P63ř85í92h21o19d97a 6270155147453

Z filmu Na samotě u lesa.

Děda Komárek: "Děti by měli vidět pohřeb" Nemusíte do průvodu,..... stačí jen ....

+8/0
doporučit
25.11.2016 6:55

J18a76n 37M65a35l90ý 6189190756

Mám zkušenost, že pohřby v kostele nejsou stresující událostí. Právě proto, že pro věřící není smrt a pohřeb tečkou, není z církevního pohřbu cítit nějaká beznaděj, ale spíš naděje. Jinak si dost dobře pamatuju na pohřeb mého dědečka, když mi byly čtyři roky, a nejsou to žádné negativní vzpomínky.

+7/0
doporučit
25.11.2016 15:13

K24a52r18o17l30í31n14a 86B41r75o24d42s69k60á 4107119335830

Když mi umřela babička, tak mi bylo 6 a něco. Pamatuji se, jak těžko jsem se vyrovnávala s tím, že už není a když už jsem to alespoň trochu začala vstřebávat, tak mě dorazil pohřeb a to jsem nikdy nebyla křehká květinka, ani jako dítě. Byl to první pohřeb, na kterém jsem byla a nejhorší moment byl, když zajela rakev kamsi dozadu, zatáhl se závěs a byl konec. Takže já bych takto malé děti na pohřeb nebrala.

+7/0
doporučit
25.11.2016 13:56

S20t51a89n78d86a 35C27h51v22o82s30t 1602928

Docela me prekvapuje, jaky pozitivni ohlas tu ma nazor, ze neucasti deti na pohrbu strycka by byly deti osizeny o moznost se s nim naposledy rozloucit. Podle me se se zesnulym mohou male deti rozloucit uplne hezky jinak a po svem. Je to jen na rodicich.

Pokud se mohu podelit o vlastni zkusenost, kdyz zemrel muj tchan, tak mym detem byly 4 a 7 let a na pohreb dedy, ktereho mely moc rady, jsme je nebrali (typicky vesnicky pohreb, kostel, mse, noseni rakve, pohreb do zeme). Traumatem pro ne byla uz jeho nemoc a pobyt v nemocnici. S dedou se pak rozloucily pri navsteve na hrbitove a koneckoncu ani po tech deseti letech na nej nezapomnely. Myslim, ze jsem je o nic neochudil.

+7/0
doporučit
25.11.2016 13:10

J32a89n 87Č14e14k55a78l 7719895144214

Považuji se za zastánce tvrdší výchovy a nevytváření ochranné bubliny kolem dítěte, ale brát tříletého na pohřeb mi přijde mimo mísu. V tom věku to nemá šanci pochopit, takže buď tam bude z atmosféry vyděšený a stresovaný, anebo se tam bude nudit a zlobit, každopádně výchovný účinek nulový... Témě smrti stejně už v těch hlavičkách přežvýkávají, není důvod je do toho ještě násilím strkat hlouběji...

+11/−3
doporučit
25.11.2016 8:44

P84e39t88r 13V48o26d36i63č11k17a 5978672845

Zajímavé, jak jsou někteří diskutující přesvědčení, že pohřeb je jediná možnost, jak se se zemřelým rozloučit a že díte, které se obřadu nezúčastní, bude neuvěřitelně ochuzeno a traumatizováno. Evidentně si nevšimli, že se zemřelý obvykle ani nezúčastní. Pokud rozloučení nestihnete před smrtí, tak pak už je to vždy jen jako. Ať už v kostele, na hřbitově položením květiny nebo doma při svíčce. Je padlé na hlavu prosazovat pohřeb jako jediné správné řešení.

+8/−1
doporučit
25.11.2016 17:53

M45a65r82t89i77n 18K31r65á80t82k90ý 3516804555944

Jak dlouho asi trvá taková odpověď přes iDNES? To se ten prohřeb může docela nehezky protáhnout :-P

+6/0
doporučit
25.11.2016 11:06

V55e54n21d30u46l78a 92S56z45l24a13u95e55r65o58v84á 7342326137688

Jsem dost morbidní osoba, protože plánuju vlastní pohřeb. Budu muset někam zjevně napsat, že pokud se děti vyloženě netěší, ať to uvidí, tak klidně místo účasti můžou hrát videohry:-)

+5/−1
doporučit
25.11.2016 10:32

M48a71r87c92e80l82a 54B14í56l97á 4607670692409

Klasický pohřeb je vhodný i pro děti, naučí se o koloběhu života, že se s mrtvým rozloučíme, popláčeme si, a pak při smuteční hostině se znova rozveselíme.

Ale v krematoriu, jak zajíždí ta rakev, je to horor i pro dospělé, nejen pro děti.

+4/0
doporučit
25.11.2016 21:41

M18a56r94t76i30n 15K51r18á46t74k74ý 3226744105314

Já bych je tam vzal. Děti si mohou hrát nějaké hry. Třeba kostky, na krvavé koleno a nebo si zazpívat, jak všichni víme, i na pohřbech hraje hudba. R^

+4/0
doporučit
25.11.2016 11:14

M96i66l29e76n86a 56N82o65v27a48n63s34k88a 4982477639459

Na hloupou otázku hloupá odpověď.:-/ Vezměte je. Ať ví do čeho jdou. Minimálně jednou se ho stejně zúčastní jako pasivní aktéři.

+4/−1
doporučit
25.11.2016 9:50

Z35u25z57a12n89a 56M11a96l26í39k35o23v28á 1689187547821

Chodily jsme jako děti na pohřby, na svatby na následné hostiny, prostě život. Nechápu proč by se děti měly nějak v tomto směru ochraňovat, co tě nezabije, to tě posílí a je potřeba, aby děti věděly co k životu patří a nežily ve umělém světě. Ten pravý je pak semele nepřipravené.

+3/0
doporučit
26.11.2016 11:13

M59a40r40t89i82n 83C34a90j77t38h66a80m62l 3181988216390

Toť hamletovska otázka. Znali ho? Pak můžete, pokud neznali, ušetřil bych je toho.

+3/0
doporučit
25.11.2016 1:36

J85a59n51a 29S16t20e28h79l69í26k57o51v97á 2799540780166

Sestřenice umřela mladá, když synům bylo 1,3 a 12 a myslím, že bylo dobře, žě ti malí na pohřbu nebyli..

+6/−5
doporučit
25.11.2016 8:47

H49a17n32k54a 52C40h32e21n 7217289435255

Když mi bylo asi pět, naši mě vzali na pohřeb. Bylo to pro mě docela traumatizující, děti bych na pohřeb nebrala. Paní přeji hodně silVVV

+7/−8
doporučit
25.11.2016 7:13





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.