Pěkná slečna, s tou bych cvičil pravidelně.

Pochlubit se na fejsbuku :-D fejsbuk je toho plnej a upřímně bych za to rozdával facky. Přijde mi to jako by ti lidi cvičili jen pro to, aby na fb mohli pomachrovat, tím zvíší svoje ego a připadají si, že jsou něco víc než ostatní. Je to jako droga :-D

Souhlas. Ale ZVYSI!

Co tak prostě "najděte si sport, který vás baví"? Moc složité, že

Hrajte hokej!!! Tam se výborně vodděláte. Ja hraju 3x týdně a když pak vlezete do sprchy, to je nirvána...

takže místo cvičení skončí oblečená do tepláků u fejsbůku....

Tak endorfiny najsou jen tak. Mam neco nasportovano a moje zkusenost je, ze ten uzasny pocit po sportu, kdy clovek vleze do sprchy a rika si..jooo, to je skoro jako sex....tak to bohuzel neni po nejakem leharku, musi to byt opravdu drina, at uz co do intenzity nebo do delky cviceni. Takze treba z rotopedu ci neceho podobneho, v podstate pohodoveho, to neznam.

Jenže kdo očekává, že ho bude nebesky bavit jízda na rotopedu, ten není normální... A ad délka? No v době, kdy se do lidí hučí "stačí půl hodina denně!" by se lidi asi měli zamyslet, proč vlastně sportují. Jestli kvůli té půlhodině, ať si fakt radši lehnou na gauč..

No... ten nápad se sociálními sítěmi je očividně pro jinou věkovou skupinu. Mě by představa, jak ze sebe udělám pitomce, co s každou kravinou chvátá na fejsbůk, od jakéhokoli hubnutí totálně odradila.

Zrovna tak pojmy "cvičení" a "sport" vnímám spíš opačně. Nebo spíš na mě lehce negativně působí obě, ale sport víc... Můžu si vyrazit na kolo, projít či proběhnout se... ale říkat "sport" tomu opravdu nechci. Prostě se hýbu pro radost, nesportuju.

pro mě je motivační trik režim. je středa=jde se cvičit. bez diskuze. jinak výlety samozřejmě jsou motivující samy o sobě.

1. Pravidelný režim, 2. Vykašlat se na sociální sítě, vypnout kompl, sednout na rotoped, zajet do bazénu si zaplavat nebo alespoň obejít pár bloků ve městě.

3. Cíl. x km na rotopedu, y uplavaných bazénů nebo nějaká doba na procházce či ve fitku. Mě pomáhají kalorické tabulky.cz, kde si píšu co jsem snědl a pak s hrůzou zjišťuji jak dlouho musím šlapat do pedálů. Takže jsem zrušil třeba rohlíky abych se vešel do limitu a netloustl. Samozřejmě je bezva, když je někdo s Vámi a nejste v tom sám (sama). Ale takový přepych vždy k dispozici není.

Já si tím udělám žízeň na pivko. A to je motivace jak blázen.

Ja taky

Já mám vždycky problém donutit se převléknout, naštěstí mám dva psy, takže můj motivační trik je, jak na mě zírají a čekají, až se převleču a zachrastím vodítky, případně si i štěknou, když mi to dlouho trvá. A venku se už postarají, abych se neflákala