"A jinak tomu nebylo.." - jsme doslova spisovatelský národ:-)
No každopádně tyhle příběhy mají jednoho společného jmenovatele - ne úplně spolupracující manžel/partner. Je to logické, vždyť každý vztahový problém má jednoduché řešení (problém, jedna strana nastíní svoji ideální představu, druhá ji nastíní, pokus o konsensus či kompromis, při neúspěchu změna přístupu ke vztahu z nespokojené strany, nejsi-li ochoten změnit přístup, problém bude věčný). Takže proč se vlastně pře s tchýní o výchovu? Jsou to jednou jejich děti. Bude to tak a tak tečka. Nechcete respektovat pravidla rodičů? Ok, děti budou jinde. Jenže my se dozvídáme, že manžel než aby byla dcera v družině ji radši nechá u maminky narušitelky.. Takže buďto je mu jedno, že si naruší vztah se ženou, nebo je tak natvrdlý, že mu to nedochází..
Za sebe vím, že kdybych si partnerovi stěžovala, že požívám nějakých výhod, o které nestojím vzhledem k tomu, že mi nevyhovuje čím jsou vyváženy a on mi na to odpověděl, že mám být ráda, že požívám těch výhod, o které nestojím, tak se na něj beze srandy vrhnu..
