Po roce hodnotí manželství... áha...

podle mě to vůbec není o manželství, ale o tom, že teprve poznává svého manžela (což mi přijde ujeté), neboť se brali aniž by se pořádně znali - osm měsíců je fakt nic. Já se vdávala po šesti letech a nepociťuji vůbec žádné změny.

Že by ho okouzlila jeji autoerotika v Konzulantovi?

Není to moc hrr uvažovat ve 43 letech o dítěti?

Život mi ukázal, že zhruba 3 roky, trvá, než-li vznikne cosi rozumného, (v jakékoliv oblasti). 1 rok - člověk čumí, obeznamuje se, 2 rok - cosi zakládá, 3 rok - sklízí to, co zasel ... Pro mne byl asi největší objev v manželství, teprve, až se narodilo první dítě. Doslova kdesi od kotníku pravé nohy, jsem vypocítil cosi - Hle ! Byla to skutečná, odpovědnost - do té doby jsem ji takto neznal ! Jsem ženat 30 let - "Neženil jsem se proto, abych se rozvedl". Manželství je cenná instituce, pravda i podivná - celý život žít s úplně cizí ženskou !

Snad nezačne pít a skákat pod vlak.