Velmi si vážím výsledků genetiky, i když mně uvádění výsledky nepřesvědčily. Ostatně genetický základ každého nového jedince je velmi složitý a týká se všech předků v mnoha generacích. Domnívám se, že pro narozeného jedince a jeho budoucnost je mnohem důležitější výchova, a to od prvního nadechnutí a prvního oslovení, kdy se stává skutečně člověkem. Zejména emocionální vztah s matkou (a později i otcem) je podle mého názoru stejně důležitý jako jeho genetická výbava (i když se to nedá měřit a proto každé srovnání zde pokulhává.

... studiem mikroRNA se profesionalne zabyvam pres deset let a tyhle clanky povazuju za hodne sporne.

1) miRNA z rodiny miR-30 jsou pritomne prakticky ve vsech bunkach,

2) prima epigeneticka zmena rizena miRNA v savcich bunkach je neprokazana a stale patri spise mezi zbozna prani nekterych autoru, nez za existujici molekularni mechanismus,

3) miRNA se sice vyskytuji i mimo bunky, treba v krevni plasme, ale neexistuje overeny dukaz, ze by byly schopne cestovat z bunky do bunky a tam znovu fungovat jako miRNA,

4) i kdyby ... koncentrace miRNA by byla prilis mala (v publikacich vychazi na femtomolarni) na to, aby fungovala jako miRNA,

5) je nevysvetlitelne, jak by se mohly miRNA z matky zacilit na spravne geny ve spravnych bunkach a proc zrovna miR-30 - miRNA je zcela tupy retezec 22 nukleotidu, ktery vytvari vodikove mustky s castecne komplementarnimi RNA molekulami (nikoliv DNA) - a to se vsemi, ktere se mu pripletou do cesty

... nekteri kolegove by korelovali vsechno se vsim, zvlast, kdyz to bude bizarni, ale chytlava intelektualni konstrukce ... za me: neduveryhodne

Myslím, že v oblasti epigenetiky bude ještě spousta zajímavých objevů - nejen prenatálních změn, ale i změn během života. Ale na základě mikro RNA to asi nebude.

Docela mě rozesmála pasáž "Také jsme zaznamenali výskyt některých chorob u dětí, které souvisí s patologiemi matky jako obezita nebo kouření," takové změny a choroby budou spíše na bázi teratologie, než nějakých (epi)genetických změn

"Pro rodiče není vůbec snadné rozhodnout se pro darované vajíčko nebo spermie. Velkou roli v tom hraje i fakt, že jeden z rodičů tak nebude moci miminku předat svůj genetický materiál."

Ale to je přeci hlavní důvod rozmnožování. Předat svůj genetický materiál. Jiný důvod, proč mít dítě, není.

Tyhle bláboly můžete přednášet žadatelům o adopci.

A co je na tom objevneho, to je prece uplne jasne. Geny nahradni matky ovlivnuji prece vyzivu plodu.

Epigenetická dědičnost není žádný nový objev. To se ví už dávno - teď jen zpřesnili míru poznání, nic víc.

Ale aby se těmto problémů ženy vyhnuly, nesmí mateřství odkládat, přesněji: nesmí se mu vyhýbat, dokud jsou mladé.

Když ta žena od 15 do 35 polyká antikoncepci, nemůže se pak divit, že když ji po dvaceti letech užívání vysadí, už neotěhotní.

Jenze v 15 jim to nikdo nerekne a ani to nikoho nezajima (mam na mysli problem s dlouhodobym uzivanim antikoncepce).

Chybí mi tu ještě cenovka. Za kolik se dá takový dítě koupit?

V Cechach je to velmi levne i presto, ze to je v desitkach tisic i se zapoctenim toho co plati zdravotni pojistovna.

Z toho nadpisu se to dá pochopit i tak, že dítě, které vyrostlo z darovaného vajíčka, ovlivní (4. pád koho co) geny matky, když bude těhotná :-)

Vim, ze toto je clanek pro OnaDnes, ale i tak by nebylo spatne nechat nejdriv clanek precist nekoho, kdo veci rozumi.

A vy byste si možná měl nechat příspěvky psát někým, kdo se umí obstojně vyjadřovat česky...

Taková reklama na zvýšení povědomí AB investice?