Ona

Diskuze

Jedináček: výhodou je větší péče rodičů, nevýhodou život mezi dospělými

Jedináčci nemají zrovna nejlepší pověst. Říká se, že jsou sobečtí, rozmazlení a sebestřední. Je to však skutečně tak? Jaké výhody mají a co jim naopak schází, zjišťoval páteční magazín MF DNES Rodina DNES.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Já jsem přesně ten jedináček, co si léčí komplexy a buduje vlastní velkou rodinu. Nikdy bych to dobrovolně svému dítěti neudělala, jako jedináčkovi mi nebylo moc dobře. Vyrůstala jsem jen mezi dospělými, nemám ani bratrance nebo sestřenice, a oproti vrstevníkům jsem byla prostě jiná, což ztěžovalo hledání kamarádů. Navíc na mě jako na jediném vnoučeti viseli prarodiče, což se projevilo tím, že se mě snažili uvázat doma. Při nejbližší příležitosti jsem zdrhla 300 km daleko. Máma je taky jedináček a tu péči o moje prarodiče jí teda nezávidím, všechno je jen na ní.

3 0
možnosti

Výborně! A jede to obráceně. Teď z diskuse vyplývá, že jedináčci jsou "lepší" lidé. Přiznejme si to, nějakou zkratku většina prostě potřebuje, poznávat lidi je táák zdlouhavé.

Jo a mimochodem, jsem benjamínek rodiny, ale to neznamená, že jsem rozmazlený, opečovávaný a nezodpovědný fracek. Jsem prostě báječná a to znamená, že co se říká o nejmladších dětech je všechno do jedné naprostá hloupost (doufám, že jsem dostatečně velký statický vzorek).

0 0
možnosti

Možná už to píše někdo níže, ale myslím, že určitý druh sobeckosti mají vypěstovaný ne-jedinačci, protože si musí od malička všechno hlídat, neustále jim někdo něco bere, atp. Jedináčci v tomhle ohledu nejsou v takové tenzi.

Spíš myslím, že nevraživost vůči jedináčkům pramení ze závisti, protože peníze z rodinného rozpočtu se nemusí dělit na tolik dílů a tak mají jedináčci logicky lepší věci, než kdyby se muselo všechno kupovat vícekrát (a je celkem jedno v jaké příjmové/cenové relaci se pohybujeme), protože každý normální rodič chce pro dítě to nejlepší. A nemusí jít jen o hračky a telefony, ale např.o mimoškolní aktivity, vzdělávání, možnost cestovat atp.

Ale vždycky záleží na výchově. Cápky lze "vychovat" i ze tří dětí...

0 0
možnosti

Jo jo, připitomnělé stereotypy.Kluci jsou divočejší, holky se líp učí, kluci tohle, holky támhleto.... Houby s voctem a cibulí. S prvními takovými moudry a dělením přišel syn až ze školky, do té doby byla mezi ním a sestrou harmonická rovnost. Protože mu to "řádně vysvětlil" kolektiv. Společnost děti takhle ohýbá a často przní. Bezmyšlenkovité poznámky o jméně, stavu rodiny, věku, pohlaví, barvě vlasů. Ne děti. Dospělí jsou pověrčiví nedouci. Pohlaví ani pořadí nejsou omluvou pro odchylky. Genetika tu roli hraje, ale dokud to není patologická záležitost, lze s ní pracovat. Pokud rodič bere za své, že druhorozený chlapec bude rozmazlenější a divočejší než prvorozená dcera, tak takový skutečně bude, díky komentářům, větší benevolenci a hranicím. Rodič se má odpoutat od predikcí a pověr, povznést se nad proměnné jako je pohlaví, pořadí, a znamení zvěrokruhu a reagovat čistě na chování svého miláčka s přihlédnutím na logické aspekty, jako je genetika, zdravotní stav, věk... Výchova má reagovat na aktuální stav, ne omlouvat odchylky. A jednou pro vždy se shodněme, že hodnotit nahlas cizí dítě je znakem mdlého rozumu a zakrnělé sociální inteligence. ;-)

4 1
možnosti

Segra je o pět let starší a ted ma dvojcata,kluka a holku.Nevim co je lepsi,dvojcatum vypravim vesely historky jak me jejich maminka mucila a ja ji to v puberte vracel(segra zavodne tancila ja hraju hokej)takze jsem mel velkej narust sily.Kdyz na ne koukam...oni jsou od mala spolu,M vi diky ni jak na holky,A s klukama poradit nepotrebuje,navic diky M.si jde s klukama klidně zahrat fotbal v dresu Messiho(ruzovy kopacky a maslicky nesmi chybet) a ve skole jsou diky tomu z ni ostatni kluci na plech ;-D

Chodi tam i dva jedinacci a prijde mi,ze jsou radsi s ostatnima detma,obcas u nas spi nebo nase u sousedu,spoluhracu atd.Ale je fakt,ze vlastne tady to nejsou uplny jedinacci,takze muj prispevek je vlastne mimo :-)

0 0
možnosti
Uživatel požádal o vymazání
2 0
možnosti

Ještě jsem nezažil, že by nějaký rodič řekl "Měli jsme mít těch dětí míň" Ale víc krát jsem slyšel "No mohli jsme mít ještě jedno, děcka jsou velký zůstali jsme doma sami. Máme jen toho psa." A to byly lidé, kteří neměli problémy se svými dětmi, akorát děti jsou pryč ve světě.

5 0
možnosti
Uživatel požádal o vymazání
7 4
možnosti

No a je to výhoda? V práci taky nemá šéf všechny stejně rád, neměří každému stejným metrem a když má člověk trénink z dětství, tak z toho není frustrovaný.

6 1
možnosti

Ještě jeden poznatek . Zeptejte se sestřiček na LDN, pokud má pacient jen jedno dítě , povětšinou nejsou problémy s tím , kdo co donese, zaplatí, přijde na návštěvu

4 3
možnosti

To je většinou výchovou,ne počtem dětí.

5 0
možnosti

Ve třídě byli tři jedináčci , všichni tři mají prestižní místa, skvělou kariéru a rodinu . Mimo jiné ,rozdali by se pro dobré

8 1
možnosti

Mam podobnou zkusenost, ve tride jsme meli jednu holku, co byla jedinacek a dokud nam to sama nerekla, nikdo by to z jejiho chovani nepoznal. Navic z toho, co rikala, tak mela (z myho pohledu) docela tvrdou vychovu...

3 0
možnosti

J53a41n 32M84a16l67ý

17. 3. 2016 12:01

Já jako jedináček neměl problém se dělit. Sobectví vidím spíše u sourozenců mé partnerky. Stačí aby jeden dostal hodnotnější věc než ten druhý a už to jede.

10 0
možnosti

to já ano, jak říkala moje babička „co má tvoje huba ráda, nemusí mít kamaráda“ ;-D

0 0
možnosti