Pane, Vaše žena vám třem poskytovala kompletní servis. Buďte k sobě upřímný, všem vám to vyhovovalo. Ona nemůže ze dne na den změnit všechno, čím až doposud žila. Na Vašem místě bych ji nechala vydýchat a tu změnu v sobě nějak zažít. Spousta lidí - ne jenom mámy, ale i tátové - se nedokáže smířit s něčím, co je najednou jinak. Pokud žena nechodí do práce, je potřeba ji poněkud zaměstnat. Snažte se jí být oporou, jakou byla ona Vám. Asi byste nepodnikal s takovým klidem, kdyby měla i ona pracovní ambice a Vy povinnost denně nakupovat a psát s dětmi úkoly. Teď potřebuje podporu ona. Tím, že asi je doma a do práce nechodí, bych začala být Vámi tam. Je nějaká oblast, která ji baví, kde by uplatnila svoje schopnosti na brigádě či zkráceném pracovním úvazku? Možná to finančně nemáte zapotřebí. Kdyby Vaše paní měla existenční nebo zdravotní problémy, vytěsnila by možná snáze to, že nyní žije nicneděláním. Vymyslela bych si služební cestu, poprosila ji o pomoc a na místě samém bych ji něčím zaměstnala. Večer bych ji za odměnu pozvala do vířivky, na večeři, atd. Prostě bych ji na Vašem místě chytře a šikovně zaměstnala. A zadruhé: máte jistě nějaké příbuzné. Domluvila bych se s nimi, že by ji na den dva potřebovali. Protože musejí pryč, hlídat děti, barák, obstarat zvířectvo....Mluvit do ní, aby se nad odchodem dětí netrápila a žila, je stejné, jako házet hrách na zeď...A udělat z ní případ pro psychiatra za to, že léta doma dělala první poslední - to si snad Vaše paní nezaslouží. Potřebuje šikovně ukázat směr. A zdravě nakopnout. Cituji: Tak si Anežko představ, ten můj kolega...holka jim vystudovala, těšili se, že ji budou mít doma, a ona si našla kluka z Ameriky a stěhuje se tam. Chudáci, viď, jedno dítě...a má takovou práci, že může mít dovolenou jednou za rok. To ji moc neuviděj, viď. To je docela hrozný, ne? Zaplaťpánbu, že máme ty děti blíž. Kdykoli sem přijedou, až budeme potřebovat...Víte, a umíte si představit, co by Vaše paní dělala, kdybyste o jedno z dětí přišli?

mojí mamince, která je sama, z velkého smutku, možná až depresí, pomohlo štěně malého plemene psů, dnes je fence asi 7 let a maminka je v pohodě, její svět se hodně točí kolem té její šmudly;

Paní by měla v první řadě řešit depresi u odborníka a v druhé řadě si najít nový smysl života. Pokud chce o někoho pečovat, může třeba dělat profesionální babičku, teď je o to veliký zájem a mohla by opečovávat doalelujá. Nebo může jít dělat někam do neziskovky, možností je... ale předně by potřebovala terapeuta, který by jí pomohl si to ujasnit. Dřív, než začne lézt svým dospělým dětem na nervy a poškodí si dobré vztahy s nimi.

tak jí kupte štěně a zas bude mít o koho se starat a koho vychovávat

Kdyz to pani nebude resit, bude mit problem: chlap strati trpelivost a najde si milenku. A mozna se i rozvede.

Což je paní momentálně asi úplně jedno.

Jsem už v seniorském věku a taky matka i babička, ale tyhle kvočny, které místo svého života žijí život svých dětí, bytostně nesnáším. Tragické na tom je, že s odchodem svých dětí do jejich vlastního života se ony ve své pozici matky cítí zneuznány a nakonec svou ublížeností svým dětem visí na noze jako balvan.

Místo aby si konečně užívala života, tak se trápí, tyhle typy nechápu a obdivuju..

klasika. Paní má rozhodně depresi, každopádně nejsem si jistá, jestli už není pozdě něco řešit. Pokud si neudělala čas na sebe s dětmi, její osobní život přestal existovat už tehdy. Těžko po třiceti letech něco měnit....

Ale pozdě není, dostane antidepresiva a bude dobře

Tady jednoznačně půjde o nějaký depresivní stav, který se bez odborníka sám nespraví. Apatie, ztráta schopnosti radovat se z něčeho. Radil bych jít za psychologem. Smutek co trvá pár měsíců rozhodně není v pořádku..

A nechtěla by byt prospěšná jiným dětem? Moje matka chodí číst každou neděli dětem do nemocnice. Některé ženy se prostě potřebují cítit užitečné. Je těžké vytrhnout někoho z letargie a chápu ze se pan bojí jestli to není deprese. Taky je tu možnost ji požádat aby navštívila odborníka kvůli němu, aby byl klidnější a nebál se o ni. Jestli to zabere nevím, ale zkusila bych to.