Tohle mi připomnělo tchyni mého bratra a jeden rozhovor mezi nimi, u kterého jsem byl.

"Vy si prý chcete koupit nové auto?"

"No jasně, Golfík dosluhuje a je víc v servisu než na silnici."

"Už máte vybráno?"

"Chceme něco italského."

"Ježiš, jenom to ne, to je prý šílená konfekce a poruchové." (jeho tchyně má tyhle "vědomosti" naposlouchané od svého mužu)

"My se rozhodujeme mezi Lamborghini a Maserati." (brácha zachovává kamennou tvář, ale mně se rozjíždějí koutky)

"To budou vyhozené peníze, Italové umí zmrzlinu, auta ne. Táta vám poradí. Jirkóóóó!!!" (tchyně křičí přes celou zahradu a ptá se na radu tchána. Ten doporučuje Octavii 1.9TDI a to už se rozjíždějí koutky i bratrovi)

"Já trvám na Maserati, ideální by bylo Ghibli."

"Vy jste nikdy neuměli šetřit ani nakupovat!"

Ja bych to neresila, pockejte Za par let  se tomu budete smat, jak jste si koupili novou konvici a babickz vyvadela, moji sousedi mi vypraveji a svem dedeckovi a ja se muzu potrhat smichy

Proste ona je takova, spis bych si z ni delala legraci a detem to vysvetlila a treba si z toho neco i vezmou do budoucna ohkedne penez a normalne se s ni stykala, vzdyt babicku maji jenom jednu, ale je hold proste specificka , mladi pryc a do umreni daleko, proste klidek 

A jinak tohle by si mel vyresit manzel se svymi rodici ne vy

Řekla bych jí, že má asi hodně smutný život, když má takové priority.

Naše nejraději naděluje to, co právě švagrové v domácnosti chybí a velice se diví, že mi to taky nepotřebujeme, ať už je to nádobí, povlečení apod. (holt jsem měla výbavu). S dětmi jsme to vyřešili tak, že prostě "hadry" se nakupoupí jako dárky od babičky - my jim takové věci kupujeme průběžně jak je potřeba, ale babičku to prostě těší, tak se vybere bunda nebo boty apod. (stejně se jí nelíbí; ale od té doby co klukům kupovala růžové oblečení, většinou ještě malé číslo, jsme se posunuli - stačí když koupíme a doneseme paragon - na korunu přesně proplatí...). Teď, co už jsou kluci větší, zkoušíme finanční příspěvek na (mobil, notebook apod.) a docela se daří - co bychom chtěli víc? A pozor, nezapomenout zdůraznit, že se švagrovou dostává manžel všechno stejně... jako by to šlo...

Pfff, co řeší, vždyť s ní nebydlí... Když po něčem tedy paní touží, nemá to kupovat za peníze od tchýně, když jí zná. Nebo jí říct, že si je dala stranou až budou povlečení potřebovat a nemá jí to vyslepičit jí pekárnu...  Já nevim, že si lidi pletou tchýně s kamarádkami. Už moje prababička mě naučila: kejvej a mysli si něco o prd***i. A dětem to má vysvětlit stejně.Babička je stará, tu nezměníme, odpustíme jí to a budeme jí brát takovou, jaká je. ,, Proč dcera brečí? Mají se dohodnout, že kartu si koupí jinak. Druhé lidi nezměníme, změníme jen to, nakolik si je vpustíme do života a jak na to budeme reagovat... Říkejte, že peníze od nich spoříte a jste z obliga. Já měla babičku ještě větší kalibr, ale ta s námi bydlela. Člověk si pak zvykne vystavět barikádu...

Ne že by to souviselo s článkem, ale...

Koupit si "úspornější rychlovarnou konvici" JE rozhazování...

Rychlovarná konvice - z principu - vždy převede 100% dodané elektřiny na teplo.

Některá může mít trochu lepší izolaci, jiná, s nižším výkonem, bude způsobovat menší ztráty ve vedení, tak jako tak ale rozdíl nikdy nezaplatí cenu konvice nové.

Nebo bábě jen řekli, že je úspornější a koupili si lepší, než pomalý krám za 3 stovky.

Tak proc ji rikaji, kolik za co zaplatili? Jednoducha odpoved na takovou otazku: no zadarmo to nebylo....

přesně to říkám taky. radši neříkat nic a mít klid!

Ta stará paní se nezmění, veškeré takové snahy jsou odsouzené k neúspěchu, protože hodnotová měřítka staršího člověka už jen tak nepředěláte. Jediné, co se může povést, je obrana proti jejímu chování, v zájmu zachování vlastního klidu a zdraví. Ale i tak to dost možná bude stálá přetahovaná, ten "boj" nebude nikdy vyhraný. Peněžní dárky bych však rozhodně nepříjimala, jedině pro děti, ale s jasnou podmínkou: "Buď jim, maminko, nedávejte nic, nebo dovolte, ať si peníze utratí podle svého výběru; pokud si to nepřejete, tak jim rovnou věnujte konkrétní dárek, ale ne peníze."

"maminko"?

Mě taky rodiče kecali do peněz. Párkrát jsem si postavil hlavu i drsně neekonomicky užil jsem si a už mám pokoj protože ví že jiný nebudu. 

První příklad když jsem si koupil žravé auto přes deset na sto. Druhý do motorky jsem nacpal dost peněz. Auta střídám jak ponožky. Utrácím za zábavu a už mám klid. Jen v srpnu jsme jen tak pro zpestření života utralili nepočítám náklady na domácnost to je jiná částka dobrých 80 tisíc.

diky za informaci

Jak se znám dělala bych si z tchýně, aspoň doma, spíš srandu v tom smyslu toho Harpagona v sukni. Neodvážila bych se nepřijímat dary určené pro děti, ale snažila bych se jim vysvětlit že babička už jiná nebude a aby si to nebraly osobně. Dceři bych koupila tu kartu co si přeje a pro sebe nic nepřijímat. A kdybych se rozhodla jinak než určila "maminka" tak bych se na ni asi neohlížela. Co udělá? Vyletí z kůže? Stejně má kecy už teď takže o co to bude horší?