Pokud není člověk úplně sám a má nějaké finanční zdroje, dá se bojovat se vším.

V opačném případě je to velmi těžké až nemožné.

Milá Martino, velké uznaní, respekt a hlavně - šťastnější období ve dnech a letech následujících. Měl jsem milou příležitost být jedním z Vašich pracovních kolegů a skutečností je, že jsem netušil, jako mnozí další, rozsah Vašich starostí, což bylo způsobenou Vaším optimismem a neustálým vyzařováním dobré nálady, i přes nepřízeň osudu. Nicotně, zpětně, vyznívají všechny pracovní úkoly a cíle či pseudostarosti jiných kolegů, vedle Vašeho statečného boje s nesnadným osudem v soukromí.O to více Vám patří obdiv a veselejší budoucnost. Srdečné pozdravy !

Naše malá 2 roky má podobné příznaky, jednou měsíčně je jí zle zvrací a naklání hlavičku na levou stranu. Byli jsme na všech možných vyšetřeních. Dokonce jsme byli dvakrát hospitalizováni v dětské nemocnici. Konečná diagnóza dětská migréna. Ale po přečtení Vašeho článku nejsme dvakrát klidní :-(. Držte se a přeji pevné zdraví.

nenechat si kálet na hlavu je základ, a od doktorů zvláště

Neni nad zdravi. Drzim palce.

Naše běžné problémy nejsou žádné problémy.

Moc vám všem držím pěsti!!!!!! 

Toto je typický příklad tragické úrovně našeho běžného zdravotnictví. Několik měsíců nejsou vůbec schopni rozpoznat tak závažné onemocnění. Nebo udělat maximum prot to ho vyloučit (raději dvě vyšetření navíc, než to přošvihnout). Jenže u nás se na všem šetří. Lékaři jsou nedůslední. A kdyby paní nebyla tak aktivní a vlezlá, tak na to možná přišli ještě později. Máme v rodině podobnou zkušenost, kdy běžný doktor absolutně zanedbal přístup a i přes prosby nebyl ochoten napsat vyšetření na rakovinu, takže jsme museli jinam a přišlo se na nádor až po delší době. A podle ohlasu známých nejde o vyjímečný případ. Hlavně, že se říká že u rakoviny je důležité včas ji odhalit. Bohužel ty doktoři a různé komise se pak navzájem podrží, takže za to často doktor ani nenese zodpovědnost a podle jejich reakce často ani nemají morální problém s tím, že díky jejich liknavosti zemřel člověk. Hrůza.

Boj s nemocí probíhá hlavně v lidském vědomí, nebo v duši. Doktoři podobně jako třeba ve válce, mohou poskytnout pouze záchranu zraněným. Vlastní bitvu ale nevyhrají, to musí člověk sám. Spoléhat na doktory s uzdravením je jako spoléhat na polní nemocnici, že vyhraje bitvu, nebo celou válku.

Problemy kazdodenniho zivota jsou oproti Vasemu pribehu nicotne. Drzte se!