Ještě nemám tak "staré" děti, ale s mladším synem jsme chodili po kroužkách od dvou let - tancování, angličtina, zpívání, plavání, šachy, uf, určitě jsem na spoustu věcí zapomněla. Nakonec zakotvil u fotbalu, který ho už 3 roky drží a před rokem se začal zajímat o rybářství, takže si udělal rybářský lístek, chodí do kroužku a ve volném čase rybaří s dědou. Teď začal projevovat zájem o piano, tak už pokukujeme po dalším kroužku.. Ale pokud to jde, stejně mu zanecháváme dostatek volného času, aby mohl prostě jen blbnout, lézt po stromech, stavět ze dřeva, prostě co má rád. Mladší byl na nějakém tancování, baví ho plavat, ale ne dril, takže na závodní to není, ve školce chodil na házenou, po půl roce přestal, chodí na angličtinu a narozdíl od staršího syna ho baví a už jsou znát výsledky, chce jezdit na skatu, tak také vymýšlíme, jak to udělat. Fotbal zatím odmítá, ale i tak tomu prostě necháváme volný průběh. Jak má dítě zjistit, na co se hodí, když si to nezkusí? Mě mrzí, že jsem kroužky neměla, chtěla jsem hrát na piano a odpověď rodičů byla "to víš, že jo, my ti koupíme piano, za rok tě to nebude bavit a co my doma s pianem". A přihlásili mě na keramiku, na kterou jsem nechodila. Dodnes mě to mrzí.. Na druhou stranu kolikrát vídám přetěžované děti bez špetky volného času, to je opačný extrém.. Za mě, ať zkouší, jednou ji něco chytne :) Mě třeba chytlo psaní, ale až ve 13 :)

Chvala bohu me nikdy nikdo do niceho nenutil a bylo na me, cemu jsem se chtela jako dite venovat. Takze umim hrat hazenou, tenis, jezdit na konich, umelecky na to nejsem taky spatne, umim strilet ze vzduchovky... a mezi tim jsem jeste chodila do gymnastiky a delala atletiku.

z clanku nikde nevyzniva, ze by dceru do vyberu krouzku nuti

Naopak, rodice se snazi vyhovet. Slecna dcera si dela vyber sama a kdyz ji to otravi, oznami, ze uz tam nechce a co noveho chce zkusit priste.

Takze rodice prozatim skacou jak si holcina piska.

Jsem rád, že mne rodiče nenutili chodit do houslí, přestože to byly otcovy ambice. Jsem rád, že mne nechali vyzkoušet řadu kroužků na pár měsíců, a neřešili to s psychologem. Měl jsem tak možnost hrát chvíli tenis, chvíli modelařit, chvíli se vrtat v elektronice a poměrně dlouho chodit do lyžařského oddílu mládeže.

Moje dcera to měla podobný.

Dle mého soudu je dobře, když si děti vyzkouší, co chtějí a nejsou-li vyslovenej talent, že je rodiče "nemotivují" chodit dlouhodobě na flétničku.

Záleží na tom, kde ten kroužek nosí a z jakého je materiálu.

Přesně! Třeba vibrační kroužek by moje manželka neměnila.

Já nikdy na žádný kroužek nechodila. Asi jsem taky byla zralá na psychiatra, ale já raději po škole hodila tašku do kouta a vyrazila ven - s klukama jsme lezli po stromech, sama jsem pak na kole objevovala okolí. Když bylo hnusně, četla jsem si, později jsem s taťkou vařila nebo psala. Nemám pocit, že by mi nějaké píšťalky, malování nebo keramika chyběly.

mě naši tolerovali střídání kroužků a dneska mě mrzí, že neumím nic pořádně. vydržela jsem pouze u tančení, ale u toho nás držela násilím jedna příšerná soudružka, takže nám to pěkně zhnusila....takže podle mě asi nějaký zlatý střed :-)

no to je mi problém, fakt....ať holka hledá a zkouší pro boha, aktivit jsou tisíce, proč by Aničku měla bavit keramika a Pepička fotbal..jasně, jak píše někdo níže, ať dochodí, co je zaplacené a pak zas zkusí jinde..

Maminko a tatínku, děkuji vám že jste mi nekazili dětství pitomými kroužky a neradili se psychologem proč mě nebaví, ale věnovali se mi :))

Mně přijde dobré, že si dítě vyzkouší různé věci.

Naprostej souhlas.

Co třeba zkusit nějaký lepší kroužek? U těchto kroužků jako malování, keramika nebo flétna musí mít dítě o tento druh činosti opravdu veliký zájem a naopak děti, které tam chodí jen aby něco dělali, tam dlouho nevydrží. Zkuste třeba i kroužky nepříliš běžné pro ženy. Bojové umění, fotbal, hokej, bruslení, skaut, squash, tenis nebo tanec. Prostě něco akčního, kde se hýbe a to ji podle mě už bavit bude...