Ve skolach se porad uci tak, ze ucitel stoji pred tabuli a neco vyklada. Deti jen pasivne prijimaji a pak jsou zkousene z opakovani toho, co ucitel rekl... opravdu mate pocit, ze v nasem skolstvi se hledaji zpusoby podpory mimoradne nadanych deti? Pokud je uciteluv hlavni pozadavek, aby deti poslouchaly a hlavne nemluvily???

Inkluzivní vzdělávání skutečně nejspíš děti s problémy motivuje. Ale mimořádně nadané děti demotivuje a ty se naučí tzv. jet na půl plynu. Pochopí, že velkou snahu ve škole vyvíjet nemusejí a snad ani nemají, když to po nich nikdo nechce. To není dobrý start do života a předpoklad k tomu, aby byly tyto děti úspěšné tak, jak to odpovídá jejich potenciálu.

Používat nadané a mimořádně nadané děti hlavně k tomu, aby táhly dopředu ty ostatní, a kašlat na to, zda i ony naplní svůj potenciál, protože i bez zvláštní péče z nich vyrostou přinejmenším průměrní dospělí, mi připadá nešťastné až hloupé a rozhodně nevýhodné pro celou společnost.

V článku je klíčová tahle věta:

Pokud je třída ještě více komplikovaná, je limitovaná i efektivita výuky. Potom pochopitelně chybí učiteli někdo, kdo by pomáhal situaci zvládat na všech frontách, například asistent,“ vysvětluje. 

A to je přesně to, čeho se každý, kdo není z inkluzivního vzdělávání nadšený, děsí. 

Věnovat hendikepovaným zvláštní péči je jistě potřebná a záslužná věc, ale i děti průměrné, nadprůměrné a mimořádně nadané si zaslouží zvláštní péči, aby měli ve studiu i v životě co nejlepší vyhlídky. Podřídit celý vzdělávací systém péči o ty nejslabší a nejméně nadané zkrátka rozumné není.

A ještě. Mám pocit, že někteří rodiče, co nejsou schopni vychovat své nepostižené dítě a to je násilné, uráží učitele, tak rodiče hledají na dítěti nějaký dys.... a svádějí vinu na školu a požadují speciálního asistenta pro své "ubohé" dys... dítě?

„Pro učitele to v podstatě znamená dvě přípravy a dvě sady aktivit. Při výuce samotné pak vybalancovat, abych tam byl pro obě skupiny dostatečně osobně přítomen,“ popisuje pedagog Ivan Červánek. „Pokud je třída ještě více komplikovaná, je limitovaná i efektivita výuky. Potom pochopitelně chybí učiteli někdo, kdo by pomáhal situaci zvládat na všech frontách, například asistent,“ vysvětluje. ........................vsadím se, že toto splňuje tak 10% škol.  Takže dokud proto nebudou  plošné podmínky, pak je pitomost dělat plošné nařízení.  Prostě, když pravidla určuje teoretik, je to vždycky tragédie.

Co dát obě možnosti a nechat na dětech a na rodičích, ať si vyberou, nechat to pár let běžet, pak to vyhodnotit?

Inkluze je velice důležitá - zdravé děti si tak zvyknou na tělesně a mentálně postižené a nebude jim pak v dospělosti zatěžko pracovat s nimi u jednoho výrobního pásu.

Ja som zvedavá, kedy sa začne venovať toľká pozornosť aj nadaným, nadpriemerne inteligentným deťom a ich potrebám špeciálneho vzdelávania. 

Mimochodom, skôr než spoločnosť začne myslieť na vzdelávanie postihnutých detí by si mala najprv vyriešiť vzdelávanie tých nadaných a priemerných.

Česko nepotřebuje nadané děti - v montovnách nadnárodních firem jsou takoví lidé spíše na obtíž než že by měli nějaký přínos.

V článku je zmínen dokument Třída 8.A. Co brání všem možným politikům, hercům a dalším "sluníčkovým" lidem, aby sem dali své děti? Nikdo a nic. Ono se to žvaní, co a jak "by se mělo", ale když přijde na ně samotné, je všechno jinak. Proč dala Buzková jako ministryně školství dceru do francouzské školky s hodně vysokým školným? Jak to, že politici a ostatní blábolilové nejdou příkladem? Jak to, že Kocábova vnoučata nechodí do školy v Chánově?

Skola z dokumentu 8.A byla normalni zakladka. nebyla to zvlastni skola. Zvlastni skola je daleko vetsi zahul a jeji zaci jsou jeste daleko mene vzdelavatelni.