- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
No, rok 1906 nebyl zrovna obdobím 1. sv. války (obr. 7/15).
Nádhera. To jsem se i zasmála, neboť v tom starém prouťáku jsem si také lebedila.
Kočárky jsou nádherné... A zmiňovaná hmotnost u proutěných kočárků se dala zvládnout. Zase na rozdíl od těch dnešních minikočárků, do kterých se vejde dítko tak do dvou, maximálně tří měsíců, byly ta staré neuvěřitelně praktické. A velmi velmi pohodlné především pro dítě. V Libertě - dvojkombinaci v r. 1983 jsem v hlubokém kočárku vozila syna narozeného v září až do března i s fusakem a plenama - vše se vešlo do korby....
Já měla Libertu vzor 1979 a vozila jsem v ní syna od září až do června, kdy jsem kupovala sporťák, taktéž Libertu s boudičkou. Oba kočárky se skvěle ovládaly a běžně jsme s nimi jezdili i po lesních cestách. S kočárky vnoučat se mi špatně zatáčí a do terénu bych si s nimi netroufla. Za nejhorší však považuji kočárky, ve kterých je dítě po směru jízdy a nedá se s ním komunikovat "z očí do očí". Matky si povídají s kýmsi mobilem a na dítě nemluví. Potom se diví, že mají děti problémy s výslovností a malou slovní zásobou.