Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na Tchaj-wanu Vánoce neslaví, Australané grilují, v USA neřeší cukroví

České Vánoce se neobejdou bez ozdobeného stromku, dárků, bramborového salátu, cukroví a kapra. Když nás ale osud zavane do jiného kouta zeměkoule, můžeme zjistit třeba i to, že naši „ježíškovskou tradici“ tam nikdo nezná. Jako třeba na Tchaj-wanu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

O25t96a45k47a10r 78S72o40b44o44t21a 6111526478837

Ten popis vánoc v USA je docela přesný. Paní Mikulová strávila rok v Coloradu, tak popisuje místní zvyky z jejího pohledu. Akorát nesouhlasím s tím cukrovím, v obchodech se dá koupit vice druhu vánočního pečiva nebo curkovinek, nejenom Santovy hulky (Candy Canes).

0/−1
4.1.2015 9:59

M88i75c10h89a69l 38M38i68l48l37e15r 9386842269552

"Tradiční vánoční jídlo Australané nemají a stromečky mají doma nejčastěji umělé. Moc jehličnanů tu totiž neroste, a tak venku na ulicích zdobí Australané klidně i palmy,” říká Karel."

Karel se myli. Tradicni australske vanocni jidlo existuje- nadivany peceny krocan/kruta s brusinkami a pecena sunka, servirovane obvykle s pecenymi brambory a varenou /pecenou zeleninou nebo ruznymi salaty.

Australane si o vanocich velmi potrpi na spolecnost. Na Hod Bozi oslavuje v jednom dome (nebo pri BBQ na zahrade, plazi ci v parku) cely rod, klidne 12-30 lidi. V tom pripade se jidlo nabizi casto ve forme svedskeho stolu a vedle tradicni sunky a krocana se casto serviruji i pecena kurata a veprova pecene, teple nebo studene.

V mnoha rodinach se o vanocich ji ruzne "morske plody", nejcasteji krevety, jichz je nekolik druhu. Serviruji se v ruznych obmenach od varenych a snedenych za studena s citronem, majonezou, salatem nebo teplych, osmazenych na cesnekovem nebo bylinkovem masle, marinovanych na spizu a pecenych na BBQ. Nebo se dela krevetovy salat. Vedle krevet jsou popularni i ustrice, humr, raci nebo musle.

Mnohe rodiny si na Hod Bozi udelaji BBQ.

Jako vanocni sladky chod se podava tradicni Plum Pudding (teply "svestkovy nakyp", ktery je sice bez svestek, ale zato se spoustou kandovaneho ovoce, orechu nebo mandli) a v ruznych rodinach pripraveny se stedrou davkou whisky, brandy nebo rumu. Plum Pudding se poleva teplou vanilkovou omackou podobnou ceskemu sodo, vedle toho se na misku dava i vanilkova zmrzlina a brandy-maslo.

Nesmi se zapomenout ani na tradicni australsky moucnik Pavlova, bud ve forme dortu nebo individualnich dortiku. Je to dort z beze(snih z bilku s cukrem), peceny tak, aby zvenku byl krupavy a uvnitr vlhky. Zdobi se bohate slehackou a ruznymi druhy ovoce. Klasicka pavlova ma jahody, kiwi a passionfruit (ovoce mucenky), ale jsou i jine variace, napr. smes cerstvych jahod, boruvek, malin a ostruzin, nebo tropicka s platky manga, ananasu, kiwi.

+2/0
26.12.2014 6:37

M11i10c87h72a89l 28M27i22l52l18e58r 9336592799922

Karel se take myli s jehlicnatymi stromy. V Australii jsou rozsahle plantaze borovic (Radiata Pine), od Tasmanie, Jizni Australie az po jizni Queensland. Drevo borovic se pouziva ve stavebnictvi a jinych prumyslech, ale vedle toho se take pestuji borovice na tzv. vanocnich farmach. Ty se pak rezou a dovazeji do mest na trhy vanocnich stromku.

Nebo si lide dojedou na farmu svou borovicku vybrat, nechat si ji uriznout, zabalit do site a odvezou domu.

Ne ze by Australane by nemeli radi jehlicnate stromy, ale kvuli podnebi neni jejich pouzivani jako vanocnich stromku prakticke ve vsech oblastech Australie. Cerstve borovice jako vanocni stromky jsou popularni prevazne v chladnejsich castech Australie, tj. na Tasmanii , jihu Jizni Australie, ve Victorii a jiznejsich castech NSW. Do tropickeho severniho Queenslandu, treba kolem Cairns (vzdusnou vzdalenosti nejakych 2800km od tasmanskeho Hobartu) nejsou klasicke cerstve borovicky k videni a palmy, nebo tropicke jehlicnany udelaji docela peknou vanocni dekoraci.

Zatimco evropsti pristehovalci nejradsi stroji stromecky az tesne pred vanoci, ti ostatni to delaji podobne jako v USA nebo jinych anglosaskych zemich a klidne vystavuji ozdobene vanocni stromky kdykoliv od zacatku prosince. Samozrejme ze je jasne, co se v teplem klimatu stane s borovickou, ktera stoji ve stojanu (i kdyz treba ve vode) 4 tydny! Zatimco takova prava borovicka udela svincik i ve specialnich stojanech s nadrzi na vodu, ta umela vydrzi bez vody a bez svinciku pod ni. Presto ale jdou cerstve borovice na odbyt a Australane uznavaji, ze nic nevoni o vanocich tak krasne jako cerstva borovice v dome.

+2/0
26.12.2014 6:57

N42a49d31i81a 61R47o63b80e98r97t13s 8943910101252

To je ale žurnalistika, nechat popisovat typické Vánoce v USA někoho, kdo tam byl jeden rok v jedné rodině!  

USA se rozkládají přes 5 časových pásem a mají  320 mil lidí.  To jako kdyby nechali někoho, kdo prožije jeden rok v evropské rodině (někde mezi Islandem a Uralem) popisovat typické Evropské Vánoce. :-/

+8/0
26.12.2014 0:10

M88i95c40h53a73l 82M72i83l97l56e82r 9466242739242

ne tak docela dobre prirovnani. USA je jedna zeme na velke rozloze a prestoze se jeji jednotlive staty od sebe lisi predevsim klimaticky a zakony, porad se jedna o jednu zemi obyvanou Americany se vzajemne podobnou kulturou, at je to na Havaji, v Kansasu nebo v Massachusetts.

Na rozdil od Americanu existuje v Evrope podstatne velky rozdil mezi evropskymi narody, jejich jazyky, narodnimi tradicemi, dejinami a kulturou. To ovlivnuje rozdily v tradicnich vanocnich oslavach na Islandu, ve VB, Francii, Nemecku, Cesku, na Ukrajine a v Rusku. Nemluve ani o odlisnych tradicich ve stredozemnich a severskych statech Evropy.

+2/−3
26.12.2014 6:05

N36a38d80i75a 46R85o20b72e73r46t51s 8753380911962

No jedna země to sice je, ale rozdíly kultur, jazyka, tradic i náboženství jsou obrovské.  

Většina lidí z Kalifornie nebude například v Memphisu, Tennessee,  spoustě lidí rozumět skoro ani slovo. V Nebrasce se cpou koláčema (desetina obyvatel o sobě dobrovolně při sčítání tvrdí, že jsou českého původu). Na Floridě to jsou Kubánci, co utekli před Castrem. Na jihozápadě USA má víc dětí španělštinu, coby mateřštinu, než angličtinu a školní kuchyně nabízí tamales, enchiladas, quesadillas, pro spoustu američanů naprosto neznámé. Nemluvě o slovíčkách jako piñata, která dostávají děti na základní škole v diktátech při hodinách angličtiny.

A Vánoce?  Ty se spousta firem bojí přát "veselé", aby je někdo nežaloval za náboženskou diskriminaci.  Takže ve školách už vánočním prázdninám neříkají "vánoční" ale "zimní" a v krámech vám většinou popřejí pěkné svátky, ale o vánocích ani muk.

0/0
26.12.2014 16:03

J85i77r89i 70B56e21d69r78n79i93c38e53k 2399807458571

a koukam - ze se bavime stejne ..... ;-)

+1/0
26.12.2014 17:56

M66i49c55h33a30l 32M18i11l67l16e59r 9256792589552

netvrdim, ze v USA neexistuji rozdily, treba mezi hispanskym vlivem na zapade a anglosaskym na vychode, nebo ze cernosska anglictina z jihu nepotrebuje prekladatele a ze USA neni rozmanita zeme. Presto ale se jedna o jeden federalni stat pod jednou vlakou, s pomerne vysokym stupnem patriotismu a s jednou hymnou (trebaze nekteri ji chteji zpivat ve spanelstine). Ma take jeden hlavni jazyk, k nemuz se vyhradne hlasi 80% obyvatelstva a ktery ovlada dalsich 15% vedle sveho jazyka (hlavne spanelstiny), jez je prvorady v legislative a oficialnich dokumentech. Takze nejaka odlisna slovicka mistniho puvodu v diktatech z anglictiny jsou v ramci celeho USA trivialitou.

Porovnavat USA rozmanitosti Evropy ale proste nelze. Staci vzit jako priklad rozdily mezi Svedem, Rusem, Rekem a Francouzem (i kdyz nevezmeme v uvahu Anglicany nebo Nemce) po strance kulturni, historicke, jazykove a jakou abecedu pouzivaji, narodnostniho charakteru...proste nebe a dudy kazdy z nich.

+1/0
27.12.2014 2:46
Foto

J44a13n 31Č19e95r36m51á10k 4779838615517

a co je divného na tom, že na Tchaj-wanu se vánoce neslaví? Diví se snad oni, že se u nás neslaví jejich svátky?

+1/0
25.12.2014 17:36







mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.