paní nechodí do práce, že má tolik času na kraviny? Oblečení, kočár, postýlka... řešilo se v posledním měsíci před porodem, až bylo jasné, že by dítě mohlo přežít...

V dnesni zemi a dobe, pokud je zena uz ve tretim trimestru, je velmi pravdepodobne, ze dite donosi. Porodni umrtnost je taky velmi nizka. Ja osobne ve svem okoli nevim o nikom, kdo by potratil ve tretim trimestru nebo mu zemrelo dite pri nebo brzo po porodu. Akorat o jednom pripadu z rodiny, ale to uz bylo tak pred pul stoletim. Kdyz jsou vsechna vysetreni v poradku, zena samozrejme veri, ze bude mit miminko a ma tzv. "hnizdici syndrom", nebo jak se to jmenuje Ale je pravda, ze je cas to resit az o materske, tj. 6 tydnu pred porodem. Ja jsem po nastupu na materskou nejdriv jela na dovolenou a ten posledni mesic jsem uz tak nejak shanela vybavu. Spis moje mama to hodne resila. Ja bych byla schopna vybirat kocarek klidne az po porodu s miminem v satku

Chování lidí v tramvaji je evidentně desítky let stejné, i když dříve bývaly přeplněnější. 

Můj otec byl těžce postižený a když jsme výjimečně v zimě (v jiných obdobích jezdil svým starým Spartakem, později Trabantem) spolu vstoupili do tramvaje, všichni cestující jako by byli náhle plně zaměstnáni četbou, zíráním z okénka nebo pečlivým studiem skvrn na podlaze. 

Když jsem byla v jiném stavu a posledních pár měsíců to na mně bylo trochu vidět, uvědomila jsem si, že mám možnost do jisté míry vyzkoušet, jaké on míval při nastupování do tramvaje pocity. Jenže mně bylo zle jen ty první měsíce. V době, kdy mne lidé občas pouštěli sednout, už jsem se cítila dobře a sedět jsem nepotřebovala, jelikož jsem přibrala necelých deset kilo a byla jsem schopna běžné chůze, dřepů, běhu i jízdy na kole až do posledních dnů...

Kazde tehotenstvi je fakt jine, mne posledni trimestr utekl, az do porodu jsem porad nekde litala (vylety, koupani, houbareni, zarizovani), zadna nespavost ani jine zdravotni problemy. Sedet v MHD se mi chce daleko vic nez v tehotenstvi ted, kdyz je dceri pet a musim ji vodit do skolky, pak jet pres cely mesto do prace...

Tedy nevím, většina mých kamarádek byla těhotná už několikrát, momentálně několik jich je zase těhotných, ale nikdy jsem ji neoslovila mamino, a neptala se na nic. Maximálně, jestli něco nepotřebují...a nevzpomínám si, že bych i při nějakém dámském koutku něco podobného slyšela od okolí.

Tak moje kamamrádky těhotné byly a jsou a občas je tak z legrace oslovím. Ale nepřeháním to. Ono když to za těhotenství udělá každý dvakrát, je to ažaž.

to je jak start Challengeru.

Moc se pozoruješ. Dnes a denně rodí miliony žen, ale jen ty jsi zajímaváse svými pseudoproblémy.

Klid, název článku se jmenuje se to těhotenský deník, takže je logické, že paní bude popisovat průběh svého těhotenství i své subjektivní vnímání. Až na ty "maminy" mi na tom nepřišlo zase nic tak strašného.