Žádný rozumný člověk nemá rád miminka, běžte na potrat...

Trolluješ zbytečně, sem už moc lidí nepřijde.

Pani by spis potrebovala poradit s antikoncepsi...

antikoncepci

Podle mě se to v diskusi zbytečně dramatizuje, z článku přitom nijak nevyplývá, že by byl chlapec rozmazlený nebo sobecký; spíš to, že je uzavřený, což snad proboha není nějaká vada charakteru.

A že není nadšený z mrňat? Pche, mně byla mimina v tom věku -- a ještě dlouho potom -- taky dokonale ukradená. Jo, líbila se mi, připadala mi roztomilá, ale nebylo to nic, z čeho bych byla na větvi (a taky jsem moc nevěděla, co si nimi počít).

Jinak taky považuju za důležité nepřetěžovat chlapce povinnostmi kolem malého sourozence, což neznamená vůbec nic od něho nechtít, ale nedělat z něj bezplatnou chůvu, to by nebylo fér. Ale to snad příliš nehrozí, aspoň z článku se to tak zdá.

Aha, tak pardon, pisatelka píše, že "trochu sobecký" je, ale podle zbytku líčení mi nepřijde, že je to nějaké extrémní (ostatně -- kdo v tom věku sobecký není...).

Syn je takový, v jakém prostředí vyrůstal a to prostředí jste připravila Vy. On si ho nevybral. Takže pokud máte pocit, že je sobecký, koukněte se nejdřív na své činy.

A co kdybyste se na věc podívala z druhé strany? Syn si přivede cizí holku, řekne, že dítě je na cestě a bude s Váma ode dneška bydlet a Vám se to MUSÍ líbit a budete taková přešťastná rodinečka. Co Vy na to? Líbí se vám to? Zalíbilo se Vám to hned a okamžitě? Jásáte?

To samé vidí ten chlapec. Není dospělý a nelze očekávat, že bude přemýšlet jako dospělý a že nad takovým jednáním, kdy přivedete pro něj cizího muže a budete po něm chtít, že se mu to musí líbit a bude jásat a hýkat nadšením nad kolébkou - to jásání patří rodičům. On není rodičem, on je před to prostě postaven a hotovo.

Je to také právoplatný člen rodiny a docela koukám, že by zde někteří své děti bili, aby si od nich tímto způsobem vymohli lásku k sourozenci a ještě by mu napakovali jejich mimino, aby se ten starší o ně staral. Copak on si ho pořídil? O děcka ať se starají jejich rodiče. Velice jednoduché pořídit se děcko a pod pohrůžkou bití je vrazit starším dětem co se nemohou bránit, ať se staraj.

Váš syn je puberťák, je to velice nelehké období + se musí přizpůsobit novému prostředí a stylu života, to se nedá nic dělat, taky máte svůj život, který chcete vést, což je v naprostém pořádku.

I přes jeho výlevy by měl vědět, že ho máte ráda, že nový muž v rodině taky bude trávit čas občas jen s ním a hlavně mu sourozence nevnucujte, jak ho začnete vnucovat (podívej ty roztomilé prstíčky a nožičky a ťu ťu ťu) sekne se Vám úplně. Ať si najde svou cestu a jakmile to uvidíte, podpořte to. Ale nikdy nevnucujte. Tím u puberťáků nikdy ničeho nedosáhnete. Maximálně nenávisti.

taky jsem zděšen nad některými reakcemi tady ... hlavně ty facky a přirovnání k době před sto lety, u některých lidí tady bych nechtěl být dítětem ani za zlaté čuňátko.

S Adamem jsem otěhotněla v posledním ročníku na vysoké škole. S jeho otcem jsme spolu chodili asi čtrnáct dní.

Neskutečná howadina, autor článku nemůže být Čech.

Taky jsem se pozastavila nad tim, ze se tak verejne rozepisuje o trestnem cinu incestu.

S Adamem jsem otěhotněla v posledním ročníku na vysoké škole. S jeho otcem jsme spolu chodili asi čtrnáct dní... Tohle mi nějak nesedí. Dělá to dojem, jako by otěhotněla s vlastním synem Adamem. Přitom zjevně otěhotněla s jeho otcem a Adama čekala.

Nedělá to dojem, ale z textu to přímo vyplývá.

Pani vychovu moc nezvladla.

máte z něj slušně rozmazlený děcko- sourozenec mu leda prospěje a ještě ho zapřáhněte - vsadím se, že doteď doma nemusel hnout ani prstem

To si nemyslím. Sourozenec s velkým věkovým rozdílem je vždy šok. Mně když rodiče v jedenácti letech sdělili, že budu mít sourozence, byl z toho trochu hysterák. Teda opačnej, ale to nebylo na první pohled vidět. Leta jsem o sourozence žebrala... a teď jsem měla hrůzu z toho, že se mi to zdá a že se probudím a nebude to pravda nebo že mi řeknou, že si ze mě dělají legraci a klepala jsem se jak ratlík. Maminka na to, jak je moje reakce vyděsila, vzpomíná doteď (a to už se mému "malému bratříčkovi" blíží čtyřicítka).

Kamarádka synovi pořídila sourozence v jeho čtrnácti letech a ten se k tomu na začátku postavil dost negativně. Že chce tu svoji rodinu tak, jak ji zná a ne tam někoho cizího navíc. Srovnalo se to, jasně, ale ta situace je pro dlouholetého jedináčka dost náročná a není to rozmazleností.

...dát mu facku a říct, tohle je tvůj brácha/ségra a ty se budeš ted starat i o něj/ní, jako jsem se já doteď starala o tebe ty fracku!

Fakt skvělý řešení. Kluk půjde do sebe a okamžitě začne malou sestru milovat , starat se o ni a pomáhat mamince. Něco mi ale říká, že to takhle fungovat nebude. Tak zkusíme 2 facky, nebo ránu pěstí ? Co takhle baseballovou pálku nabo fracka rovnou zabít. Bylo by o problém méně.

Bože tak tohle už je moc. Jakože se paní bude bát 14letýho puberťáka, kterýmu doteď věnovala většinu svého času? Vám se opravdu nezdá, že se to s tou péčí o děti a "starostí" co na to řeknou děsně přehání.

Před 100 lety bylo v rodině 8 dětí a bylo úplně normální, že se o sebe navzájem staraly, musely pomáhat a nikoho nezajímalo jestli MÁ RÁD MIMINKA  

Přijde mi, že lidi mají evidentně málo starostí, když řeší věci, který nejsou žádným faktickým problémem.

Prostě řeknu puberťákovi: Tak teď jsem se 14 starala o tebe, jseš dost velkej abys pochopil, že tvoje místo v životě je někde jinde. A pochopitelně miluju tě pořád stejně. 

Míra lásky se přece neměří na počet teplých večeří.

Tak příchod sourozence je vždycky něco. Protože u nás většinou ti sourozenci nepřicházejí po roce, ale později, kdy už si ten první zvykne na jakousi výsostnou péči. Všichni se smějou jenom na něj, nikdo mu nebere hračky, nemusí se dělit. A najednou přijde někdo další, roztomilejší, první se věnujou jemu, časem chce hračky toho staršího, kterému rodiče říkají, že nemá být sobec a půjčit je, když doteď je měl jen pro sebe a sobec nebyl.

Tady navíc do 13 bydleli matka se synem spolu a ani jeden se o toho druhého nemusel s nikým dělit, což je pochopitelně těžší pro toho kluka, který v tom vyrůstá odmalička, než pro tu matku, která asi vyrůstala jinak. A najednou dotáhla chlapa, a sotva si na něj člověk začne zvykat, tak nadšeně přijde s tím, že tu chlap bude bydlet, a ještě přibyde jeho malá řvoucí kopie :)

Podle mě by bylo nejlepší, kdyby se v takovém případě on nestěhoval k nim, ale stávající byt prodali a všichni šli do nového, kde si nastaví nové pravidla atd.