silny pribeh

tak nejak jeden z mala pribehu tady na onadnes/xman, kteremu verim, ze se stal...

nojo ale co my s tím tady?

Měla je-nemá je, tak hurá!

Trapný příspěvěk

Z ust/klavesnice chlapa to asi bude znit zvlastne, ale myslim, ze prubeh a ukoncenost prozitku porodu hraji obrovskou roli. Jak pise Eliska Kucerova nize (coz bych ani nedoufal, ze se muze v podobnem kontextu na idnesu objevit), cela udalost je nacpana symbolikou a odkazy na podvedome a nevedome potreby, coz  neni zalezitost, ktera by se mela bagatelizovat, pripadne "zapraskovat" v ramci sirokeho pojmu deprese.

Je skoda, ze zrovna u nas se na odkazy Fromma, Junga, Lacana porad hledi spis skrz prsty.

Také bych chtěla podpořit článek, všímej me si svých nejbližších. Někdy to není hned takto patrné, většinou se nemoc začne projevovat nenápadně a člověk má tendenci podcěňovat.

Horší je mít poporodní deprese z reálných příčin, třeba že nemá s dítětem na jídlo a nájem...

To ovšem nejsou deprese, to jsou reálné starosti.

rozumíte někdo tomuhle: "ale ve chvíli, kdy jsem jí řekla, že se o dceru bude muset starat přítel, jí ztuhl úsměv na rtech a řekla, že mě tam musí zavřít". co je špatného na tom, že se o dítě postará otec?

Ja tomu rozumim tak, ze v podstate doktorce priznala, ze se chysta umrit. (potazmo, ze se zabije).

Je supr, že paní zveřejňuje tento problém. Rozumím, mám také zkušenosti s úzkostí a depresí. Také mi pomohla mladá paní doktorka na ambulanci, která mě vyslechla, správně diagnostikovala a nasadila správnou léčbu, která, díky Bohu zabrala a zabírá.

Deprese v životě postihuje 10 - 20 % populace. Dost často propuká v okamžiku, kdy je člověk vystaven nezvyklé a nadměrné psychické zátěži. A to byl zřejmě i tento případ. Porod a přírůstek do rodiny je náročná záležitost pro každého člověka.

Ještě bych doplnil, že psychická zátěž, která u disponovaného jedince vyprovokuje depresivní epizodu může být opravdu mnohdy i docela nezvyklá. Tomu, koho tento problém zajímá doporučuji přečíst si knihu od Williama Styrona Viditelná temnota. Autor v ní popisuje svoji vlastní zkušenost s depresí kterou u něj vyprovokovalo to, že po mnoha letech skoncoval ze dne na den s pitím alkoholu.

to nebyla poporodní deprese - na to je dost pozdě, aby se projevilo zhoupnutí hormonů. podle mě současná somatická medicína zcela opomíjí hluboký spiritální a duchovní rozměr skutečnosti, že do systému rodiny přibyl další člen. intenzivní vzpomínky na ty, kdo odešli,jsou zcela běžné (svěřilo se mi s tím několik kamarádek, sama jsem to zažila) , běžné jsou vynořující se negativní vzpomínky z dětství, které si říkají o zpracování (taky mám zkušenost) aby se psychika vyčistila a udělala místo na nové, důležitější věci. no a někdo to neustojí. ale neříkala bych tomu deprese - tohle bylo podle mě na intenzivní práci s psychologem, ne na prášky.ty to nevyřeší.

Zajimave