Co je to za slepici?! Pré že za socialismu bylo nevhodné podržet ženě dveře - to až si strčí do kloaky. Tento způsob vnímání feminismu pochází z té země dobra, z USA. Tam za to lze muže i žalovat kvůli "harašení". 

Dál jsem ty kdáky už nečetl...

Kruci... mám nějaký jiný článek než vy.

kdežto kámošovi u piva nebo na běžeckém tréningu dokáže naslouchat hodiny a hodiny...

Asi budu chlap, ale nedalo se to dočíst...

Není trochu od věci řešit, že generace byla vychovávána za socialismu, když se dnes hodnoty rodiny bourají mnohem více? Tedy promiňte mi mou případnou xenofobii, ale prostě rodina je i biologický pojem, je to samec a samice a od každého se mláďata něco učí. Nijak neupírám právo žít klidně i s ovcí (pokud jí neublížím), ale vydávat to za rodinu a původní rodinu prohlašovat s jejími funkcemi za xenofobní přežitek (není otec a matka ale jen rodič a rodič je ukázkou extrému).

Dřív by k maskulinitě patřilo, že žena, i kdyby jí bylo dvacet let, tak přece nemůže stát nad mužem.

- dříve byly řeny dámy v opravdovém slovasmyslu a ne frfleny a kňoury, takže dříve ano, ale bohužel, slovy klasika: "Nová doba!"

Myslíte jako, že byly doma, bez vzdělání a šancí na nezávislost na svém muži

Tak to si radši postojím...

no a kdyz mate jeste dceru, tak to je pak doma komunikace jak vino Zena jakztakz, podstatne sdeli kratce, co se delo pres den klasicky zensky ale dcera, z te to leze jak z chlupate deky, ji trva dlouho se dostat jen k te omacce, ktera obaluje informaci

To jsou zase kecy tady. Každý je jiný, tím pádem každý k sobě potřebuje člověka s jinou osobnostní. Paušalizovat se nedá. Stačí spolu prostě mluvit o problémech a neptat se na nepodstatné kraviny, o kterých vím, že mi ublíží.

chtěl jsem si ten článek přečíst, ale po pěti větách mě to přestalo bavit...

Pět vět? U nás nejvýš dvě. Ale víc stejně do jeho monologu nedokážu vsítit, protože se mezitím zase nadechne...

Své ženy se vždy po jejích prvních třech slovech zeptám, jaká je pointa. Už si zvykla a komunikace funguje perfektně.

chudák paní  chtěla by to pěkně povykládat, i s omáčkou , a vy takhle...

Třeba u nás, když začne vyprávět můj muž, co se včera stalo, tak to povykládá tchýni úplně stručně, stačí mu na to 1 věta ... pak se tchýně raději obrátí na mě, já jí to povím pěkně s omáčkou a tchýně je hnedle spokojenější