Když srovnám fotky od profíků s amatérskými fotkami, tak profi jsou lepší i přesto, že se fotograf nesnaží lidi nijak ustavit. Asi to bude dražším foťákem. 

Kdo říká ostatním, ať řekne sýýýr, je de.il. Američani říkají cheese proto, že při tomhle slově se huba našpulí do pěkného úsměvu. Což při "sýru" rozhodně ne.

No to jsou tedy starosti

...no a kde konci fotoum majitelky noveho EOS 1D, tam zacina Instagram...

Problém dnešních "fotografů" je, že se většinou honí za megapixely, zrcadlovkami, zoomy (nejlépe 18-300mm - ten je přece super), počty snímků za vteřinu, počty zaměřovacích bodů a podobnými kravinami (podívejte se do diskusí na foto webech) a přitom nezná základní pravidla fotografování - kompozice a expozice. Vsadím koně proti fazoli, že 90% vlastníků zrcadlovek neví, co znamenají ta písmenka P, S, A a M a i když ví, tak je neumí použít. Ale drahá technika za ně nikdy nevyhodnotí situaci z pohledu kompozice a zachycení okamžiku a atmosféry. Takže se nakonec i drahé fotografické vybavení smrskne na tzv. "PHD camera", tzn. Push Here Dummy - volně přeloženo: "Tady to zmáčkni, hlupáku".

Pak se ovšem nemůžeme divit, že fotky mají stejně kompozičně odporné jako z levných kompaktů, jen technicky lepší, díky technickému vybavení. Z fotek není poznat, co vlastně fotograf fotografoval, čiší z nich lenost udělat krok pro lepší záběr nebo uklidit bordel v okolí a pozadí fotografovaného subjektu, nasmaží blesk z půl metru přímo do obličeje, nebo fotí s bleskem noční město, lidem rostou z hlavy stromy nebo značky, linie padají, mají zaostřeno na úplně něco jiného apod.

Výsledkem však bohužel je, že většina fotografovaných lidí dojde k názoru, že jsou nefotogeničtí a neradi se fotí. Chyba ovšem není v nich, ale ve fotografovi.

A největším neštěstím je, že zatímco u filmu se alespoň zamysleli nad tím jestli snímek pořídit nebo ne, tak v případě digitální fotografie nastala úplná inflace téhle hrůzy navíc nekriticky sdílené přes FB, Flickr, Picasu apod.

Největší průser je když se někdo nechce fotit ale taky když chce být v každém záběru :-) každý extrém je špatně :-(

Ale tento článek může mnohým pomoct.

Je sice pravda, že záleží na oku fotografující/ho, nicméně vysvětlit fotografovanému jakou po něm chci přirozenou a zajímavou pózu zároveň, toť úkol nejtěžší. Mraky lidí se fotoaparátu bojí.

Myslíte jako že jim ukradne duši?

V současnosti je největší tragédie focení na nové občanky úřednicema na matrice. To i dcera, která vypadá na všech jiných fotkách jako modelka, vypadá tak, že jsem ji nemohla poznat. Jako indentifikace naprosto o ničem

prý modelka :-D tak max hééérečka, moc si nefandi!

Myslím, že hlavně bohužel záleží na fotografovi - jak on vás vidí, jestli dokáže vystihnout okamžik, kdy vám to nejvíce sluší. Málokdo si dneska dá tu práci, aby při běžném rodinném fotografování dodržoval alespoň základní zásady kompozice, světla atd. Na tzv. "momentkách" pak většina lidí vypadá prachbídně. Mě umí fotit manžel, vždycky mě vidí hezkou a na jeho fotkách mi to sluší, umí vystihnout, kdy zmáčknout spoušť a z kterého úhlu. Ale celkově jsem nefotogenická a na běžných fotkách, s kterými si nikdo nedal práci, se mě lidé lekají.

Dobrý fotograf špatnou fotku smaže ! Nikdo nechce  vypadat na fotce špatně,a lidé se chtějí "sobě líbit". Je na fotografovi aby navodil příjemnou atmosféru,a uměl lidi motivovat a stylizovat . Radši udělat více záběrů,třeba i sekvenčním snímáním,ať je z čeho vybírat ! To je výhoda digitálu !