vztah te zeny k dceri mi nepripada OK. Neni tam prakticky nic hezkeho, zadne pozitivni emoce vuci dceri. Dcera zrejme vycitila, ze otec ji ma rad (radeji nez matka), tak k nemu prirozene lne. Ja bych tedy svou dceru nevyhodil - ale vykopnul bych toho kamose. Moje dite je porad moje dite - ona matka nemuze davat ultimata typu bud ja nebo dcera z baraku. Navic mi to pripada prilis. Po 25 letech chtit odejit z manzelstvi a spolecneho domova kvuli vlastnimu diteti?? To je hodne ujety. Nepripada mi, ze dcera udelala tolik zla. Tak jo, je mlada, neco pros*ala, ale opravdu zavazne delikty nevidim. Fetovala? Kradla rodicum doma? Obrala prarodice? Ja nevim, cele mi to pripada prestrelene.

Mozna ti to tak pripada proto, ze matka se v nasem smyslenem pribehu snazila o vychovu, takze byla celou dobu "zly policajt". Vyvozovat z toho, ze dceru ma min rada je naivni.

HA, stačí se zmínit všem u snídaně, že poslala Jakubovi několik tisíc, aspoň 10.000,- a poslat mu je. Až se budou udiveně ptát za co. Předložit součet nákladů (budou přibližné, ale to nevadí) za dceru po 18 letech. V případě, že budou náklady vyšší, tak se zmínit, že synovi bude nutné, v rámci spravedlnosti, posílat prostě stejně peněz jako bylo nainvestováno do dcery. To minimálně manželovi udělá bouli do hlavy (za předpokladu, že to není totální "dělej si co chceš" a mají společný účet). Všechno ostatní celkem očekává, bouřlivé odchody, vyhazování kufrů - ale chladný kalkul nad jeho financemi, za které ho žádné krásné sluníčko nebude obšťastňovat zářivými úsměvy a spontáním "tati, ty jsi nejlepší", to mu ztuhne aj krev v žilách. A co na to může říct - pokud chtějí být spravedlivými rodiči, musí přeci oběma dávat stejně.

"Navíc jsem zjistila, že jí stále podstrkuje peníze, za mými zády jí dovoluje to, co já jí zakázala." a "Do školy nechodila, různě se poflakovala a my ji živili."

Problémy jsou obsaženy v těch dvou větách nahoře. Podle mě rodiče by skoro vždy měli stát při sobě a pak si to někde o samotě vyříkat mezi sebou. Dcera je rozmazlenej fracek, kterej se měl začít sám živit, jakmile opustil školu (od 16 let se dá pracovat) a možná by si to rozmyslela.

No osobně znám ještě horší případ, kdy 70 letý důchodce živí 35 letého syna, co se přes den válí doma a v noci vymetá hospody..

"Názor odborníka" mi přijde teda trochu ústřel. Vůbec z toho necítím mezigenerační boj nebo "boj" o stejného muže. Dcera je prostě nezodpovědná. A nikdo ji nedonutil starat se. Nemyslím si, že by k otci "vzhlížela". Prostě se za ním chodí schovat a otci něco takového lichotí? A proč by se dcera starala, když se starat nemusí. Na "výchovu" je teď už pozdě. Dcera k tomu musí dojít sama nebo vůbec. Jako boj to vnímá matka, že si tím nechá ničit život.. je její vnitřní boj víc než co jiného. To jak vnímáme a necháme na sebe působit ostatní je naše rozhodnutí, nikoho jiného. Ale to slyšet nechce. Souhlasím s otcem, že rodina je důležitější než neshody. Ale je nutné vědět, jestli ho stav a výchova dcery taky trápí, nebo je pro něj důležitější, že ji má doma (co bylo ten rok když nebyla doma taky není patrno). To je totiž jádro problému.

Pokud ho to trápí, snažil bych se mu domluvit. Dceru bych nevyhazoval, vyhodil bych toho jejího přítele. Dcera půjde nejspíš taky.. napůl. Ale podobné stimuly "se rozhodnout" jsou klíčové. Otec je možná ve stejné situaci (nedá se říct). Možná také neví co chce a jako správný flegmouš tak dá pár peněz za výkup klidu, že dceru nevyhodil. Možná se dá domluvit jemu, ujasnit si jestli chce mít doma příživníka, nebo někoho na koho by byl hrdý, ale s kým by se musel rozloučit. Matky s tímto mívají problém. Mají své představy, kterých se nedokáží vzdát. A když se dítě schová k otci a ten mu vyhoví "protože přece o nic nejde", naštve je to a vzniká nesmyslný a zákeřný boj, který matka v konečném důsledku nemůže vyhrát, protože ona je ta špatná, nepříjemná a podrážděná, zatímco otec s dítětem si v klidu rozumí. Zajímalo by mě, co by otec odpověděl na otázku, co by dělal, kdyby si dcera chtěla vzít milionový úvěr na rodiče. Protože to je "pomoc v rodině" hnaná do extrému, který nekončí dobře.

Možná to bude znít drsně, ale vztah otce a dcery mi připadá nějaký divný. Strká ji prachy za zády matky!? Nedošlo tam náhodou k incestu a otec si ji takhle kupuje?

Vím, že to zní hrozně a uznávám, že mám příliš málo informací. Moc se omlouvám, že jsem tak přímočarý.

taky mě něco podobného napadlo, i když bych to nespojoval s tím "kupuje". Prostě může být dcera jeho sen a opravdu se jí snaží "pomáhat". Ale nic z toho se nedá říct. Jen varianta, která nebyla ničím popřena. Člověk by se mu musel podívat do očí, aby viděl proč to dělá. Jestli ho to samého třeba trápí nebo jestli to bere jako normální. Vyprávění je nutné brát jako jednostranný popis, že ji otec nadržuje a straní dceři i před matkou. Není tam ani uvedeno, jestli má rád obě. Ze strany matky je to psané příliš zoufale a ublíženě :(

Pominu vztahy v rodině. Ale nepochopila jsem, co tu paní skutečně NUTÍ, aby jim poskytovala servis, když evidentně nechce. Proč jime tedy pere, vaří, atd?

máte děti?

To se ani nejde moc divit, ze dcera dopadla tak jak dopadla, kdyz je evidentni, ze ji jeji mama od malicka nesnasi.

taky mam dojem, ze vztah matky k ni neni nejlepsi

Pani Anno, zazadejde o rozvod, tim dostanete pulku majetku a prestehujte se, kde se Vam to bude libit. At se potom tatinek stara sam o dceru a jejiho mileho. Vase dcera je zrejme zavisla na drogach, a to jste si neuvedomila.

"Pani Anno, zazadejde o rozvod, tim dostanete pulku majetku" 

Ja cumim, to uz se ani nestydite a rikate na plnou hubu, ze se rozvadite hlavne kvuli majetku? Boze, snad nebudu nikdy tak hloupej, abych se vzal nekoho jako vas.. 

Nevím, kdo je autor bam, ale celé to na mne dělá dojem, že si autor hodně zkrátil, zjednodušil, upravil a posunul do jiné, než v  původní oblasti.

Souhlasím i s ostatními, kteří jaksi nepochopili, co vlastně psycholog radí.

Otázka není, co my máme Anně poradit, ale nejprve si Anna musí vyjasnit, kde ona sama má nyní v dospělosti dětí priority, manžel a rodina nebo začít znovu a sama nebo užívat života bez dětí s manželem? 

Pak by se měla rozhodovat a žádné rozhodnutí není lehké a jednoznačné.

Nicméně děti, kteří nestudují a po 18. letech využívají "mama hotel" zdarma, by se měly stydět a pokud si to neuvědomují, pak je zde poslední výchovný krok  a to je vykoupnout do světa/reality. Vše po domluvě a slušně, sbalit kufry a dát je za dveře není řešení vedoucí k dohodě. Ale třeba dohodnout termín 3-6 měsíců a pak ho dodržet včetně dohody o trvalém pobytu.