Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Chytil mě začarovaný kruh bulimie. Jen jím a zvracím

Jmenuji se Sabina a je mi 19 let. Naoko vypadám jak spokojený člověk, který má téměř vše. Přítele, rodinu, práci, školu. Ale ve skutečnosti ani trochu spokojená se svým životem nejsem. Od jedenácti let trpím bulimií. Čtenářka napsala další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Alijen

Bulimie

Trpela jsem bulimii od mych 16 let do 26 let. Zpocatku to byla bezva vec - hodne jist a nepribirat. Bohuzel mi to prerostlo pres hlavu a nemohla jsem prestat. Je to urcita forma zavislosti na jidle, na prejidani. Pomoc psychologa je jiste prinosna, nicmene nejvetsi kus prace musi udelat clovek sam silnou vuli a sebedisciplinou. Pokud to nestaci, je dobre preorientovat svuj zajem na neco jineho - silneho.

Mne osobne nejvice pomohlo materstvi, byla jsem velmi zaneprazdnena a zvraceni me zacalo strasne zdrzovat, obtezovat me a celkove stvat... prestalo me to "bavit". Prestala jsem na jidlo myslet a bulimie po deseti letech skoncila.

Preji pisatelce, aby zvladla s bulimii skoncit, aby to stale zkousela, byla hrda na kazdy den bez zvraceni a nepolevovala, i kdyz to nahodou nejaky den nezvladne.

+2/0
26.10.2012 17:46

Helen_Prag

bulimie

Tohle už chce psychiatra, asi delší léčbu.

0/0
25.10.2012 23:35

Endis

Mám za sebou stejné zkušenosti

jenom se mi to stalo před 20 lety, kdy nikdo o bulimii nic nevěděl. Bulimie mě provázela ca. od mých 14 let do 21 let a dost jsem tím trpěla. Nevěděla jsem, že to může mít i někdo jiný, kromě mne. "Vyléčila" jsem se nějak sama od sebe, když jsem odešla z domova, vdala se, začala najednou žít daleko od rodiny a všeho ostatního a začala být konečně spokojená. Pak odešla postupně i bulimie. Dokonce jsem i v průběhu několika dalších měsíců a let zhubla na svou ideální váhu, tak jak jsem si to vždycky přála, taky to šlo pak samo. Bulimie totiž na hubnutí moc nepomůže. Takže je to podle mého názoru je hlavně o psychice, o spokojenosti sama se sebou. Může k tomu napomoci druhý člověk, kterého máme rádi a který nám pomůže smířit se sama sebou a být spokojený. Takzvaná "odborná pomoc", jak se dnes propaguje, není bezpodmínečně nutná. Každý si nosí své zdraví hlavně v hlavě. :-)

+1/0
25.10.2012 10:50

Endis

Re: Mám za sebou stejné zkušenosti

oprava: začalo to u mne, ne před 20 lety, ale před 27 lety :)

A držím palce holčině, ať je brzy v pořádku :)

0/0
25.10.2012 10:58

hnusil VI. - věčný bojovník

A zase ....

... reinkarnace clanku? Tyhle dusevni vady umi resit nejblizsi psychiatr.

+1/0
25.10.2012 8:16

kadela

Držím palce!!

Sabino,

jaká přesně radost a jaké potěšení Ti bude odebráno, když budeš hledat pomoc? Tobě přece jídlo radost nepřináší, natož potěšení! Nebo Tě těší ležet u mísy, mít neustálé výčitky svědomí, nemyslet na nic jiného... o zdravotních potížích nemluvě?

Rozhodně, rozhodně vyhledej pomoc co nejdřív, i kdybys měla začít u nějaké linky důvěry. Na netu je spousta informací o poruchách příjmu potravy a místech, kam se můžeš obrátit. Nečekej na nic, protože tohle Ti může zničit život. Umíš si představit, že bys jednou měla dceru? Jaký pro ni chceš být příklad? Chceš mít jednou práci, rodinu, přátele, radost ze života?

Sama jsem si prošla anorexií, takže vím moc dobře, o čem mluvíš a jak snadno člověk do něčeho takového spadne.. Ale sama z vlastní zkušenosti vím, jak moc získáš, když si přiznáš, že máš problém a ZAČNEŠ HO ŘEŠIT. Sebelítost sama o sobě nic nevyřeší. DRŽÍM PALCE, TY TO ZVLÁDNEŠ!! ;-)

+2/0
24.10.2012 19:34

PiPiiiiiK

Mno to neí vůbec špatný

Jen se cpát a nepřibírat :-P

0/0
24.10.2012 15:57

ewe7

Re: Mno to neí vůbec špatný

nevíš o čem mluvíš, kdo to nezažije, nepochopí

+1/0
24.10.2012 16:12

PiPiiiiiK

Re: Mno to neí vůbec špatný

vždyť jen tak šprýmuju

0/0
25.10.2012 15:08

Sabxx

Dodatek k článku

Ten článek je o mě, takže vám chci říct jen pár věcí. Ano, už navštěvuji psychologa, dřív jsem nemohla- rodiče to neví, a psychologa může navštěvovat jen plnoletý člověk...Proto můj oficiální boj začal až teďka, ale to neznamená, že sem se sebou nebojovala už dlouho předtím... Jinak děkuji pár z vás za rady :)

0/0
24.10.2012 15:48

ewe7

Re: Dodatek k článku

přeji hodně sil, jen moje rada, nevím jak dobrý je váš psycholog,psycholg jen naslouchá a nic moc nepomůže. Lepší je psychiatr,nemusíte se bát, nejste "blázen" ale mají s tím více zkušeností a pomáhají i léky, nebo doporučuji anabel, kde se dá i písemně řešit potřebné.Je to dlouhý boj, přeji ať vyjdete jako vítěz.R^

+2/0
24.10.2012 16:18

roedor

Re: Dodatek k článku

v článku se ovšem píše, že matka dceru vzala k psychologovi a dcera psychologa "zazdila":-P.

+1/0
24.10.2012 16:57

dieuetdroit

Re: Dodatek k článku

treba proto, ze ji to v te dobe jeste vyhovovalo? Nechtela se delit o sve tajemstvi a ted prisla na to, ze uz to takhle dal nejde? Ja sice takovyhle problemy nechapu - byla jsem odmala vedena k tomu, ze kazdy problem se da resit a to vyhradne s chladnou hlavou, ale kazdeho nevychovali jako suse a racionalne uvazujiciho robota. Ja zas u sebe postradam vice empatie. Ne, ze by mi to opravdu vadilo, je to neco, jako kdyz lidi predstiraji po/city, ale naucila jsem se byt trpeliva, kdyz si nekdo potrebuje postezovat (co na tom, ze mne ve skutecnosti jeho problemy nezajimaji), tomu cloveku pomuze se vykecat, ujasni si pritom myslenky a obcasnym postrcenim sam dojde k tomu, co opravdu chce a jak toho dosahnout.

+1/0
28.10.2012 9:08

alidlo

PhDr.František Krch

Mohu doporučit pana doktora Krcha... http://psychiatrie.lf1.cuni.cz/krch-frantisek Zároveň však musíš chtít...pokud se budeš jen litovat a bát se, že přibereš, tak se toho nikdy nezbavíš... Každý prostě máme nějakou základní konstituci těla, se kterou pokud budeme jíst normálně, nic nezmůžeme a tak se musíme přijmout. Pokud jsi byla již v dětství vyspělejší, jak píšeš, nebude z tebe asi nikdy při zdravém stravování droboučká věchejtka... Já sama trpěla bulimií od 15ti let...

0/0
24.10.2012 14:48

alidlo

Re: PhDr.František Krch

Nyní je mi 27 a něco s tím dělat jsem dokázala až po 10 letech... stálo

mě to moje krásný zuby (které díky Bohu již v dnešní době umí zubař

spravit, že to nikdo nepozná, ale stojí to dost peněz) a rozhodila jsem

si tím totálně metabolismus a štítnou žlázu a do smrti tak budu muset

užívat hormony, kvůli její snížené funkci.

0/0
24.10.2012 14:49

alidlo

Re: PhDr.František Krch

Po ambulatní léčbě u doktora

Krcha již rok a půl žiju normálně a se svým tělem jsem spokojená...

Snažím se samozřejmě hlídat a mám dostatek pohybu. Při 174 cm vážím kolem 65 kg a všichni v okolí mi naopak chválí, že již nevypadám jak z koncentráku, ale naopak ze mě vyzařuje energie a spokojenost.

+3/0
24.10.2012 14:50

BEYOU

princip jin a jang

Příjmeš-li zpátky do života fakt, že všichni jsme všechno - princip jin a jang - v tvém případě, že můžeš být i tlustá, podaří se ti vyléčit i bez psychologů/psychiatrů.

0/0
24.10.2012 12:31

Timetraveller

PS:

A vyhoďte všechny zrcadla - já jsem poznal že jsem přibral jenom tak že mi začali skákat "kozy" při běhu na bus, to mi docela vadilo (zvlášť když jsem chlap), no tak jsem se prostě přestal nacpávat masem, které mi fakt šmakuje, přestal jsem úplně jíst vepřové a hovězí a přestal jsem kupovat jakékoli pečivo a doma si akorát pečeme žitný chleba. A snažím se víc jezdit do práce sockou, tak se alespoň kousek každý den projdu, a občas si večer zaběhám nebo zaplavu... Žádná dokonalá změna životního stylu nenastala, chtělo by to víc sportu, ale to je prostě co jsem teď ochoten udělat... (a už mi nikde nic neskáče ;-)

+3/0
24.10.2012 11:45

Timetraveller

Žádný boj se nekoná...

tohle je normální masochizmus - prostě se vám to líbí ze sebe dělat chudinku a dělat jak vám nikdo nepomůže a nikdo nerozumí. Pokud chcete pomoct, tak se prostě nechte zavřít nebo mluvte s psychologem, problém bude asi někde hlouběj (dětství nebo tak něco...)

.

Ale takové kecy tady nikoho nezajímají - buď chcu žít a skutečně pro to něco dělám nebo nechcu a pomalu se zlikviduju... Ale tu možnost volby má každý! Každý se musí rozhodnout sám - to za vás nikdo neudělá! Tak tu neskuhrejte a rozhodněte se ;-)

+5/−1
24.10.2012 11:35

Labruna

Re: Žádný boj se nekoná...

Choroby jako anorexie nebo bulimie bývají obvykle spojené nejen s nízkým sebevědomím, ale také určitou dávkou hysterie a sebestřednosti. Ty osoby se na sebe snaží nějak upozornit, potřebují si připadat výjimečné a zajímavé - třeba tím, že zhubnou ze všech nejvíc nebo že se dostanou na pokraj smrti (to už je dostatečně dramatické na to, by si toho někdo všiml).

0/−1
24.10.2012 17:38

lynetka

Začni jednat rychle

Kdybys radši místo psaní tohoto článku už dávno seděla u psychiatra, tak bys udělala líp. Až to uděláš, tak nám teprve můžeš psát o boji. Buď prostě budeš bojovat, možná trochu přibereš, no... a nebo umřeš. Vyber si... Good luck...

+4/0
24.10.2012 10:52

roedor

A ten boj s nemocí je kde?

Slečna nebojuje, jen chce politovat.

+9/−1
24.10.2012 10:39

Už jdu brečet na jinej hrob

Já zas

trpím poloviční bulimií.. Sežeru vše, ale nezvracím.

+5/0
24.10.2012 8:30

Amálie

Jediné řešení je vyhledat PSYCHIATRA

...protože je vážně a dlouho psychicky nemocná. Poruchami příjmu potravy se u nás zabývá poměrně hodně specializovaných nemocničních pracovišť, která mají dost zkušeností s podobnými případy. Chce to JEN zvednout telefon a objednat se. Pokud má slečna přítele, měl by ji motivovat k tomu, aby se šla léčit, protože i pro něj to musí být utrpení - je s podivem, že to vydržel už tři roky.

+4/0
24.10.2012 8:12

Psychotic17

Re: Jediné řešení je vyhledat PSYCHIATRA

Pravěpodbně je mu to fuk. Ne že bych se divil.

0/−1
24.10.2012 8:24

Malýřezanýlimonáda

Co dělat?

Neblij!

+2/−1
24.10.2012 7:59

etra

Re: Co dělat?

Když víte kulové o psychických nemocech, tak to prosím nekomentujte...

+1/0
24.10.2012 23:28

dieuetdroit

Re: Co dělat?

v podstate ma pravdu. Je to vsechno jen v hlave. Proste se musi sebrat a nerejpat se v tom. Nekteri to zvladnou sami, nekteri k tomu potrebuji pomoc ostatnich. Podle clanku to fakt vypada, jak kdyz se jen lituje a dela ji to dobre, v diskusi uz o pise o pokroku, coz je fajn, hlavne ji ta chut musi vydrzet (teda nemyslim chut k jidlu:-P). Trochu nadhledu a sarkasmu je uzitecna.

0/0
28.10.2012 9:12

penizkypenizky

Tihle lidi mají luxusní platy

když si mohou dovolit investovat takový prachy do jídla následně jej vyzvracet.

+1/−1
24.10.2012 7:57

7 of 9

Re: Tihle lidi mají luxusní platy

Nesmysl. Takovej bochník chleba nestojí majlant.

0/0
24.10.2012 14:26

alidlo

Re: Tihle lidi mají luxusní platy

Já jsem si třeba kvůli bulimii nadělala dluhy... Což byl nakonec jeden z motivačních důvodů, díky kterým jsem se z toho dostala... Asi nemáš ponětí, jak silně ta nemoc člověka ovládá.

+1/0
24.10.2012 14:55

ivoš

Hergot lidi, nekazte mi chuť.

Budu mít k obědu bůček s knedlíkem a špenátem...:-/

+2/0
24.10.2012 7:19

Rupert

Jste nejen anorektička

Zvracet po každém jídle a myslet si, že neděláte nic špatného, může jen velmi rozumově nevybavený člověk. Vaše vymluvy, že jste nevěděla, že děláte něco špatného, jsou opravdu trapné. Svůj díl viny nesou i Vaši rodiče. Ono je totiž velmi pohodlné nic nevidět a nic neslyšet. Jste typický produkt povrchního člověka odkojeného bulvárem a módními časopisy, pro kterého je vzhled  alfou i omegou. Teď se v tom plácáte, a protože chcete být stále krásná, žádoucí a hubená, budete se plácat dál. No, až se rozhodnete, nebo někdo konečně rozhodne za Vás, rád Vám na léčení přispěji. Stejně jako přispívám kuřákům, alkoholikům, narkomanům a konzumentům bůčku.

+2/−1
24.10.2012 7:07

Hrabosh136

Re: Jste nejen anorektička

..... a taky cyklistům, lyžařům, hokejistům ...

+2/0
24.10.2012 11:18

alidlo

Re: Jste nejen anorektička

Bylo ji 11 let! Vcelku dovedu pochopit, že si 11ti leté dítě neuvědomí, že dělá něco špatného, navíc, když se to vlastně skrytě propaguje... A odsoudit člověka o kterém nevíte nic víc, než co napsal o své nemoci do článku na idnes je "typickým produktem povrchního člověka" z Vaší strany....

+6/0
24.10.2012 14:58

dieuetdroit

Re: Jste nejen anorektička

nejsem psycholog, ale neni normalni aby takhle male dite resilo svuj vzhled, pokud zrovna nevazi metrak a neni tridnim otloukankem. Rodice jsou ti zodpovedni, ti maji klast duraz na to, ze blbiny z pubertalnich casopisu jsou jen blbiny, maji deti vest k nejakym pohybovym aktivitam, maji vedet, co jejich deti jedi......

0/0
28.10.2012 9:18

Tykadlík

Pomoc

Mám za sebou anorexii, chce to udělat několik věcí - 1.uvědomit si, že jsem nemocná, 2.vyhledat odbornou pomoc, 3. DĚLAT TO, CO MNĚ "ODBORNÁ POMOC" ŘEKNE I KDYŽ SI BUDU STOKRÁT MYSLET, ŽE TO NEJDE, ŽE NEVÍ O ČEM MLUVÍ, ŽE PLÁCAJÍ NESMYSLY....nikdo netvrdí, že to bude lehký, ale obávám se, že bez toho to nepůjde....vlasy narostou, kůže se praví, žaludeční vředy se dají léčit, ale neustálým zvracením zkažené zuby už nikdy nebudou co bývaly, takže čím dřív, tím líp. A psychiatr k tomu patří - je to psychická nemoc.Zlom vaz (pro případ, že tento článek není zase kreativita redaktorů OnaDnes...)

+7/0
24.10.2012 6:31







mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.