Dobrý den

Tak jak se neúčastním diskusí, tak jsem se rozhodla také přispět. Mít postižené dítě musí být hrozné a mám to štěstí, že jsou děti zdravé. Jen jsme měli tu čest bydlet několik měsíců pod autistou. Já skončila na Lexaurinu a dceři znovu vybujela migréna, nejmladší dítě v noci nespalo. Celodenní křik, skřeky, dupání,mlácení do podlahy, to se na nás podepsalo.Díky bohu se odstěhovali. Jsem chápavá, ale ne natolik, aby někdo ohrožoval zdraví naše. Kdyby se neodstěhovali, museli bychom odejít my. Tak jsem chtěla zde napsat o chápavosti. Dokud někdo nepozná, co to je bydlet v blízkosti autisty, tak to opravdu nepochopí.

No toho Nora také dnes lidé nechápou...

Chápu, že to máte těžké, ale proč požadujete aby to mělo těžké spoustu jiných lidí a ještě vás utěšovali 

Co s tím?

Jak to asi tak u autistů je vzděláváním a později ve věku dospělých se zaměstnáváním. Je to vůbec možné? To opravdu nevím.

Re: Co s tím?

Pojem "autismus" je velmi široký. Lidé s VFA (vysokofunkční autismus) jsou schopní (často velmi) se vzdělat a s pomocí se začlenit do normálního života. Aspergerův syndrom se také řadí mezi autismus a také se aspíci většinou zařadí do normálního života (věřím tomu, jednoho aspíka mám doma ).

Alternativni medicina muze pomoci

Tohle je vzkaz pro Stepanovy rodice,zkuste najit alternativni zpusob jak pomoci vasemu synovi.Na netu jsou adresy a doktori atd. Hodne stesti vasi rodine a vsem ve stejne situaci !

Re: Alternativni medicina muze pomoci

alebo uškodiť.

Mně je teda

líto té starší dcery - jestli ji brácha kouše a ničí jí věci a vyžaduje zřejmě veškerou pozornost rodičů... že v sedmi letech pláče, že ho nenávidí... o pár let později třeba začne mít pocity viny, že ho nemá ráda - no prostě síla, fakt je mi jí líto :-(

A s tou integrací - stojí ten klučina o to být integrován?

Re: Mně je teda

Ten klucina o to samozrejme nestoji, protoze je autista. Ale kdyby se to povedlo urcite by mu to prospelo. Na druhou stranu i kolektiv ostatnich deti by se mohl ucit tolerance ze je nekdo nemocny a jiny. Pak by ubylo takovych panu jako v tom autobuse.

Jdou autisti "utlumit"?

Obdivuji rodiče, co vychovávají jakkoliv postižené dítě. A v tomto příběhu mě zaujala situace z letadla. Jako cestující si nedokážu představit několikahodinovou cestu se řvoucím dítětem. Přiznám se, že např. i při cestě autobusem mi vadí křičící mimina, i když vidím, že se je matka snaží uklidnit. Ale v letadle není kam uniknout, nelze vystoupit dřív... Proto by mne zajímalo, zda třeba rodiče, starající se o autistu, mají k dispozici nějaké léky nebo prostředky, které dítě nějak zklidní, nebo utlumí, jestli je to vůbec možné?

Re: Jdou autisti

V dospělosti to často nejde jinak. Ten člověk je velký, silný, většinou s ním zůstane jen stárnoucí matka...

Že integrace nejde?

Bylo mi smutno už při čtení článku, ale z některých příspěvků je mi fakt do pláče. Jde o nevědomost. Na druhé straně mají ti "kritici" asi veliké štěstí, že mají děti zdravé a nemusí podobné problémy řešit. Já mám to štěstí také, ale zároveň mám úctu ke všem rodičům, kteří vychovávají dítě s postižením. Sama jsem asistentkou pedagoga v mateřské škole u chlapce s autismem a mám tedy osobní zkušenost, že to jde zvládnout. Vyžaduje to 100% pozornost a dobrou přípravu, využití jiných prvků komunikace, pochopení a trpělivost. Ostatní děti ve školce jsou schopné přijmout mezi sebe "jiné" dítě a možná tak jednou budou tolerantnější než my dospělí.

Re: Že integrace nejde?

100% není na světě nic

Ten neomalený chlap....

...není to ten, co na mě pořvával včera v restauraci, že on jakživ haranty do hospody nebral, protože ho zřejmě vytočilo, když jsem se s dětmi přesunula do jiné části podniku poté, co on a jeho dvě průvodkyně nakráčeli do jinak prázdné restaurace v mrtvou hodinu, sedli si hned vedle nás a začali nám hulit pod nos?

Re: Ten neomalený chlap....

děti nemají v hospodě co pohledávat

a chápat přece nemusí

autismus je těžká vývojová porucha a i ve formě PAS se lidé,kteří jí trpí jeví ostatním minimálně zvláštně...,ale zvláštní nám připadají i spousty lidí bez poruchy...různých hlupáků mezi námi je víc než dost...problém je spíše jinde,pokud ve veřejném prostoru narazíte na jakoukoli zmínku o autismu je tam vždy podepsána APLA...mám s touto organizací osobní zkušenost a ne dobrou,všem vřele doporučuji prostudovat na jejich stránkách výroční zprávy...to je opravdu něco,pro jediného zaměstnance a spol. je autismus zlatý důl a všechny zprávy ve veřejném prostoru skvělý PR ,vždyť existují z příspěvků z veřejných peněz..a to pouze ! Dokola opakují,že je zde vysoká poddiagnostikovanost a že ostatní psychiatři a psychologové neumí autismus nebo PAS správně určit...,a vytváří si takový malý monopol , no proč ne,když to přináší tak velký profit...víte,u nás vše funguje,jak diagnostika ,tak následná psychologická péče i programy inkluzivního vzdělávání a integrace postižených dětí a APLA padne

Re: a chápat přece nemusí

A můžete upřesnit jakou "ne dobrou" zkušenost s APLou máte?

A máte v ČR nějakou alternativu k APLe? Teda jako profesionální (!) organizaci s rozsahem působnosti po celé ČR. Organizaci která dělá něco pro osvětu kolem autismu, organizaci která se nesnaží za každou cenu vytřískat z rodičů peníze, organizaci která nepřipomíná sektu.

Děkuji za odpověď.

Lidi přestávají chápat, co je to tolerance

Tolerance je, že si někdo bude stěžovat v autobuse, a když mu paní vysvětlí, že dítě je autista, a že se omlouvá, ten člověk to bez řečí nebo nadávek skousne. Tolerance je, že něco přežijete, i když se vám to nelíbí.

Neznamená to, že by měl skákat do stropu radostí, nebo mu ten řev měl přestat vadit, či že má povinnost paní chápat nebo dokonce litovat!

Paní to má těžké, ale já jí za to nemůžu. Stejně tak lidi v autobuse nemůžou tušit, že dítě je nemocné - protože 99% ostatních dětí řvoucích v autobuse prostě není. Ale nechat si dvě hodiny kopat do sedačky nebo řvát do ucha od každého haranta v MHD jen proto, že by náhodou mohl být nemocný, řešení fakt není (ten pán z článku byl už neomalený).