- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
po 20 letech potvrzuji výsledky výzkumu.... Vždycky jsem se řídila tím, že jednak vím, že mám taky svoje chyby, jednak pro změnu je potřeba atmosféra přijetí a bezpodmínečné lásky a bezpečí, takže jsem odpouštěla, urovnávala spory, povzbuzovala, pracovala na sobě...a věřila, že manžel dělá to samé... Nedělal... Proč prý, když měl všechno... Jenže stáe mám v hlavě otázku: princip pociťování důsledků chápu ve výchově...tudíž u dětí... ale nemělo by u dospělých lidí být motivem něco jiného?? partnerství je přece o svobodě, respektování druhého, odpovědnosti.... ne o výchově.... vychovávat se má každý sám právě proto, že žije v partnerství.....a chce pro toho druhého a pro vzájemný vztah to nejlepší...
když nejde o život, jde o h....o a po vychladnutí vše hážu za hlavu. dyk žijem jen jednou, čas letí,atd. atd..... tak naco si to ještě kazit nějakým dlouhodobým jitřením a rozpitváváním
Šťastný je ten, kdo nemá co odpouštět:-)
Ač to zní logicky, myslím, že to není pravda. Takový člověk je asi dost ochuzen.
na odpustenie treba mat priam heroicky cit, slachetne srdce a velkomyslnost..a na zabudanie treba mat bud slabu pamat alebo byt nedbanlivy alebo ide o pocit mat pokoj...dokazem len mat pocit mat pokoj a dat daco do ustrania ale nie zabudnut...a nepriatela ktoreho nemozem znicit to neurobim len kvoli tomu ze to nie je v mojej moci..ale pockam si na neho..neverim ze na svete je tak cnostny clovek, ktory by nemal nijake naroky..pretoze naozaj cnostny je len ten, ktoremu cnost nesposobuje ani najmensiu namahu...je mudrejsie a ludskejsie byt poctivy a uprimny hlavne voci sebe ako sa zdat dobrym, cnostnym a poctivym...zdanie a to obrovske usile byt dacim inym ako sme je ako fatamorgana..vyprahnete...
Recept na odpuštění a zároveň i zapomenutí je celkem jednoduchý, stačí udělat z domnělého prohřešku dotyčného okrajovou záležitost. Navíc nepřátelé jsou pouze iluze lidí, kteří svůj život nežijí, ale bojují. Přitom skuteční nepřátelé jsou tito lidé jen sami sobě. Není to vůbec o žádné cnosti.
Samozřejmě hranice schopnosti odpustit existuje, je pro každého subjektivní, ale zároveň ji každý má. Ale to už se dostáváme k extrémním skutkům, jako jsou vraždy atd...
Odpustit si může jen každý sám sobě. Je to od slova pustit, opustit, odpustit - svá přesvědčení, svá očekávání, své ego. Pak se věci změní samy.
to je krásná myšlenka. Snažím se velmi opustit ego, ale někdy se to moc nedaří. Vám se to daří?
Jak jste to dokázal?
a to ze zasady. Preferuju totiz pristup, delej si co chces, mne je to putna
A já si vždycky myslel, že se říká: "Chybovat je lidské, odpouštět je božské"
samozřejmě, byl si rychlejší ...