Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Kdo odpouští, je šťastnější. Ze zlobivého partnera ale beránka neudělá

Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je moudré. Toto pořekadlo ale podle amerických vědců platí jen napůl. Nedávný výzkum totiž prokázal, že odpouštění prohřešků může sice vnést do vztahu více pohody, ale také může podněcovat k dalšímu hřešení.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

odseriku

nevím...

po 20 letech potvrzuji výsledky výzkumu.... Vždycky jsem se řídila tím, že jednak vím, že mám taky svoje chyby, jednak pro změnu je potřeba atmosféra přijetí a bezpodmínečné lásky a bezpečí, takže jsem odpouštěla, urovnávala spory, povzbuzovala, pracovala na sobě...a věřila, že manžel dělá to samé... Nedělal... Proč prý, když měl všechno...  Jenže stáe mám v hlavě otázku: princip pociťování důsledků chápu ve výchově...tudíž u dětí... ale nemělo by u dospělých lidí být motivem něco jiného?? partnerství je přece o svobodě, respektování druhého, odpovědnosti.... ne o výchově.... vychovávat se má každý sám právě proto, že žije v partnerství.....a chce pro toho druhého a pro vzájemný vztah to nejlepší...

0/0
24.6.2012 14:07

capricorni

držím se zásady

když nejde o život, jde o h....o a po vychladnutí vše hážu za hlavu. dyk žijem jen jednou, čas letí,atd. atd..... tak naco si to ještě kazit nějakým dlouhodobým jitřením a rozpitváváním

0/0
22.6.2012 15:22

net.Xtreme se nevzdává

Kdo odpouští není šťastnější

Šťastný je ten, kdo nemá co odpouštět:-)

+1/0
21.6.2012 18:08

wimpy67

Re: Kdo odpouští není šťastnější

Ač to zní logicky, myslím, že to není pravda. Takový člověk je asi dost ochuzen.

0/0
21.6.2012 18:09

Dr. Fe (11)

Já viem

Tu sexyni z fotky chci !!!

0/0
21.6.2012 16:00

kosatica

tak neviem

na odpustenie treba mat priam heroicky cit, slachetne srdce a velkomyslnost..a na zabudanie treba mat bud slabu pamat alebo byt nedbanlivy alebo ide o pocit mat pokoj...dokazem len mat pocit mat pokoj a dat daco do ustrania ale nie zabudnut...a nepriatela ktoreho nemozem znicit to neurobim len kvoli tomu ze to nie je v mojej moci..ale pockam si na neho..neverim ze na svete je tak cnostny clovek, ktory by nemal nijake naroky..pretoze naozaj cnostny je len ten, ktoremu cnost nesposobuje ani najmensiu namahu...je mudrejsie a ludskejsie byt poctivy a uprimny hlavne voci sebe ako sa zdat dobrym, cnostnym a poctivym...zdanie a to obrovske usile byt dacim inym ako sme je ako fatamorgana..vyprahnete...

0/0
21.6.2012 11:24

wimpy67

Re: tak neviem

Recept na odpuštění a zároveň i zapomenutí je celkem jednoduchý, stačí udělat z domnělého prohřešku dotyčného okrajovou záležitost. Navíc nepřátelé jsou pouze iluze lidí, kteří svůj život nežijí, ale bojují. Přitom skuteční nepřátelé jsou tito lidé jen sami sobě. Není to vůbec o žádné cnosti.

Samozřejmě hranice schopnosti odpustit existuje, je pro každého subjektivní, ale zároveň ji každý má. Ale to už se dostáváme k extrémním skutkům, jako jsou vraždy atd...

0/0
21.6.2012 12:33

kosatica

Re: tak neviem

kazdy ma snad priatelov a a aj nepraitelov...nepriatel je clovek ktory ta odporne prenasleduje a kazi ti zitie a bytie..ak si ziadneho nemal, tak zelam aby si ho nikdy nemal o com silne pochybujem, ale mozno ano a to nevylucujem...bud si taky dobry alebo tak nedbaly alebo si to mozes dovolit...

...zivot sa zije a v zivote su ludia ktrori si naozaj vsetko musia vybojovat..aj ten zivot aby zili a ho zili..:-)

0/0
21.6.2012 12:58

wimpy67

Re: tak neviem

Pokud by mi někdo ničil život bezdůvodně, byl by nemocný, tedy k politování. Pokud by důvod měl, musel bych se zamyslet sám nad sebou.

Ničila mi ho třeba kontrolorka z Berňáku, do jaké míry oprávněně, řešil soud, ale mým nepřítelem skutečně není, abych si kazil život nějakou záští, za to mi opravdu nestojí.

Myslím, že žijeme v době (a stále si toho nevážíme), kdy opravdu bojovat není potřeba. A stále to děláme.

0/0
21.6.2012 13:08

kosatica

Re: tak neviem

ved vravim ze mas stastie ze si to mozes dovolit.....zast nepestujem , nemam na nu ni temeprament, ni charakter a rozum uz vobec....skor sa riadim zi a nechaj zit...alekto ma nenecha- bojujem....holt, co clovek to pribeh ..tak sa maj stale tak dobre....a dostojne....:-)

0/0
21.6.2012 13:35

wimpy67

Re: tak neviem

Zase aby se to nepletlo s nějákým Ghándího pacifismem. Když mě někdo třeba na fotbale napadne, no tak se peru. Ale skončí to a skončí to se vším všudy, žádná nenávist, pocit křivdy, touha po mstě...

0/0
21.6.2012 14:18

andromedisis

???

Odpustit si může jen každý sám sobě. Je to od slova pustit, opustit, odpustit - svá přesvědčení, svá očekávání, své ego. Pak se věci změní samy.

0/0
21.6.2012 9:25

lena030

Re: ???

to je krásná myšlenka. Snažím se velmi opustit ego, ale někdy se to moc nedaří. Vám se to daří?

Jak jste to dokázal?

0/0
21.6.2012 10:43

andromedisis

Re: ???

Nedokázal :-) Anebo možná snad jen trochu :-) A je to dřina, v podstatě 24 hodin denně, aby se aspoň část ega přes porozumění (uvědomění si) vypaříla... Nedá se s tím bojovat (ego egem nenahradíš), lze tomu pouze porozumět.

0/0
21.6.2012 12:17

wimpy67

Re: ???

Tady pozor, nedá se opustit ego a nemá to ani smysl. Ego je uvědomění si sama sebe. Co je nutné opustit, je představa svého Ega jako centra všeho dění. A to je poměrně těžké, neb každý člověk je sám sobě středem všehomíra jaksi přirozeně.

0/0
21.6.2012 12:22

lena030

Re: ???

Tak podle této definice jsem už opustila představu že já jsem středem nějakého dění už hodně dávno. Přesto cítím, že jde jít ještě dál, že to není celé, že ta cesta je mnohem delší. Že moje ego mě někdy brzdí. Mě zejména jak psal andromedisis ta některá očekávání nejdou jaksi zcela opustit a chtěla bych tomu porozumět trochu víc. Stejně nevím jestli jsem se vyjádřila přesně, je to těžké

0/0
21.6.2012 12:58

wimpy67

Re: ???

Opustit veškerá očekávání je zajímavá cesta, vylučuje zklamání. Přitom naprosto nevylučuje hodnotné prožití života.

0/0
21.6.2012 13:10

lena030

Re: ???

přesně. Přesto mi některá očekávání zůstala. Jak se to dělá opustit je veškerá?

0/0
21.6.2012 13:15

wimpy67

Re: ???

To asi není v lidských silách :-)

Dobře to vyřešili křesťané, veškerá svá očekávání obracejí k nebi a zda budou či nebudou zklamáni se minimálně v tomto životě nedozvědi.

Mě se vyplatilo očekávat hlavně od sebe. A následně svá očekávání porovnávat s tím, co očekávám od druhých. To se to slevovalo z nároků :-)

0/0
21.6.2012 14:16

lena030

Re: ???

:-) jo to pomáhá, vlastně se taky obracím "k bohu", ale ne v tom křesťanském slova smyslu... spíš víra v něco co nás přesahuje, řekněme "boha" ano, církev ne.... a dík pomohlo i to že to není v lidských silách, myslím že to budu přesto zkoušet:-)

0/0
21.6.2012 14:28

wimpy67

Re: ???

Ono je to složitější, základem křesťanství (a ať si říká kdo co chce, je to kultura a hodnotové žebříčky, které nás spoluvytvářely) je víra, láska a naděje. A co je naděje jiného, než očekávání? Opravdu se chceš vzdát naděje? Já aspoň za sebe si myslím, že smyslupné je vzdávat se jen přehnaných a neopodstatněných očekávání. Bez naděje by byl život prázdný, ne?

0/0
21.6.2012 14:34

lena030

Re: ???

to jo. Naděje se snad ani nejde vzdát, ne obecně. Spíš je problém dokázali rozlišit co jsou ta přehnaná očekávání:-), asi jak pro koho

0/0
21.6.2012 14:43

wimpy67

Re: ???

A to je právě ta cesta, rozlišovat, co je a není podstatné. Žebříček hodnot si člověk tvoří celý život. A to nejtěžší je být shovívavý k odlišným žebříčkům hodnot těch druhých.

0/0
21.6.2012 14:46

lena030

Re: ???

jo, tak s tím mám taky někdy problém. Hlavně v okamžiku když má někdo na prvním místě něco absurdního a navíc s tím operuje jako s pravdou a používá to jako argument na všechno. Špatně se mi to chápe zejména v případech kdy jde o moc a o peníze a dotyčný to používá téměř jako zaklínadlo, to pak bývá poměrně těžké obrnit se trpělivostí a tolerancí. Asi bych měla změnit zaměstnání účetní, možná bych pak takové lidi nepotkávala tak často. Jak Vy to děláte? Nechám si ráda poradit

0/0
21.6.2012 14:56

wimpy67

Re: ???

Mě moc nic neříká, takže jsem hned, jak to šlo, začal podnikat, za všechny chyby si odpovídám sám a své zaměstnance beru spíše za partnery. Podnikám v malém, takže to není problém. Peníze mi nesmrděj, na druhou stranu, jediné, co jsem pro ně ochoten dělat, je práce. Nekradu, nesnažím se bohatnout na spekulacích. Nikdy jich nebudu mít tolik, aby mě nějak svazovaly.

Jinak to je ta tolerance k odlišným žebříčkům. Pokud někdoho udělají šťastným zážitky, které si koupí, asi k tomu ty peníze bude potřebovat. Myslím hodně peněz. Znám lidi, co mají hodně peněz (stamiliony) a šťastní nejsou. Kupují si drahé hračky a mají z nich naprosto stejnou radost, jako mi chudší z těch méně drahých. Já si neumím představit, jak by mě peníze udělaly šťastným. Zase ale nějaké potřebuji, např. platím dceři školu, ve které je šťastná ona a kdybych na ni nedokázal vydělat, ji i sebe bych o ten pocit ochudil. Je to asi o vyváženosti...

0/0
21.6.2012 15:05

lena030

Re: ???

tak ve Vašem případě jsou peníze prostředek a ne cíl

0/0
21.6.2012 15:13

wimpy67

Re: ???

Cíl je štěstí.. A netvrdím, že je to správné, jen si myslím, že pro mně ano.

0/0
21.6.2012 15:14

andromedisis

Re: ???

No, ono to jde, ale chce to se podívat někam jinam. Veškerá náboženství nejsou ničím jiným než nástrojem, stejně tak i bůh je nástroj, který následně zmizí (jedna z nejkrásnějších a nejtěžších metod je surrender - totální podrobení se tomu, co je). Protože bůh je, když není já. Obojí dvojí nemůže vedle sebe existovat. Hodně to souvisí se smrtí - smrt vlastního ega, z čehož mají lidé logicky strach, protože co pak? Mám závazky, povinnosti... Není já, tak co je? Jenže když se podíváte na velmi malé děti, tak ty ego nemají (nastupuje až s řečí), přesto žijí. Není-li ego, je jen teď a tady ve své totalitě a kam člověka zavede, toť otázkou. Třeba Eckhart Tolle (nevím, zda se mu podařilo zcela se zbavit ega) žil po onom zážitku půl roku mezi bezdomovci. Protože když není ego, je jen vědomí a vědomí svojí silou spaluje minulost, která ovlivňuje (nesouvisí to s pamětí), přičemž budoucnost není ničím jiným než touhou ega opakovat minulost v jiné podobě (to, co znám - ego se bojí neznáma).

0/0
21.6.2012 15:04

lena030

Re: ???

znám Tolla , viděla jsem nějaká jeho videa na youtube, vlastně všechna kde jsou titulky , ale stejně cítím , že jsem to zcela nepochopila, ani nevím jestli je to vůbec možné, nějaká malá , ale podstatná část toho sdělení mi stále uniká. Možná si o tom ještě něco přečtu, zajímá mě to

0/0
21.6.2012 15:11

wimpy67

Re: ???

Mě v tomhle ohledu hodně dal Fromm. Útlé knížečky, naprosto srozumitelné i pro laika. Zvláště "Mít nebo být" vyloženě zformulovalo mé do té doby chaotické myšlenky :-)

0/0
21.6.2012 15:19

andromedisis

Re: ???

Pointa spočívá v tom to totálně pustit, rozpadnout se (jde v podstatě o totální rozpad osobnosti, charakteru, protože charakter není nic jiného než pohled ega samo na sebe). Nejdříve je ale třeba vytvořit totální chaos (buď postupně anebo najednou), vše rozbít a teprve z toho se může zrodit něco nového, něco převyšujícícho. Je to popisováno jako pád do propasti, přičemž nevíte, jak je hluboká. Nedá se to slovy popsat, pochopit, protože je to pod slovy, je to zážitek, osobní zkušenost. Pak už je tělo a mozek tam, kde má být - "otrokem" "duše". Nesouhlasím s tím, co je níže napsáno - vědomí Já je ego. Já je ego, vědomí je pod já, vědomí je, když já není... Ego je velmi chytré, proto i část ega si může být vědoma jiné části ega a člověk si myslí, že to ono. Jinak cesta je přes vědomí, neustále si být vědom, dělat věci vědomě a postupně se dostávat k tomu, kdo že si to všímá, kdo že si to uvědomuje (ne ve smyslu já dělám, já si uvědomuju, ale pod tím).

0/0
21.6.2012 16:39

wimpy67

Re: ???

Pokud si neuvědomujeme vlastní JÁ, mluvíme o nevědomí. Když píšete "vše rozbít", co myslíte tím "vše"? Mluvíme o situaci, kdy není nic, jen uvědomění si vlastní existence. To už ale znamená ego. Když toto uvědomění rozbijete, přestanete existovat a nemůžete již nic dalšího vytvářet. Žádný zážitek neprožijete, neb není, kdo by ho prožil.. Pokud ho prožijete, nerozbil jste nic.

0/0
21.6.2012 16:48

wimpy67

Re: ???

A ještě bych chtěl říct, že totální chaos je pouze teoretický pojem, v praxi neproveditelný. Vždy vyjde Slunce, potřebujeme spát, jíst, vylučovat, dýchat. Tyto mechanismy jsou podstatné nejen pro tělo, ale i pro duši. Samo zrození i smrt určuje řád, ze kterého se člověk nikdy nevymaní.

0/0
21.6.2012 16:56

andromedisis

Re: ???

Chaos uvnitř. Rozbít veškeré vlastní představy, názory. Dostat se za duality. Není život, není smrt anebo je život a je zároveň smrt (v jednom okamžiku). Vše je akceptováno, včetně zkušenosti smrti ega, proto smrt není. Je to popsáno jako vystoupení z kruhu života a smrti, který se neustále otáčí. Jinými slovy - já je to, co odděluje, vytváří iluzi oddělení (a proto má logicky strach se zase spojit, protože to znamená smrt já - ne těla, ne mozku). Není-li já, jste vším (anebo ničím). A není ani vědomí ani nevědomí. Není uvědomění si vlastní existence, ale pouze uvědomění (anebo totální prázdnota, není v tom rozdíl, anebo láska, není v tom rozdíl) a tělo (včetně mozkové aktivity) je pouze nástroj. Lze si to představit jako lásku, kdy milenci zmizí, rozpustí se v sobě a zůstane jen láska bez vědomí vlastního já (ta skutečná, ne chtíč). Zde se rozpustíte ve všem a vše ve Vás... Nebojujete, není, kdo by bojoval, jste. Dá se to však jen zažít, nedá se to naučit... Hezký večer!

0/0
21.6.2012 17:34

wimpy67

Re: ???

Ano, tohle je celkem pochopitelná představa kolektivní duše jako celku, z něhož vycházíme a do nejž se vracíme. A svým životem tento celek obohacujeme, neb se do něj duše vrací bohatčí o své zážitky i skutky, ať už negativní či pozitivní. Stále to nic nemění na tom, že když žijeme, jsme nositeli ega, kterého se nezbavíme jinak, než smrtí. Dostat se nad život a smrt znamená povýšit nad člověka (všechna náboženství s tímto stavem pracují a každé ho nazývá jinak), ale pokud žijeme, jednoduše k tomu ještě nenadešel čas. A hledat něco podobného v čase, vyměřeném pro život, znamená pouhý nedostatek pokory.

0/0
21.6.2012 17:46

wimpy67

Re: ???

Vědomí JÁ je ego a mají ho i novorozeňata. Navození si nirvány jako stavu nevědomí je cíl buddhismu. Aspoň z mého hlediska je trochu problematický, asi je ve mně ta naděje opravdu zakořeněna...

0/0
21.6.2012 15:13

wimpy67

Re: ???

Odpustit sám sobě je ovšem zdaleka nejtěžší.

+1/0
21.6.2012 11:34

Dololezcova nová identita

Ja nikomu nic neodpoustim

a to ze zasady. Preferuju totiz pristup, delej si co chces, mne je to putna ;-D

0/0
21.6.2012 7:51

anžto

Re: Ja nikomu nic neodpoustim

pokud se to netýká tebe:-)

+3/0
21.6.2012 8:47

Jimmy.Fox

Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je ... moudré?

A já si vždycky myslel, že se říká: "Chybovat je lidské, odpouštět je božské" :-)

+5/0
21.6.2012 6:02

Magiland

Re: Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je ... moudré?

R^ samozřejmě, byl si rychlejší ...

0/0
21.6.2012 6:25

stará moudrá makovice

Re: Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je ... moudré?

holt idnes chybovala - to je lidské a my jí to odpustíme, protože je to ... :-P

+1/0
21.6.2012 6:54

Magiland

Re: Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je ... moudré?

u Idnes ?? protože je to časté ..   :-)

+2/0
21.6.2012 6:58

halagajda

Re: Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je ... moudré?

R^protoze u iDnes to je norma, jejich standard a my to vime a presto tu lozime;-)

+1/0
21.6.2012 8:20

pindik76

Re: Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je ... moudré?

jojo, taky jsem na to teď narazila:o) zřejmě jiná doba, jiná přísloví......třeba bez práce nejsou mekáče a tak...asi.

+3/0
21.6.2012 9:57

anžto

Re: Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je ... moudré?

;-D

0/0
21.6.2012 10:30

lena030

Re: Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět je ... moudré?

a kdo jinému jámu kopá... je u něho na brigádě:-)

0/0
21.6.2012 10:38







mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.