- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kromě právních zdržovaček, o kterých tu byla řeč v článku, má rušení (kojeneckých) ústavů další háček - ústav je systémový, stojí a běží neustále. Pěstouni fungují na základě dobrovolnosti a těžko se stát jako takový může spolehnout na to, že o všechny děti v nouzi se postarají dobrovolníci a nemít žádnou alternativu pro případ, kdy pro dítě žádný pěstoun po ruce nebude. Anebo nechat páchat dobro zachraňováním dětí, nejlépe postižených, kde koho, ono to kromě zlatých srdcí přitahuje i spoustu případů, co si tím něco kompenzují a pro dítě to výhra není.
On to není až takový zázrak ani v té oslavované Americe nebo Británii. V USA dost dětí prošlo péčí fanaticky věřících pěstounů a v Anglii právě praskla kauza zneužívání dívek od 10 do 15 let pákistánskými gangy, některé třináctileté byly v péči soukromých placených "dětských domovů" tedy státem těžce placených domovů, kde se nikdo nestaral, že si jí na celý den nebo i přes noc půjčovali pákistánci na prostituci a skupinová znásilnění.
Adoptovali jsme si z kojenacku nasi malou dcerusku a chtel bych pani reditelce a celemu tymu touto cestou podekovat. Kvalita je opravdu nekde jinde nez si mnozi lide mysli, sestricky se vyborne staraly o svou malou skupinku deti a nase Anicka se tam dodnes rada vraci. Kojenacek totiz kazdy pulrok porada setkani adoptivnich deti a rodicu, kde se mohou deti vydovadet a zjistit, ze na svete nejsou samojedine, ktere byly adoptovany. Dekujeme a drzime pesti. Spolecnost by mela spise obdivovat a vzhlizet k lidem jako jsou oni s velkym srdcem a ne ke sportovnim sebestrednym radobyhvezdam
P.S. Uz pred 7 lety pani reditelka vestila, ze kojenacek zanikne, jelikoz se tam mesic co mesic jezdili divat pani z magistratu s vaznymi zajemci o lukrativni pozemek a budouvu Kojeneckeho ustavu. A jak videt, na jeji slova doslo...
1. Kojeňáky (dětská centra) se rušit nebudou. Od toho data se přestanou (snad!) umisťovat další děti do ústavů. Ty se pak přetransformují do teréních služeb! 2. Dítě odcházející do pp nemá biologické rodiče zbavené odpovědnosti! To je zásadní rozdíl od osvojení. Taková hrubá chyba mě tedy hodně zaráží!
3. Kontakt biologických rodičů a dětí v pp jde také zajistit v neutrálním prostředí. A dělá se to.
4. Pěstouni jsou schopní postarat se děti se závažným handicapem (down. s., težké mentální postiž., děti na vozíku,..) Takové rodiny znám.
5. Výzkum z Ameriky?! To je ubohé. A co výzkum prof. Matejčka o pozdních následcích psychické deprivace a subdeprivace?!
6. Žádný (občas se vyskytující) dobrovolník nenahradí trvale pečující osobu. Citová vazba v začátcích života je bezpodmínečné nutná pro zdravý vývoj. A 6 dětí na jednu sestru je hodně.
Omlouvám se, ale jste trošku mimo. Víte, já jsem taky pro rozšíření pěstounské péče. Ale jak paní ředitelka říká, největší problém a brzdu dneska představují soudy, u těch se některé případy táhnou i pět let a to je ten největší průšvih.
Dítě, které jde do pěstounské péče nemusí být právně volné (tedy rodiče nejsou zbaveni práv), ale může. A pokud dítě volné není, je tady ten damoklův meč, že kdykoliv může zase přijít biologický rodič a dítě si vzít a to bohužel výchovu dítěte poznamenává, protože se na něj pěstouský rodič nemůže moc navázat (a je to pak znát)
O děti s postižením zájem není ani v té americe a tyto děti jsou velice často v ústavech, kterým se ovšem neříká ani DD ani dětské centrum. Že si občas někdo vezme těžce postižené dítě je spíš vyjímka
A pokud se Vám nelíbí výzkum z ameriky, tak se podívejte na výzkum ze severní evropy, i tam mají systém bez DD a bohužel procento dětí, které po pěstounské péči je na ulici a nebo páchají trestnou činnost bohužel není o nic nižší.