Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nespěchejme, pistoli nám u hlavy nikdo nedrží, říká ředitelka kojeňáku

Dětská centra, někdejší kojenecké ústavy, pečující o děti do tří let věku, přestanou k 1. lednu 2014 existovat. Jejich roli mají převzít pěstounské rodiny. O tom, jaké problémy připravovaný krok přináší, i o alternativním řešení hovoří Jaroslava Lukešová, ředitelka Dětského centra při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, a jeho psycholožka Markéta Hrdličková.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

sphagnum

ústav versus pěstouni

Kromě právních zdržovaček, o kterých tu byla řeč v článku, má rušení (kojeneckých) ústavů další háček - ústav je systémový, stojí a běží neustále. Pěstouni fungují na základě dobrovolnosti a těžko se stát jako takový může spolehnout na to, že o všechny děti v nouzi se postarají dobrovolníci a nemít žádnou alternativu pro případ, kdy pro dítě žádný pěstoun po ruce nebude. Anebo nechat páchat dobro zachraňováním dětí, nejlépe postižených, kde koho, ono to kromě zlatých srdcí přitahuje i spoustu případů, co si tím něco kompenzují a pro dítě to výhra není.

0/0
31.5.2012 18:41

sphagnum

Re: ústav versus pěstouni

On to není až takový zázrak ani v té oslavované Americe nebo Británii. V USA dost dětí prošlo péčí fanaticky věřících pěstounů a v Anglii právě praskla kauza zneužívání dívek od 10 do 15 let pákistánskými gangy, některé třináctileté byly v péči soukromých placených "dětských domovů" tedy státem těžce placených domovů, kde se nikdo nestaral, že si jí na celý den nebo i přes noc půjčovali pákistánci na prostituci a skupinová znásilnění.

0/0
31.5.2012 18:42

peprnik

PODEKOVANI

Adoptovali jsme si z kojenacku  nasi malou dcerusku a chtel bych pani reditelce a celemu tymu touto cestou podekovat. Kvalita je opravdu nekde jinde nez si mnozi lide mysli, sestricky se vyborne staraly o svou malou skupinku deti a nase Anicka se tam dodnes rada vraci. Kojenacek totiz kazdy pulrok porada setkani adoptivnich deti a rodicu, kde se mohou deti vydovadet a zjistit, ze na svete nejsou samojedine, ktere byly adoptovany. Dekujeme a drzime pesti. Spolecnost by mela spise obdivovat a vzhlizet k lidem jako jsou oni s velkym srdcem a ne ke sportovnim sebestrednym radobyhvezdam

P.S. Uz pred 7 lety pani reditelka vestila, ze kojenacek zanikne, jelikoz se tam mesic co mesic jezdili divat pani z magistratu s vaznymi zajemci o lukrativni pozemek a budouvu Kojeneckeho ustavu. A jak videt, na jeji slova doslo...

+17/0
30.5.2012 10:17

Duke___Nukem

moc pekna fotecka..

:-)

0/0
30.5.2012 8:04

Tod Howado

Re: moc pekna fotecka..

to je místní specialita

+1/0
30.5.2012 10:20

vevero

Chyby v článku

1. Kojeňáky (dětská centra) se rušit nebudou. Od toho data se přestanou (snad!) umisťovat další děti do ústavů. Ty se pak přetransformují do teréních služeb! 2. Dítě odcházející do pp nemá biologické rodiče zbavené odpovědnosti! To je zásadní rozdíl od osvojení. Taková hrubá chyba mě tedy hodně zaráží!

3. Kontakt biologických rodičů a dětí v pp jde také zajistit v neutrálním prostředí. A dělá se to.

4. Pěstouni jsou schopní postarat se děti se závažným handicapem (down. s., težké mentální postiž., děti na vozíku,..) Takové rodiny znám.

5. Výzkum z Ameriky?! To je ubohé. A co výzkum prof. Matejčka o pozdních následcích psychické deprivace a subdeprivace?!

6. Žádný (občas se vyskytující) dobrovolník nenahradí trvale pečující osobu. Citová vazba v začátcích života je bezpodmínečné nutná pro zdravý vývoj. A 6 dětí na jednu sestru je hodně.

+3/0
30.5.2012 7:33

impresario ze smyrny

Re: Chyby v článku

Omlouvám se, ale jste trošku mimo. Víte, já jsem taky pro rozšíření pěstounské péče. Ale jak paní ředitelka říká, největší problém a brzdu dneska představují soudy, u těch se některé případy táhnou i pět let a to je ten největší průšvih.

Dítě, které jde do pěstounské péče nemusí být právně volné (tedy rodiče nejsou zbaveni práv), ale může. A pokud dítě volné není, je tady ten damoklův meč, že kdykoliv může zase přijít biologický rodič a dítě si vzít a to bohužel výchovu dítěte poznamenává, protože se na něj pěstouský rodič nemůže moc navázat (a je to pak znát)

O děti s postižením zájem není ani v té americe a tyto děti jsou velice často v ústavech, kterým se ovšem neříká ani DD ani dětské centrum. Že si občas někdo vezme těžce postižené dítě je spíš vyjímka 

A pokud se Vám nelíbí výzkum z ameriky, tak se podívejte na výzkum ze severní evropy, i tam mají systém bez DD a bohužel procento dětí, které po pěstounské péči je na ulici a nebo páchají trestnou činnost bohužel není o nic nižší.

+6/0
30.5.2012 7:44

vevero

Re: Chyby v článku

Dítě jde z ústavu do předpěstounské péče na základě rozhodnutí OSPOD. Až o pp rozhoduje soud, takže ten jeho pobyt v ústavu neprodlužuje. Znáte nějakou rodinu, kde se zjevil biologický rodič a odvedl si dítě? Znát přes 50 pěst. rodin a nezažila jsem to. Stát se to ale může. To nepopírám. Ale takový rodič musí upravit podmínky pro výchovu dítěte. Z ústavu si ho také může vzít zpět.

Na nevázání pěstounů na dítě je težké reagovat. Myslím, že neznáte žádné pěstouny. Mimochodem je pro dítě lehčí změnit osobu se kterou má citovou vazbu, než ji nenavázat s nikým.

Např. norský systém dobře znám. Jejich práce s mláděži je obdivuhodná. Nevím, jaké výzkumy máte na mysli. Zrovna v této zemi je systém dál. Počet dětí na ulici nebo pachájící trestnou činnost, kterou jsou z pr není nižší než v porovnání s čím? Můžete mi napsat Váš zdroj?

+2/0
30.5.2012 8:04

Peťulák2

Re: Chyby v článku

Neuražte se, ale nenapíšete vlastní zdroj, ale cizí požadujete...

+1/0
30.5.2012 9:48

vevero

Re: Chyby v článku

Ke které informaci ho chcete? Výzkum profesora Matějčka: Psychiatrické centrum Praha 1997. O norském systému například přednášela paní Else Gerd Dugstad v poslanecké sněmovně. Ještě je na webu mpsv její prezentace. Zdroj od impresaria nevyžuduji, myslela jsem to jako prosbu. Pokud vyznělo jinak, omlouvám se.

0/0
30.5.2012 10:02

Stara_Keliska_hlasi

Re: Chyby v článku

Ziju ve Svedsku a tady je problem s pestounskou peci hodne veliky. Nejsem soc. pracovnik, ale jen dle toho,co ctu v novinach - to take neni zadny ideal. Vite, presentace a relita byvaji casto dost odlisne veci. Nevim presne, jak to je v Norsku, ale ve Svedsku je obvykly pristup k problemu tvarit se,ze problem neni, hlavne to nezminovat na hlas a trebas se to vyresi. Jenom se nahlas rekne, ze veci funguji dle planu a vse je OK.

+1/0
30.5.2012 10:22

Enin

Re: Chyby v článku

Já takovou rodinu znám. Měli doma třičtvrtě roku holčičku a pak jim ji na nátlak příbuzných, kteří se o ni během jejího umístění v kojeňáku, sebrali. Bylo to celé takové divné a hodně bolestné... Navíc ti lid, ke kterým šlo dítě bydlet, vedli bordel a paní navíc byla vyšetřována za kuplířství... A pokud neznáte nikoho, kdo si podobou zkušeností prošel, jak nevím, jestli můžete soudit. Já vím moc dobře, čím si celá ta rodina prošla. Bylo to strašné nemluvě o té malé holčičce. Je to na delší povídání...

+3/0
30.5.2012 10:08

cihlarka

Re: Chyby v článku

1. Velká část se jich pochopitelně zruší, protože nikdo nebude jezdit pro takové služby do nějaké zapadlé díry, kde se často podobná zařízení budovala.

2. No, podle kontextu je to buď přeřek nebo špatná redaktorská práce

3. Ano, OBČAS se to dělá. Jenže žijete v prostředí, kde se PP bere jako náhrada za osvojení, pokud to nevyjde nebo už není možné. Velká část pěstounů se ve skutečnosti biologickým rodičům vyhýbá seč jim síly stačí.

4. Někteří ano, ale rozhodně jich není tolik, co takto postižených dětí.

5. Nevím, co je ubohého na výzkumech z USA. Je jenom rozumné si je prostudovat, pokud chceme jejich model kopírovat. Spíš je ubohé se při sebemenší kritice začít ohánět Matějíčkem, kterého tu navíc nikdo nezpochybňuje.

6. Pokud je šest dětí na jednu sestru hodně, kolik asi myslíte, že bude mít dětí profesionální pěstounská rodina? Která navíc nebude mít servis kuchyně, prádelny ...

0/0
30.5.2012 12:07

vevero

Re: Chyby v článku

1. Kojeňáky nejsou v zapadlých oblastech, ale ve velkých městech. Služby budou terénní.

5. Matejček by ve výzkumu deprivace průkopník. Je celosvětově uznávany. Vzhledem k tomu, že neumíte napsat jeho jméno, je asi třeba se jím "ohánět". Model z USA se tu nazavádí. Spíše britský PRIDE.

6. Návrh novely zákona počet dětí neupravuje. ALe mělo by se tam vrátit omezení 3 děti v dlouhodobé péči. Pro krátkodobou nevím.

Právě ten servis je tak nepřirozený. Že má dospělý postel, že je někdy nemocný a jak to probíhá, že se jídlo kupuje, vaří, myje se nábodí,... To všechno ty děti neznají. A jestli mi chcete namítnout, že služby si dnes rodiny také kupují, pak to rozhodně není totéž. Rodina vede domácnost.

+1/0
30.5.2012 12:59

opportunity

Re: Chyby v článku

To, že by děti neznaly domácnost, není pravda. Mám známou z dětského domova a tohle je právě učili - hospodařit, vařit, šít,...

0/0
30.5.2012 13:13

vevero

Re: Chyby v článku

Rozlišujte Dětské domovy a Kojenecké ústavy / dětská centra. Každé zařízení spadá do jiného resortu a má jiná pravidla fungování. Děti z dětského domova se učí hospodařit, nemají ten běžný provoz zažitý. Stejně tak nakládání s financema. A s citovou vazbou k pečující osobě je to stejné jako v jiných ústavech. Není možná.

0/0
30.5.2012 13:27

cihlarka

Re: Chyby v článku

1. Skutečně všechny? Služby už jsou terénní, kde to jen trošku jde a je k tomu dobrá vůle a finance. A jde právě o taková zařízení jako Krč nebo okresní města. Zbytek vzhledem k dostupnosti a financím půjde pod kytičky.

5. Ano, byl to průkopník. Uznávaný byl spíš v rámci středoevropské části východního bloku. Na západ od nás byly už jeho studie krapet zastaralé. Jako modlu, u které není přípustné se ani upsat, ho máme jenom u nás ;-). Ani by mě nepřekvapilo, kdyby se tam nahoře tím horečným zaujetím fanynek pro věc dobře bavil.

6. Ano, neupravuje. A celkem rozumně k tomu nejspíš nedojde.

Ne, já vám namítnu, že proto vznikly v ústavech "rodinky".

PRIDE v UK je ucelený systém, který má s PP jen okrajovou souvislost. A světe div se, systém zaměřený pouze a jen na pomoc při PP tohoto jména se používá právě v USA. A když vezmu v úvahu, jakým způsobem se tam financuje, rozhodně to bude implementace bližší té naší, než ta anglická.

0/0
30.5.2012 13:51

vevero

Re: Chyby v článku

Terénních služeb je velký nedostatek. V rámci sociálních služeb je jich stále málo. V jiném resortu se terénní práce u ohrožených dětí nedělá (OSPODy tedy ano, ale má to mnoho much). Z žádného KÚ nebo DD nikdo do terénu nechodí. Nemají k tomu kompetence ani podmínky. Finance půjdou za dohodou s pěstounem. Takže to bude v nárokové podobě.

I dnes odborníci z Británie Matějčka uznávají. Odborník buď jste nebo ne. Nepotřbuju si z něj dělat modlu.

Nevím, co je rozumného na nestanovení max. počtu (a případných vyjímek u sourozeneckých skupin) pro profesionální pp? ALe to je diskuze, která se tu vést nedá.

Rodinky jsou jistě pokrok, ale dítěti je lépe v rodiném prostředí než v ústavu. Vy s tím nesouhlasíte?

Já si nemyslím, že by PRIDE ve VB, ale i v Posku měl pp za okrajovou záležitost. K řešení situace ohrožených dětí je třeba přistupovat komplexně. PP je jistě jedna možnost - možnost po sanaci, širší rodině, ale možnost před ústavem.

+1/0
30.5.2012 14:21

cihlarka

Re: Chyby v článku

Terénních služeb je a bude nedostatek, protože na ně nejsou prachy. A je úplně jedno, jak je budete vázat a nárokovat.

Ano, oficiálně nikdo do terénu nechodí. Pokud jde ale o vzájemnou dohodu, kompetence nepotřebujete a spousta lidí dělá věci, které podmínky neumožňují.

Ano, uznávají ho jako člověka a propagátora. S počtem citací už to tak horké není a nikdy nebylo. Neznamená to, že by nebyl odborník.

Jednak větší sourozenecké skupiny nejsou zase taková vzácnost a pak vklínit napevno počet a výjimku do zákona znamená do budoucna řadu problémů při přizpůsobování se skutečnosti.

Dítěti je nejlépe ve vlastní rodině, která se dočká včasné a účinné pomoci. Ani ústav ani PP nejsou ideální a jejich výstup se liší jen v tom, jakým způsobem z něj nakonec dítě vypadne poškozené.

V UK je PRIDE komplexní systém, který se stará o interakci vzdělávacího systému a všech rodin s dětmi. Děti v PP jsou prostě jen malá část velkého celku. Navíc je to státem financovaný a řízený systém. Polský systém ne

0/0
30.5.2012 15:14

cihlarka

Re: Chyby v článku

Polský systém neznám.

0/0
30.5.2012 15:21

vevero

Re: Chyby v článku

Mám pocit, že se neshodneme na tom,  že pro dítě je lepší pp než ústav. Takže se nezlobte, ale to je pro mne příliš. O tom nejsem ochotná diskutovat. Pro mě je to jako návrat do středověku.

0/0
31.5.2012 9:12

IlonaHam

Re: Chyby v článku

Mám pocit, že se dohadujete naprosto zbytečně. Otázkou totiž není, zda děti poslat do lepšího, ale je problémem, že NENÍ dostatek pěstounských rodin. Jak prosté - až  bude dost pěstounů a děti budou rozebrané, kojeňáky zaniknou a zbyde jich jen pár - pro ty děti, jejichž rodiče nejsou zbaveni rod. práv a k pěstounství nedávají souhlas (ano a tihle děti pak žel pokračují z "kojeňáku" do "děcáku").  Ale velkou otázkou je, jak je možné, že jsou maminky, které tam prakticky každý rok odloží jedno dítě - nejen že jim nikdo nezabrání v takovémhle pravidelném zásobování, ale proč i v těchto případech trvá právní uvolnění dítěte tak neúnosně dlouho? Proč především není ze zákona daný krátký termín na uvolnění dítěte? Dohadujete-li se třeba o auto - můžete ho na dva roky postavit na špalky.... ale dítě s přibývajícími měsíci života přímo geometrickou řadou ztrácí  šanci na možnost umístění.

0/0
27.6.2012 13:45

vevero

Re: Chyby v článku

Ona už ta 6 týdenní ochranná doba po porodu je výsledkem lobby kojeňáků. To tu není tak dlouho. Nevím, jestli si nepletete osvojení a pp. Děti, které jdou do pp, jsou ty, které nemají/nemusejí mít rodiče zbavené rod. práv. a rodič/ zákonný zástupce nemusí dát s pp souhlas!

0/0
27.6.2012 14:00







mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.