- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
S partnerem jsme spolu na třetí pokus. A upřímně? Nelituji! Během chození a rozchodů kvůli "blbostem" jsme (doufám) trochu nabrali rozum a snad i zmoudřeli a hlavně si uvědomili, že k sobě zkrátka patříme - tohle období trvalo 7 let. Teď jsme spolu 5 let, máme skoro tříleté dítě a je nám spolu fajn. Nemám pocit žádné pachuti. Prostě jsme si vyzkoušeli život bez sebe ....ale spolu nám to zkrátka sedí líp. A nehodlá měnit ani jeden z nás dvou.
Taky jsme si to prožili, problém byl v tom, že jsme se seznámili moc mladí a nevyzrálí, takže trvalo přes deset let, než jsme pochopili, že k sobě opravdu patříme. Zkusili jsme si život od sebe, protože nám připadalo, že je nesmysl vzít si hned první lásku, ale prostě to nešlo, nenašli jsme nikoho, s kým bychom si tak rozuměli jako spolu. Letos jsme oslavili dvacáté výročí svatby - známe se od našich 15 let.
tak nebudete tapat, zda nejakou druhou sanci davat, ci nedavat. Druhou sanci jsem zadnemu svemu byvalemu nedala, proto jsem v zivote tam kde jsem a jsem stastna...
A kde v životě jste?
no jo
když ty seš taky starej kanec
které se rozvedli a znovu vzali. Ale vždy se rozvedli i podruhé. Mediálně je asi známý případ (nikoliv z mého okolí) Martina Stropnického, který v době, kdy byl ministrem, byl podruhé ženatý se svou původní manželkou. Dnes je manželem V.Žilkové (tím otčímem pověstné A.Hanychové).
Stará láska nerezaví a pokud tam nebyli hádky a výčitky jen se rozešli z nějakého malicherného důvodu jako je hrdost jednoho z partnerů a pořád k sobě něco cítí proč by nemohli být opět spolu je lepší a přijatelnější být s někým koho už trochu znáte než se snažit poznávat nové kdy to vůbec nemusí stát za to a navíc ne vždycky to jiskří. A pokud se člověk celou dobu co byli spolu těší na každou chvilku strávenou s drahou polovičkou.
už tam budou určité pachuti
já si myslím že když se dva lidi rozejdou měli by jít každý svou vlastní cestou
podle mě je to hloupost - ten krach už jednou krachl z nějakého důvodu - většinou proto že si nerozumíte či máte jiné hodnoty - i když lidi hledají spoustu pseudodůvodů, aby nemuseli čelit realitě a něco si přiznat. Je to vždy jen lepení a nakonec se to stejně zboří jak z domeček z karet, anebo se žije neustále ve lži a v přetvářce, dušení emocí atd. ať už z jedné či druhé strany.
Neřekla bych, že je to tak nutně. Záleží na tom, z jakého důvodu se ti dva rozešli. Znám třeba dva, co spolu chodili na střední, pak se rozešli, ale pořád měli pocit, že k sobě patří, a už jsou zase spolu.
jak to někteří diskutující používají. :-)
Znamená to, že při druhém vstupu do téže řeky už tam není ta voda, co tam byla prvně, tudíž vstupujeme do nové řeky. Přeneseně ve vztazích: nový vztah se starým partnerem už nemůže být stejný jako ten předchozí.
Je hezké, jak filozofická poučka úplně v hovorové řeči změní význam.
Díky, to vysvětlení dává smysl
Jasně, že to už bude jiné, ale to nemusí hned znamenat, že špatné. Lidi se přece nemění a pokud vztah stál kdysi na shodných zájmech, názorech a přístupu k životu, pak je dobrá šance na nový začátek. Problém může být přitažlivost, která se vlivem ošklivého rozchodu opravdu může někam "vytratit" a tu je těžké "přivolat" zpátky.
V článku mě trochu irituje věta o ztracených společných přátelích. Jako kdyby to bylo nezbytné. Myslím, že záleží právě na těch přátelích, jestli se budou dál stýkat s oběma a nedělat rozdíly. Tendence některých lidí "odstřihnout" svého expartnera od společných přátel - jaksi navrch k tomu, že ho opustili - mi připadá hodně nepřijatelná. Nikdo nemá právo druhému až takhle ubližovat: rozchodem mu už ublížil dost.
Jestli je při hovorech na toto téma nějaké slovo vyloženě mimo mísu a rozhodně do nich nepatří, pak je to slůvko "CHTÍT"....