Zapomenutý dudlík

U nás jsme se dudlíku zbavili také ve dvou letech. Bylo to tak jednoduché, že jsme tomu nechěli ani věřit. Když jsme odjížděli od babičky z druhého konce republiky, náš mazlíček nemilosrdně s dudlíkem hodil o zem. My ho samozřejmě po jeho odchodu sebrali, ale po příjezdu domů jsme mu ho nedali. První a druhou noc si ani nevzpomněl a tu třetí hledal v přihrádce, kde míval dudlíky. A my mu říkáme: Ty si nepamatuješ, jak jsi s ním hodil u babičky? Zůstal tam. Obešlo se to bez scén, pláče,... Teď máme doma roční raubířku a nějak si neumím představit, jak bychom jí vysvětlovali absenci dudlíku, myslím, že to ještě není schopná chápat, takže zase ještě počkáme.

Dudlíkománie = zbytečnost

Názory odborníků... My jsme dudlajzy vyhodili ve 2 letech ze dne na den )přesněji řečeno prcci ho dobrovolně odnesli do koše) a bylo to bez scén a hysterie. Prcci byli spokojení, že už jsou VELCÍ, dostali za odměnu kokino a jelo se dál bez dudlání. Hlavně to nelámat přes koleno (pokud to teda prcek nechce dudlat až do 5 let, i takové jsem viděl).

Re: Dudlíkománie = zbytečnost

Ano, prcci jsou urcite uzasni, ale myslim si ze tu jde o individualni pristup ke kazdemu diteti.

Dudlíček

Jsem si vzpomněla na kamarády, jak chtěli dítě zbavit dudlíku, když odjeli někam pryč k babičce. Dítku řekli, že dudlík už není a bude bez něj. Následoval řev a někdy k ránu sedl zoufalý tatínek do auta a jel dalekou cestu domů pro dudlík....

My jsme měli štěstí a obě děti dudlík odmítli ještě před rokem věku kvůli bolení zubů. Někdy bych ale brala, kdyby ho snad měli, třeba by spali líp :-)

Některé děti dudlík potřebují víc, některé ho ani nechtějí, je to individuální. A jestli ho má nějaké starší dítě, no bože, tragedie to není, jen kvůli těm zubům bych se snažila to odbourat.

A takové ty rady "naše děti dudlík nepotřebovaly", to je spíš úsměvné, tyhle závody kdo je lepší rodič, ať už jde o plínky, dudlíky, mluvení, lepší spaní atd. mi trochu lezou na nervy....

No brrrr...

tohle je jak ze stare skoly, odbornici se hadaji, co je "naprosto nezbytne" .. nevsimla jsem si, ze by v zahranici mely deti extra predkusy,  a je fakt, ze dudlik pouzivaji hoooodne dlouho, takze tohle je pitomost.

A osobne, nejsem proti odnaucovani, ale ne trauamatizovani takovymihle zmenami. Ja by se te pani asi libilo, kdyby napr. jejimu zamestnavateli plosne doporucovali, at ji pro nic za nic na hodinu vyhodi z prace, pripadne s duvodem, ze tohle uz se proste nema ? Ze sice musi pocitat s par krusnymi chvilemi, dny... ale vona si zvykne.. asi tak to totiz prijde tomu diteti.

Re: No brrrr...

Problém je ten, že předkus se projeví spíše až při druhých zubech, takže u dětí starších, kdy to už nemusíte dát do souvislosti s dudlíkem v ranném dětství.

Já dala dudlíka až kolem druhého měsíce, byla to nutnost.

Malý by byl jinak přisátý na prsu 24 hodin denně. Má ho do dneška, je mu přes rok, ale asi ho začnu pomalu odnaučovat. Náš problém je totiž v tom, že bez dudlíku neuděláme ani ránu, doma ho sice má jen na noc, ale venku ho má vždycky k dispozici a dudá i když třeba ani nemusí. To musíme změnit.

Re: Já dala dudlíka až kolem druhého měsíce, byla to nutnost.

Já tedy začala z dudlíky později a to asi kolem čtvrtého měsíce. Když už se tak často nekojilo. Předtím jsem kojila pravidelně po třech hodinách. a syn se budil téměř do půl roku pravidelně. Takže dostal prso a u toho obyčejně usnul a pak byl přesunut do postýlky.

Dcera v noci pila jen do dvou měsíců. Pak prostě přestal se budit v noci úplně. Pediatr

k tomu neřekl nic, protože přibývala na váze i tak, tak řekl, že ji mám nechat spát a nebudit.

Obě děti se zbavily dudlíka kolem roku. Ani na noc ho neměly.  U syna ho prostě odnesly ptáčkové pro ptáčata a on tomu uvěřil a bylo. U dcery jsem ho prostě opravdu někde ztratila a nemohla ho najít a druhý náhradní jsem neměla. A taky bez velkého traumatu si odvykla.

 Čím déle dudlík dítě má, tím hůře si odvyká, kolem třetího roku už je docela mazané a nutí vás, abyste mu koupili jiný.

Do roku bez dudíku jen dítě, které ho odmítá

Číst příspěvky typu - děti nikdy neměly dudlík, není důvod dávat dětem dudlík - je smutné. Všechny naše děti dudlík měly (mají). A hle ono to má i důvod, jmenuje se SIDS. Česky tuším syndrom náhlého úmrtí dítěte. Medline metaanalysis zde: http://pediatrics.aappublications.org/content/116/5/e716.short .

Zde k nalezení přehledná tabulka co je dobré a co ne: http://www.msnbc.msn.com/id/9649335/ns/health-childrens_health/t/new-policy-recommends-pacifiers-cut-sids/#.TqgPN7LT4go

Zde kompletní AAP doporučení ohledně SIDS http://aappolicy.aappublications.org/cgi/reprint/pediatrics;116/5/1245.pdf

Český materiál v obdobné kvalitě jsem bohužel nenalezl. Samozřejmě nelze všechny US postupy aplikovat u nás, ovšem výše zmíněné dává celkem smysl.

Re: Do roku bez dudíku jen dítě, které ho odmítá

jojo... jestli si vybrat mezi nebezpečím předkusu, nebo náhlého úmrtí ve spánku --- tak teda volím předkus.

ohledně kojení je to blbost, že by to kazilo techniku.. jasně že nedám dudlík dvoudennímu novorozenci - ale když má techniku sání zvládnutou, tak je dudlík uklidňující.

doporučuju ostatním na uvedené odkazy mrknout...

takže pokud je dědičně v rodině zákus

dudlat, dudlat, dudlat

Nekdy to bez dudliku nejde

Ja si taky myslela, ze kdyz maly dudlika vubec nedam, tak to nebudu muset pozdeji resit. Jenze mala byla saci maniak a po prvnich peti dnech, kdy mi cucala prso bez prestani jsem povolila a dala ji dudlana. Pouzivala ho docela casto, pak v roce a pul jsme ji ho zacali davat jen kdyz si o nej vylozene rekla a jinak byl schovanej a od dvou let dudlika uz vubec nepouziva. Ted je ji dva a pul, prsty si necuca a dudlana taky nechce.

Re: Nekdy to bez dudliku nejde

Přesně tak, taky jsem po pěti dnech rezignovala...ale dudlík malý dostal jen když selhaly jiné uklidňovací techniky, od půl roku ho měl pouze při usínání a nepotřeboval ho ani vždy. V 15. měsíci jsem ho dali na parapet, aby si pro něj přiletěl ptáček a odnesl ho miminku, které ho potřebuje. To pěkně zabralo a všem o "hodném ptáčku a dudlíku" důležitě vyprávěl (resp. žvatlal)

to je prostě těžký - každé dítě je jiné

přitom chytráků, co vědí, jak na to, je zas plné diskuzní forum.

Ani jedno z mých dětí dudlík nemělo, ale nemám pocit, že je to moje zásluha. prostě ho nechtěly.

Re: to je prostě těžký - každé dítě je jiné

Je to fakt indivinduální - já dulík taky neměla, tak jsem předpokládala, že to zvládne i moje dítě. Ale kdepak.

Nutnost?

Já nevím, asi je to taky vše o přístupu rodičů... Můj bratr má 3 dětia ani jedno z nich nemělo v puse nikdy dudlík a myslím, že ani o nic nepřišli..

Myslím, že když by děti dudlík nedostávali vůbec, tak se jim vůbec nic nestane.. Na stranu druhou, pokud ho malému  miminku necháte, proč ne? Ale aby dítě cumlalo dudlík pomalu ještě v 5-ti letech, to se mi zdá už jako vážně přehnané.... Maximálně v 1,5 bych dudlík nekompromisně odstavila.. Už kvůli dalšímu vývoji jak dítěte, tak chrupu..

Re: Nutnost?

Nekompromisně to nesmíte udělat. Prostě dudlík dáme ptáčkům, my už jsme velcí. I toto musí být z určitým citem a trochu jako hra a dítě to pak přijme, než když mu neřeknete nic

a dudlík najednou z jeho života zmizí.