VAROVÁNÍ !!!!!

Rodiče dívek, ano i těch 10 letých a méně, nepodceňujte anorexii! Typické příznaky - zvýšená tělesná aktivita, omezování určitých druhů potravin, řeči o váze, porcování potravy na malé kousky - tím to nenápadně a plíživě začíná - nejedná se o příznaky nastupující puberty (většinou), ale o počátek anorexie. Mám 11 letou dceru anorektičku - propuklo to u ní v 10 letech, jedla míň a míň.Pak se přidaly bolesti břicha, potíže s vyprazďnováním - kontrola u pediatričky a ta nás poslala rovnou do Motola, dcera byla hospitalizovaná 2 měs.Ano vykrmili jí tam, ale po 3 měsících má opět 3 kila dole ... smlouvám s ní o každé sousto ... a ona se mi ztrácí před očima.Přístup nepotáhnu dceru k psychiatrovi je naprosto scestný! Je to lékař jako každý jiný a obava ze stigmatizace může mít fatální následky.

I já myslela,že jde o běžné nechutenství, s manželem jsme oba štíhlí, nedržíme žádné diety.To ta dnešní úchylná doba,vyretušované modelky apod. Radši zbytečně k psych než nemocné dítě !!!

Re: VAROVÁNÍ !!!!!

Někdy se anorexie vyvine i z celkem chvályhodné snahy stravovat se zdravě - nejdřív taková holka vyřadí ze svého jídelníčku všechny "nezdravé" potraviny, jako jsou sladkosti, bílé pečivo, tuky atd., později přestane jíst další a další potraviny ve víře, že dělá dobře pro své zdraví, až jí nakonec zbyde k jídlu salátová okurka, netučný bílý jogurt, trocha rýže a žvýkačka bez cukru. Když už zasedne ke stolu společně s ostatními, tak se v jídle nimrá a tvrdí, že je to jídlo hnusné a nezdravé, oloupe třeba řízek, aby ho zbavila obalu, který plný toho "hnusného" tuku, pak všechno rozkrájí na malé kousky - pár jich sní a ostatní rozmaže po talíři a nechá být. Obvykle taky jí jen z miniaturních talířů a miniaturní lžičkou. Je ráda, když některé jídlo nestihne, rodině nebo kmarádům tvrdí, že už jedla. Obvykle propadne i extrémnímu cvičení a trpí pocitem, že každé jídlo si musí "odcvičit". Jejich mysl ovládne takový strach z tloustnutí, že nejsou schopné se normálně najíst.

Jak nevychovat z dcery anorektičku?

Nenechat ji číst OnaDnes propagující plastické operace namísto zdravého životního stylu. Třeba tak.

Podle toho

co říkají mamka se ségrou, tak by to mohlo být ve velikostech kalhot, co jsou v obchodech. Je možné, že když se psychicky méně odolná osoba nemůže nacpat do kalhot, které jsou údajně její velikosti, a když už ano, tak dole přebývá půl metru nohavic, tak to na ní nějaké pochybnosti nechá.

Re: Podle toho

to je taky pravda...dneska je to číslování absolutně nemožné,v každém obchodě jiné číslo :-))

a co takhle

článek o tom, jak nevychovat malého vepříka, by nebyl?

Re: a co takhle

jednoduše...vyvážená,zdravější strava,5-6x denně v menších porcích,hlavně pravidelná.Samozřejmě,školním jídlům se asi nevyhnete,ale i tam už je dnes výběr.Hodně tekutin,ale ne sladkých limonád apod. Sladkosti jako odměnu,přiměřeně.A pohyb.

Anorekticky

vypadá i má neteř již odmala. Po porodu se kapku spravila,ale dneska ji odhaduji cca na 40kg i s botama.Ale jí všechno,nevybírá si,jen nepřibere.Ani lékař jí nic nezjistil (štítná žláza apod). Jinak...mám 11-ti letou dcerku,patří spíše k "buclíkům" ale ještě ve zdravé míře, nejí hambáče apod,hýbe se,je skoro pořád venku,ale přibere snad i ze vzduchu a já jen doufám,že z ní bude holka krev a mlíko a neshlédne se v časopisech s modelkami,Bravíčku apod. Já sice tyto časopisy nekupuji,ale víte jak to je ve škole. Krom toho do ní pořád šťourá můj otec s bratrem a tudíž ona začíná mít pocit,že je malá velryba a já se jí snažím vysvětlit,že tomu tak není. (136cm/34kg). Není chudá,ale ani obézní a korm toho jde do puberty a začíná se vytahovat.Já mám opačný problém,po salmoneloze nemůžu už 10let přibrat ani deko a to toho sním opravdu hodně a výživného (kamarád je makrobiotik,sestavil mi jídelníček) a stejně ani kilo.

Tohle je strašná nemoc :(

Nicméně mezi lidmi je pořád podstatně víc tlustých než na kost vyhublých, tak příště udělejte článek o tom jak z dítěte nevychovat budoucího cvaldu. Mě jako dítě krmili co to šlo a pak mi ve 13ti letech řekli, že jsem "jak valach" a poslali mě do dětských lázní na ozdravnou kůru A od té doby je to se mnou jak na houpačce (za léta jsem při výšce 170cm vážila cokoliv mezi 60 a 85kg). Dneska je mi 27let a se žrádlem bojuju pořád. Je to závislost. Jenomže narozdíl od chlastu a drog horší v tom, že "úplně bez jidla to prostě nejde - viz článek". Je potřeba najít nějakou rovnováhu a tu si udržet - což z mýho pohledu není vůbec jednoduchý.. Když se pak nedaří, tak je z Vás vydeptaný, zamindrákovaný člověk, který se nenávidí, a vnitřně se opravdu trápí - byť okolí se může zdát v pohodě. A podle mě ti hubení jsou na tom stejně. Nemají rádi sami sebe, o tom to je.

Fňuk

Tak doufám, že teň ufňukanec, co si posledně pod článkem o jste to, co jíte stěžoval, že se málo píše o anorexii, bude konečně spokojenej. Sice nevím, jak jeho mrtvé ženě pomůže, že se o tom píše, ale třeba to pomůže někomu jinému