Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Příběh Katky: Přítel je na vozíku. Bojím se s ním zůstat i rozejít

Před dvěma měsíci se můj život otočil o 180 stupňů. Přítel se vážně zranil a naše do té doby jasně nalinkovaná budoucnost vzala za své. Ocitla jsem se v situaci, kdy se musím rozhodnout, jak dál, vím, že toto rozhodnutí musím udělat sama a pak si za ním až do konce stát.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

kača 2

nic není ztraceno, tohle je jen začátek

Dobrý den, to že má váš přítel depresivní stavy je uplně normální, ale v žádném případě to není mrzák....můj táta je na vozíku už 16 let a je to naprosto schopný muž, který se dokázal postarat o naši rodinu lépe než by to dokázali někteří zdraví, také se mu to stalo při sportu, ale to ho nezastavilo. Se sportem pokračoval a udržuje se nadále. Váš přítel miloval horolezectví, má silné ruce, proto si myslím, že by pro něj byl ideální handbike (speciální kolo pro vozíčkáře), hlavně musí začít něco dělat, plavat, protahovat se, najít si vyhovující občanské sdružení a pustit se do aktivního života...

+2/0
21.6.2011 18:08

yaneos

Jako horolezec bude mít silné ruce

co kdyby začal dělat sporty pro vozíčkáře. Na rukách visel celý život - nebude těžké se v nějakém sportu prosadit. Uvidí výsledky, pochopí, že zas tokový mrzák není, že může dál žít. Holka, nebal to. Po čtyřech letech tomu vztahu dej šanci - pokud i Jarek bude chtít. Když z něj bude koule na noze, nebudeš mít jinou volbu. Ale to, jestli je ještě v šoku z toho, co se stalo nebo jestli svůj smutek hází na Tebe poznáš až za delší dobu....

0/0
19.6.2011 11:12

Lev__z-Rožmitálu

můj bratranec j podobný situaci

ona má leukemii a navíc je to příšerná semetrika (respektive z ní bude časem) nezávidím

0/0
13.6.2011 23:57

lekaj

tezka rada

To se muze prihodit kazdemu a je fakt asi rozdil, pokud lidi spolu uz maji deti a stane se to a pokud je jeste nemaji nebo nejsou ani svoji. To ji docela chapu, ze ve 24 letech bez deti je to rozhodovani tezke. Podle mne iniciativu musi prebrat ten kluk. Proste on ji bud musi rict, ze to nema cenu a at si jde po svem anebo naopak pokud oba citi ze je to na cely zivot, tak to spolu zkusit i z detma. Urcite je to lepsi situace nez kdyby na voziku byla matka a da se to podle mne zvladnout.

Pokud se clovek do takovehle situace nedostane, tak se to asi tezko da procitit a pochopit........ S detma je to jina vec. Ja sam mam deti, takze to uz by byla uplne jina kava, tam clovek preci jen kvuli detem uvazuje uplne jinak......

0/0
13.6.2011 21:08

Duke...Nukem

tady je kazda rada draha..

:-(

0/0
13.6.2011 19:42

MayaMoya..

Jsem si při čtení tohodle článku vzpomněla na

Larse von Triera a jeho "Prolomit vlny"...jinak nezáviděníhodná situace...sama teď opravdu nevím, jak bych se zachovala...asi bychse snažila zůstat a pomoci mu.

0/0
13.6.2011 19:18

sedici

Nevim, jestli je to pravda.

Ale jedno vim jiste. 2 mesice jsou kratka doba a jakekoli rozhodnuti by bylo predcasne.  Pritel ted bude travit veskery cas mezi vozmenama a na karu si zvykne pomerne rychle. Horsi to bude pro Vas. Jenze pokud ho mate opravdu rada, tak ho behem pobytu ve spitale nebo rehabilitaku stejne neopustite. A za pul roku ten prvotni sok pomine a celou situaci uvidite uplne jinak.

0/0
13.6.2011 16:22

TylerDurdon

Re: Nevim, jestli je to pravda.

na karu si sice zvykne, ale jakmile opusti vozmenske geto, tak bude taky uplne vyrizeny...predpokladam, ted lezi v nejakem spitale na spinalce, pak pomaze na pul roku rehabilitovat.Tam mu bude hej, vse se bude tocit kolem nej, spousta lidi s podobnym postizenim, vse bezbarierove...jenze jakmile se dostane do sveho prostredi, kde na vozicku budou maximalne propanbutanove bomby od babicky, tak teprve potom mu dojde, jak ze vlastne na tom vubec je....:-/

0/0
13.6.2011 16:34

sedici

Re: Nevim, jestli je to pravda.

Souhlasim, nejtessi je ten navrat domu. Ale zvladnou to jde. Sam jsem pourazovy paraplegik Th 10,  mam manzelku, 2 deti. Vim o cem mluvim.

0/0
13.6.2011 16:59

TylerDurdon

Re: Nevim, jestli je to pravda.

to uz zalezi na sile cloveka a na tom, jak si zprehazi zebricek hodnot, zivotni cile a priority....a paraplegie jeste jde, pokud se pohybujete v bezbarierovem prostedi, tak to s prehledem date...tedy pokud vas postizeni totalne nezlomi.A drzim Vam palce, at se dari jak Vam, tak rodine;-)R^

0/0
13.6.2011 17:17

chudacek.blbecek

Moralisti

Achjo, nechápu, co se tady všichni čertí. Tak závažný úraz je opravdu velký zásah do života je snad jasné, že ji napadne co dál a jestli to vůbec zvládne. To je úplně normální a napadlo by to každého rozumného člověka. A rozhodně je lepší to uvážit, než se pořád tvářit i sám před sebou, že je všechno v pořádku a pak najednou otočit s tím, že takovou nálož prostě neunese. Ale jinak souhlasím s tím, že je příliš brzo něco rozhodovat, partner teď určitě trpí depresemi, jemu se konec konců změnil život mnohem výrazněji. Měl by chodit za psychologem a pokusit se s postižením vyrovnat. Pak se hladina ustálí a bude to zase něco jinýho. Ale znova opakuju, že každýho rozumnýho člověka by napadaly myšlenky, co dál. Rozum nakonec nemá moc společného s morálkou.

0/0
13.6.2011 16:00

qawadar

Re: Moralisti

Ale tady prece vubec nejde o moralku, ja to chapu, ze je to slozita situace. Me se jen nelibi, jak kazdej(hlavne zensky) mluvej olasce az za hrob, ze je jen neco nerozhodi atd. A proste bum, stane se mu uraz a uz najednou to neni laska az za hrob, ale je treba se na to podivat logicky. ;-D

0/0
13.6.2011 16:07

zluta_kachna

Re: Moralisti

ale ono taky nejde jen o lasku...laskou se oni neuzivi, ani se o ne laska nepostara

0/0
13.6.2011 16:10

chudacek.blbecek

Re: Moralisti

Jasně, že jde i o morálku. Ale skutečnou, ne pseudomorálku. Je morální zůstat s někým, koho miluju a kdo má potíže, i když to pro mě znamená větší zátěž. Jinak nevím, koho potkáváš, že mluví o lásce za hrob, ale já svoje slova dost vážím, protože už přece jen nějaké zkušenosti mám a vím, jak snadný je lásku přestat cítit. O lásce za hrob mluví někdo, kdo tohle ještě nezažil. To, že někoho teď upřímně miluješ, neznamená, že tě to nepřejde. Manželskej slib ostatně nezavazuje k lásce, tam jen říkáš, že tomu člověku budeš věrnej a že s ním zůstaneš. Ale láska se slíbit nedá.

0/0
13.6.2011 16:13

Peťulák2

Re: Moralisti

Neumíte číst? Chtěla by s ním zůstat, ale děsí se toho, že do smrti zůstane s člověkem, který je teď ve stavu, že mu všechno připadá černé a nevidí světlou budoucnost. Vůbec se jí nedivím, že se ve 24 letech bojí, že pokud s tím klukem zůstane, tak jí celej život bude viset na krku borec bez chuti k životu. A těžko může vědět, jestli to zítra bude nebo nebude lepší. Chtěla by s ním být, ale zase ne tak, že on ji bude odhánět a ona s ním bude v podstatě "proti jeho vůli". To si nezaslouží. Jenže co teď.

0/0
13.6.2011 21:47

HancickaP

Re: Moralisti

Naprosty souhlas. Navic si myslim, ze zrovna ti, co vykrikuji lasku az za hrob by v hloubi duse meli nejvetsi pochyby. Tohle je obrovsky sok pro oba dva partnery a oba dva toho maji k premysleni vic nez dost. Co se tyka "Jarka", tak si myslim, ze v techto pripadech lidi tohle rikaji, jenom proto, aby slyseli, ze je jejich laska neopusti - malokdo je tak stedry, aby to v takovehle situaci myslel vazne.

0/0
13.6.2011 16:52

Tkyn

Možná...

Možná...

je příběh vymyšlený, každopádně může pomoci lidem, kteří jsou v podobné situaci, i když diskuse je tedy výživná, zvláště některé rezolutní názory.Zajímalo by mě koli lidí tu má přímou zkušenost s podobnou situací? Myslím, že  zdravý člověk o tom může těžko psát...nebo může, ale neví o čem píše. A soudit umí každý...Já se rozhodla srdcem, ale nesoudila bych nikoho kdo by to cítil jinak...ona to totiž není žádná sranda, aspoň ne na začátku.

Bylo mi 19 let , doma jsme měli třítýdenní mimino a chlap byl po pobouračce půl roku po nemocnicích...Zobli jsme si oba a málem to nedopadlo dobře.Teď je synovi 15 a doma máme monoski( na lyžování) a  tříkolku a na ní 7000km a tunu cestovatelských zažitků.

http://triptychmoto.blogspot.com/

0/0
13.6.2011 14:56

petronias1

hmm těžké...

Doporučuji se rozejít, ač to zní dost tvrdě. Děcka ještě nejsou, a ty si určitě zaslouží plnohodnotné dětství.

0/0
13.6.2011 14:46

Katka1

Re: hmm těžké...

Myslíte si, že děti nechodícího rodiče nemohou  mít plnohodnotné dětství? Jak se to projevuje? Snad se nedomníváte, že manželka pro samé přebalování manžela nestíhá přebalovat děti? Nebo jak? (P.S. Nerejpám, jen by mne to fakt zajímalo)

0/0
13.6.2011 15:21

Yesname

Re: hmm těžké...

Měl bych třeba problém naučit děti jezdit na kole, nebo na lyžích. Já vím, že na tom svět nestojí, ale není to zanedbatelné. Z mého pohledu.

0/0
13.6.2011 15:58

chudacek.blbecek

Re: hmm těžké...

No tak ti můžu s klidem říct, že můj mobilní táta mě na kole neučil a nevěnoval se mi ani v jiném sportu, dokonce se mnou ani nechodil do kina. A mrzí mě to o to víc, že vím, že mohl. Je neskutečná blbost prohlásit, že by dítě nemělo žít jen proto, že by se mu tatínek nemohl dostatečně věnovat. Takovejch tatínků je! A dítě s rodičem na vozíčku by aspoň mělo pro vozíčkáře pochopení a neproneslo by takovou průpovídku, že by se tihle neměli rozmnožovat.

0/0
13.6.2011 16:03

Yesname

Re: hmm těžké...

Povídáš o opaku. Já říkám, že bych s tím měl problém já a vadilo by mi to. A už vůbec jsem neřekl nic takovýho, že by se neměli rozmnožovat. To sorry. Na druhé straně taky vím, že obzvlášť malé děti mají své rodiče jako svůj vzor a jsou rády, že je třeba táta v lecčemž lepší, než ostatní. V podobném případě, jako je popsaný, to sice taky může časem zjistit, ale až bude o dost starší. Ty první roky nějak scházet budou.

0/0
13.6.2011 16:12

chudacek.blbecek

Re: hmm těžké...

Však to taky trvdí petronius1, ne ty. A malý dítě vidí svýho tátu jako nejlepšího vždycky, ať je takovej nebo makovej. Dětská láska je nekritická. A znovu říkám, že dítě vozíčkáře vyroste s vědomím, že vozíčkáři jsou normální lidi, ne kriplové.

0/0
13.6.2011 16:15

Yesname

Re: hmm těžké...

Myslím, že to vidíš trochu zjednodušeně. Nebo spíš jednostranně. Ovšem Petronius taky.

0/0
13.6.2011 17:02

chudacek.blbecek

Re: hmm těžké...

Myslím, že přestože otázka je komplikovaná a je třeba zvážit hodně okolností, odpověď je jednoduchá. Věřím, milující rodič stačí.

0/0
14.6.2011 8:23

sedici

Re: hmm těžké...

Pokud to zvladnou, tak jejich pripadnym detem nebude chybet vubec nic. Mladsimu byl rok, kdyz jsem se zkriplil a z obou nasich kluku jsou uplne normalni vesnicti "chuligani". Oba hraji fotbal, umi plavat, umi na kole, na bruslich,... Diky zdvojenemu rizeni uz odmalicka jezdi autem, umi na ctyrkolce. A k tomu, co zvladne kazdy kluk jejich veku, umi navic poskladat vozik do kufru, vi kdy takovy vozmen potrebuje pomoct., neboji se zeptat jesti muzou pomoct. Proste postizeny otec je pro ne stejna soucast zivota jako kdokoli jiny.

0/0
13.6.2011 18:19

Yesname

Re: hmm těžké...

Vzhledem k tomu, že mluvíš ze svých zkušeností, tak k tomu nemám co dodat. Já bych s tím asi měl větší problém a nevím, jestli bych to zvládnul. Můžu jen srovnávat s tím, co jsem zažil (nebo nezažil) já.

0/0
13.6.2011 21:19

sedici

Re: hmm těžké...

Ona to neni takova hruza, jak to vypada zvenku, nebo prvnich par mesicu zevnitr. Prave proto mi prijde zbytecne resit rozchod po dvou mesicich. Tu chybu udelala spousta paru.

Ten kluk je ted absolutne nesobestacny. Neovlada vyprazdnovani, hygienu, oblikani, presuny. Je na vsechno nastvany, smiruje se s tim a kope kolem sebe. Za par mesicu na tom bude uplne jinak.  Pak uz budou vedet na cem jsou a budou schopni odhadnout dalsi vyvoj. Ta slecna chce odpoved na neco, na co po tak kratke dobe odpovedet nejde.

0/0
13.6.2011 21:33

Mak76

Vymyšlený příběh...

... asi jako vždy. Ale tady je to do očí bijící! Píše, že přítel se před 2 měsíci zranil! Pokud by byl rozsah zranění takový, o jakém píše, bude stále ještě v nemocnici, nejspíš na JIPce a nikdo zatím nebude dělat definitivní prognózy ohledně výsledku - po 2 měsících je opravdu brzy... Taky pochybuji, že by byl v tak krátké době prostor pro řešení životních otázek tohoto typu. Když už si tyhle příběhy vymýšlíte, tak u toho aspoň myslete!

0/0
13.6.2011 14:14

resd

Ted makej jak mas! Uvidis za par mesicu. Hodne o tom mluv.

Rady nehledej u psychologu, rodicu, kamaradek, internetovych strasne chytrych diskuteru ...  Rady a zkusenosti hledej u podobnych paru s obdobnou diagnozou - a taky u starsich takovych paru - ve stari se hodne veci ztizi!  Neni nic spatneho na tom, kdyz se v budoucnu rozhodnes tak a nebo tak. Kecy lidi (i trebas rodicu), kteri v zivote nic obdobneho nezazili se snaz nevsimat.

pozn. Pokud tvuj kluk NENI spinalni pacient (z clanku neni zcela zrejme), pak hledej rady u vozickaru bez postizeni CNS.

0/0
13.6.2011 14:09

L. M.

Re: Ted makej jak mas! Uvidis za par mesicu. Hodne o tom mluv.

http://fm.denik.cz/zpravy_region/aktivni-horolezec-skoncil-na-voziku-zlomit-se-nene.html

0/0
13.6.2011 14:13

Tom.Žeryk.Masakryk

no todleto...

Slečna už je rozhodnutá a teď jen hledá požehnání, aby snad necítila vyčitky...RvRv

0/0
13.6.2011 13:46

L. M.

Re: no todleto...

Když mi přítelkyně skončila na vozíku, taky jsem nějaký čas nevěděl. A kladl jsem si přesně stejné otázky jako Katka.

Je vidět, že jsi to nezažil...

0/0
13.6.2011 13:53

Martin Soušek

Re: no todleto...

Ale nakonec je ti samotnému líp, ne?

0/0
13.6.2011 13:59

L. M.

Re: no todleto...

Ne, jsme pořád spolu.;-D

+1/0
13.6.2011 13:59

Dr_Britva

Ty jsi ale ... to snad není možný!

Jak se můžeš vůbec ptát? Snad mu pomůžeš to překonat ne? Přece ho v tom nyní nenecháš? Raději nic, nejspíš by si Jarek zasloužil někoho lepšího než Ty, když dokážeš takhle uvažovat...

0/0
13.6.2011 13:37

L. M.

Re: Ty jsi ale ... to snad není možný!

Zřejmě nechápeš, do jaké situace se člověk tímhle dostane. Troufnu si tvrdit, že v podobné situaci myšlenka na rozchod napadne prakticky každého. Na tom néní nic špatného. Ve hře je moc. Celý můj další život, moje plány, plány partnera, ale taky vztah k němu a zodpovědnost... A když už řada společných plánů padla, jestli dokážeme dát dohromady nové a jít z nimi.

Jde jen o to neukvapit se, nedělat nevratná rozhodnutí v emocích...

Tohle není červená knihovna, Milý Dr_Britvo, tohle je život.

0/0
13.6.2011 13:45

Dr_Britva

Re: Ty jsi ale ... to snad není možný!

Vím, co to obnáší z vlastní zkušenosti. Ona je prostě sobec a Jarek si zaslouží někoho jiného, ty červená knihovno. Prostě lidé myslí jen na materiální věci, jako v tvém případě. Pokřivené hodnoty tohoto světa fakt sdílet s Tebou nebudu. Jestli miluje věci, které mohla zažít, a které zdravého člověka obklopují místo toho, jaký je uvnitř, tak ať fakt jde pryč. Sám bych takovou káču nechtěl ani L.M.

0/0
13.6.2011 13:53

L. M.

Re: Ty jsi ale ... to snad není možný!

Pochybuju, že jsi někdy byl v takové situaci...

0/0
13.6.2011 13:57

Dr_Britva

Re: Ty jsi ale ... to snad není možný!

My se milujeme dál a jen jsme pozměnili plány, vůbec jsme neuvažovali se rozejít kvůli tomu, že teď ten výšlap na Maču Pokču bude mnohem těžší a že musíme pozměnit tohle a tohle. Nejde nám o věci kolem nás, ale o nás samotné.

0/0
13.6.2011 13:57

voloda44

tak výsledky toho dotazníku

jsou husté :) nojo, radši si chodím na pivo..

0/0
13.6.2011 13:03

L. M.

Z vlastní zkušenosti

1. Teď, po 2 měsících, neřešit rozchod ani nerozchod. Je to moc čerstvé. Tohle rozhodování teď odložit.  Alespoň o rok. 2. Co nejvíce mu pomoci, aby se dal maximálně do kupy fyzicky i psychicky.  3. Vozíčkáři dokážou být obdivuhodně soběstační, pokud to nevzdají. Ale i to chce čas. 4. Až se stabilizuje ta situace, budete se oba na věci dívat trochu jinak než teď a otázka rozchod-nerozchod se nakonec vyřeší sama.

0/0
13.6.2011 12:51

defi

Re: Z vlastní zkušenosti

R^ souhlas. Myslím, že dotyčná by te´d měla řešit jiné věci než to jak ona se cítí a že je ještě mladá.

0/0
13.6.2011 13:04

L. M.

Re: Z vlastní zkušenosti

Ono to nakonec stejně dopadá tak, že takováhle věc slabý vztah rozbije, silný posílí. Ale to člověk pozná až časem, to se nedá vidět po 2 měsících. Důležité bude, jestli to přítel vzdá, nebo jestli bude bojovat. A pokud bude bojovat, tak nejen za sebe, ale i za Katku, aby s ním měla co nejméně starostí a aby byl co nejvíc soběstačný. A to je něco, co já osobně považuju za velké hrdinství.

Jinak život na vozíku není co to bývalo, to je jasné. Není ale ani tak strašný, jen je jiný. Člověk potká nové lidi, objeví před sebou nové cíle a výzvy. Nový svět. Jsou vozíčkáři, kteří lezou po skalách. Když nějakou skálu vyleze vozíčkář jen "rukama", je u mě větší frajer než ten, kdo má všechny 4. A "technická" stránka věci? Auto se dá předělat na ruční ovládání, existují schodolezy, člověk si může požádat o asistenčního psa a pak s ním jezdit na túry,...

Chce to čas, zorientovat se v možnostech, posbírat informace - a pak zjistí, že to není tak strašné a beznadějné, jak to ze začátku vypadalo...

0/0
13.6.2011 13:22

Martin Soušek

Re: Z vlastní zkušenosti

Je to všechno v hlavě. Jsou vozíčkáři, kteří lezou po skalách.

 

A pak jsou taky vozíčkáři, kteří s nerudným výrazem spílají všem okolo, páchnou a jsou jedna velká pojízdná hora tuku.

0/0
13.6.2011 13:53

L. M.

Re: Z vlastní zkušenosti

... a jsou i chodící, kteří s nerudným výrazem spílají všem okolo, páchnou a jsou jedna velká chodící hora tuku...

0/0
13.6.2011 13:54

Martin Soušek

Re: Z vlastní zkušenosti

To nepopírám, ovšem z někoho se tohle monstrum může stát právě tím úrazem a také jako vozíčkář se lze mnohem lépe pasovat do role oběti "podívejte se na mě, jsem chudák, tak se starejte"

0/0
13.6.2011 14:02

L. M.

Re: Z vlastní zkušenosti

Jistě, někdo to nezvládne a může skončit takhle. Od takového raději dál.

Katka ale dnes ještě nemůže vědět, jak to dopadne...

0/0
13.6.2011 14:04

D.E.S.

hm ..

asi to vypadá hrozně, ale měla by se na něho vykašlat. Teď se to tak asi nezdá, ale je odsouzená na doživotní opatrovnictví  "cizího" člověka. To je prostě realita. Něco jiného by asi bylo, kdyby měli spolu děti, ale takto je to jen dobrovolný očistec. :-/

0/0
13.6.2011 12:37

halagajda

Re: hm ..

Vubec nemusi byt, a delat zavery po dvou mesicich je opravdu unahlene.Rv

0/0
13.6.2011 12:48







mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.