- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dcerám z prvního manželství, které jsou dávno dospělé a velice dobře finančně zajištěné, odkázal většinu majetku v hodnotě několika milionů dolarů. Jeho druhá manželka, která se o něj starala posledních 10 let, kdy byl upoutaný na lůžko, dostala 50 tisíc a jeho portrét.
Kdepak, dámy, partnera s dětmi nebrat!
jo tuhle situaci moc dobře, znám, jenom z toho druhýho pohledu :D mamka si našla novýho přítele, když mě bylo 13 a jeho synovi 15. A já udělal totéž co každá třináctiletá kráva-> zamilovala se :D a ono přestože jsem k "novýmu tátovi" neměla žádný paušální námitky tak po tom, co u nás v rodině začala pracovat jeho extrémě vysoká hladina testosteronu sem se začala hádat. Dneska je mi 17, bráchovi 19 oba dva máme přítelkyni a vycházíme spolu dobře (když člověk pomine hádky o to, kdo bude vytírat). S nevlastním otcem to jde taky dobře ale opravdu nás sblížil až mámin komplikovanej porod, kdy jsem byli tři tejdny sami doma... takže všechno chce asi čas a jakousi otevřenost ke změnám. A nejde paušálně říct, jestli puberta situaci zhoršuje nebo ne... fatk to záleží na jednotlivci
Nemám děti. Ale fakt by mě zajímalo, jestli se kluk s holkou snáší lépe, než stejné pohlaví.
Je fakt, že naše děti se vidí jen o víkendech a prázdninách, ale snášejí se dobře. Pro moje kluky je přítelova slečna dobrým pozorovacím objektem holčičího světa, ona se zas jako jedináček musí učit se s nimi dělit. Neříkám, že je to jednoduché - kritika partnerových dětí je vždycky bolestivá a někdy je skutečně lepší se do jeho výchovy neplést. Ale pokud jsme všichni pohromadě, platí pro všechny stejná pravidla.
Nejdůležitější je, že všichni vědí, že je máme rádi, že jsou pro nás důležití, ale že jsme pro sebe důležití i my dva.
Moje a tvoje děti bijou naše děti.
ten ať se nerozvádí.
To je svatá pravda, ale bohužel celá řada slepic rozvádějících se kvůli milenci to nechápe.
žijí v jedné rodině tak to ještě jde . Ja si vzala vdovce otce dvou 4 a 6ti letých dívek. Mladší bydlela s námi ( s babičkou nenašli společnou řeč ) a starší oficiálně sice taky ale ve skutečnosti bydlela u babičky. Jenže byla strašně očkovaná proti mne ( mohla jsem úplně za vše včetně smrti jejich matky -manžela jsem poznala rok potom co jim zemřela maminka) Zatím co s mladší jsme vychazeli oba tak se starší ani manžel . Se mnou a s mladší sestrou demonstrativně nemluvila neodpovídala ani na pozdrav .
Takových rodin je a bude... když se dnes rozvádí kde kdo. Je to smutné, ale je to tak. Myslím, že svou roli tady hraje i nezájem i k tradicím, emancipace, neschopnost mužského plemena ...atd.
Tak a ted se do mě pusťte.
Pokud se náhodou setkají lidi, kdy oba jsou přibližně stejného věku, a muž má také před důchodem, nemají si co vyčítat. Říct, že žena před důchodem není kurzu jeod reaktora nevychované. A to píšu, jako žena, která má do penze ještě daleko, takže se mě to netýká. Ono je to spíše tím, že je málo mužů v tomto věku, kteří by za něco stáli. Protože ti, co za něco stojí se většinou drží partnerky, se kterou mají děti, a to i potom, co děti odrostly. Ty ostatní často hledají někoho, kdo by jim vařil, pral a uklízel místo bývalé manželky. Jsou i vyjímky, ale jejich málo, většinou to jsou muži, od kterých odešla manželka v mladém věku a nechala jim na starost děti, takže je život naučil. Připadně zemřela a muž byl nucen se o děti starat.
vypadlo mi písmenko, myslela jsem redaktora e reaktora, jen pro pořádek. Jen přeťuk na klávesnici
Všichni a všude opěvují toleranci ve vztahu k dětem z předchozích manželství, k bývalým partnerům a podobně... nebylo by jednodušší začít ji praktikovat už v manželství a zabránit rozvodu? Odmítám uvěřit, že v každém druhém manželství dochází k týrání, nebo je jeden z partnerů alkoholik/gambler/drogově závislý. Nejde mi na rozum, proč se teda 50% manželství rozvádí. Ale co já vím, že.... vdaná pouhých deset let nebo tak nějak.