Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Smrt není tabu. Mluvte o ní i s dětmi

Mnoho dospělých dělá před dětmi ze smrti tabu. Umírání ale k životu patří, shodují se psychologové i pedagogové.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

sn63

že

smrt ne nevratná jsem věděla už od 5 let kdy mi zemřela babíčka. Ale skutečný význam slova nevratná jsem začala chápat až pár let po tom co mi zemřel tata --a to mi bylo už 33let . Dnes je to už 16let a já čekám že čas zmírní bolest.

0/0
4.2.2011 8:08

Si0 po třetím zákazu

Krásně je smrt popsána v Malém princovi:

Malý princ tu schránku už nepotřebuje, tak ji tu na zemi nechá.

0/0
3.2.2011 22:37

_m-

Re: Krásně je smrt popsána v Malém princovi:

R^

0/0
3.2.2011 23:06

bulbik

uvidime

My jsme zatim umrti v te nejblizsi rodine resit nemuseli, ovsem dnes 5-ti letemu synovi nekdy vykladame o starnuti. Vetsinou k tomu dojde, kdy vedeme treba hovory o tom, ze chce treba ridit traktor, az bude velky...pri tom totiz zjistuju, ze si mysli, ze ja budu porad stejne mlada. Tak se mu jednoduse snazim vysvetlit, ze az on bude velky jako ja, tak ja budu 'stara' jako jeho babicka. Tahle informace je pro nej stale prekvapujici a urcite to jeste moc dobre nechape. Nekdy je to sranda.

0/0
3.2.2011 17:28

mlady volic kscm

mluvte o bohu s detmi

0/0
3.2.2011 17:27

virginia

Je to součást života

Nám zemřeli v uplynulých 3 letech dva dědečkové a babička. Jsme všichni věřící, a děti od nás vědí, že babičce + dědečkům odešly duše do nebe, kde se nakonec, až zemřeme, všichni sejdeme. I ony se bojí smrti....máme to tak, že umírají staří, nebo lidé velmi nemocní, nehody atd. Prostě to tak je, myslím, že je to výhoda lidí, kteří věří v život po smrti, že to mohou zprostředkovat i dětem, byť by jenom řekli, že babička je tou hvězdou, která svítí. Definitiva, že teď už nebude nikdy nic si myslím, že děti opravdu děsí. Nejenom děti.

Když nám zemřela, kočka, dokonce děti řešily, zda i zvířata  mohou žít v nebi. Byla to plodná debata: nejstarší, že zvířata nemají duši, co by tam dělala vs. mladší děti, že jsou tam určitě u babičky na klíně.

0/0
3.2.2011 13:58

myskamiki

Re: Je to součást života

hmm, me to bylo od malicka ukazovano na prirode a celkem bez problemu jsem to pochopil, i zabijeni domacich zvirat na jidlo i to, ze rostliny maji svou dusi. A vysvetleno me to bylo tak, ze i kdyz nekdo umrel, tak je tady porad, ale jen jinak. Takze napr. dom. mazlicek se stal soucasti velkeho stromu na kraji lesa.

Dnes nemam problem zabit zvire kvuli jidlu, ale mam velky problem s tyranim vseho ziveho, at uz to ma ocicka nebo jen listy, protoze to muze byt muj davny mazlicek a bezduvodne se nema zabijet ani zranovat ;-)

Nejsem si jist, zda krestanske vysvetlovani nebe x peklo a spol. je to spravne pro zdravy psychicky vyvoj ditete

0/0
3.2.2011 14:25

virginia

Re: Je to součást života

O pekle nikde nebylo ani slovo.

O duševní ani duchovní vývoj svých dětí se nebojím.

0/0
3.2.2011 14:34

virginia

Re: Je to součást života

A domnívám se, že je to na stejné úrovni, že kočka je tu jako strom vs.babička jako hvězda na nebi, jak tu bylo psáno, vs. babička v nebi.

Mně je proto srsti zase jakékoli přeměňování se v něco....bude-li kočka stromem, strom se zlomí a něco rozbije, rozbila nám to snad ta kočka???

Asi si necháme každý svůj názor.

0/0
3.2.2011 14:36

myskamiki

Re: Je to součást života

nechame neb ten muj zjevne vubec nechapete, protoze babicka v nebi je imaginarni a kocka ve strome zcela normalni kolobeh v prirode. Dite si pak nemusi rozumove vysvetlovat nejake imaginarni postavy.

A to ze je Vam premenovani v cokoli proti srsti jaksi zcela opomiji kolobeh zivota.

To co nemam rad a mam z toho strach, tak to vytlacim a nebude to existovat, taky pristup

0/0
3.2.2011 21:02

Li Tin O Wevidle

Je to těžké

Vždycky je to těžké, v blízké rodině se nám zatím úmrtí naštěstí vyhýbají, ale v té širší, v okolí a koneckonců i v těch zprávách se se smrtí člověk setkává.

Děti 5 a 7 let už se samozřejmě hodně ptají a hodně se musí vysvětlovat. A co je těžké, uvědomují si relativní blízkost smrti prarodičů, nás rodičů i svoji. Jako věřící to v tomto ohledu máme určitě snazší, ale stejně se na tyto otázky odpovídá těžko a myslím, že nevěřící to musí mít hodně složité, protože v případě konečnosti života postrádá naše bytí jakýkoliv konstruktivní význam a... řekněte to dětem  :-/

0/0
3.2.2011 12:50

_m-

Re: Je to těžké

Smrtí naše bytí postrádá jakýkoli konstruktivní výźnam? Životy   Pasteura, Einsteina, Da Vinciho, Mozarta ztratily na významu jejich smrtí?

Jo dětem se to opravdu těžko vysvětluje, ale hodně záleží na věku a povaze dítěte - vysvětlit to většinou jde.

0/0
3.2.2011 12:56

chudacek.blbecek

Re: Je to těžké

Nebude pak pro děti tenhle argument znamenat, že pokud v životě nevykonají něco velikýho, byl zbytečnej? Ostatně, to samý to znamená pro mě.

0/0
3.2.2011 13:33

_m-

Re: Je to těžké

Proč? Paní Pasteurová nebvykonala nic velkýho, (krom toho, že porodila 5 dětí.....), ale vytvořila pro svého muže dokonalé zázemí, po jeho mrtvici mu dělala asistentku a jen díky jí objevil řadu věcí. atdatdatd - všichni ti velcí by nebyli tak velcí, kdyby nebylo těch malých okolo. Já jsem si teda nikdy zbytečná nepřipadala - blbá, tlustá ošklivá, to v různých obdobích svého života jo ;-), ale zbytečná ?? - dokud mám kolem sebe lidi, co mě potřebují tak nejsem a nebudu.

0/0
3.2.2011 14:33

chudacek.blbecek

Re: Je to těžké

To je krásný, to bych si měla někam uložit :)

0/0
3.2.2011 15:40

fitzie

Re: Je to těžké

i bez transcendence má konečnost života smysl: náš čas je omezený, proto je vzácný a nemělo by se jím mrhat ani si ho  zbytečně otravovat kravinama. R^

0/0
3.2.2011 14:47

MartanZ

A teď babo raď

mám 10-ti letou dceru a 2-letého kluka.  V době od 6.12. do 17.1. jsme měli 3 úmrtí v rodině. Jedno byl dědeček, pak strejda a nakonec kočka, která byla starší než dcera. Malý nic neřeší, jen se pár dní ptal na kočku, celkem rychle jsme sehnali novou, takže bylo po problému. Ale jak tohle vysvětlit dceři, která už samozřejmě ví co znamená zemřít, neměla ani čas se vyrovnat s první smrtí......... Řeči je smrt je součást života jsou sice pravda, ale když vidíte jak vaše dítě trpí, moc vám to nepomůže;-(

0/0
3.2.2011 12:38

chudacek.blbecek

Re: A teď babo raď

Chápu to, když člověk vidí, jak je dítěti smutno, udělal by pro něho první poslední. Jako rodič to můžeš dítěti usnadnit, ale nemůžeš to udělat za něho. Musí si to zpracovat taky samo v sobě. Pokud si uvědomuje svoji vlastní smrtelnost, můžeš mu říct, že kočka už byla stará, že strejda byl nemocnej. Že ona sama je mladá a zdravá.

0/0
3.2.2011 13:35

MartanZ

Re: A teď babo raď

ale to jasně, jen se nám toho sešlo moc najednou.I když jsem ateista, vymyslela jsem obláček na nebi ze kterýho na nás všichni koukaj.... Pro děti je to asi snadnější než vědomí, že "zmizeli"

0/0
3.2.2011 13:50

Pentlička

Smrt

Když bylo mému synovi 5 let, zemřel mu dědeček, můj otec. Syn z toho měl naprosté trauma, trvalo to snad rok. Plakal, ne pro dědečka, ale proto, že si uvědomil, že sám také jednou umře, a hrozně se toho bál. Tehdy jsem velmi litovala, že nejsem věřící, pak bych mu mohla říct, že po smrti přijde do nebe, kde se setká se všemi svými blízkými a bude tam žít navěky s andělíčky. jenže já jsem ateista a nechtěla jsem mu lhát. Asi jsem mu způsobila obrovské trauma tím, že jsem mu řekla, že všichni jednou umřeme, až budeme staří a že po smrti nic není, že je to jako usnout a spát beze snů. Pak se chudáček bál usnout, chodil k nám v noci do postele a brečel. Teď už je mu přes 20 a stále si to trauma pamatuje a myslím, že s tím není vyrovnaný dosud.

Asi jsem to podělala, ale tehdy žádné knížky o tom, jak by se děti měly vyrovnat s existencí smrti nebyly. Aspoň jsem na ně nenarazila.

0/0
3.2.2011 10:52

chudacek.blbecek

Re: Smrt

Já si myslím, že člověk to podělá vždycky, když svůj názor považuje za pravdu. Já jsem věřící a až budu mít děti a někdo v jejich blízkosti zemře, řeknu jim, že věřím, že se zase uvidíme v nebi, ale že to nevím jistě. Ale věřím tomu a moc bych si to přála. Rozhodně jim neřeknu, že po smrti jde člověk do nebe nebo do pekla a basta.

0/0
3.2.2011 13:39

myskamiki

knizky

muzete mi vysvetlit, proc neni v seznamu ta nejlepsi knizka pro deti, ktera je seznami s tim, ze existuje smrt a ze i presto jde zivot dal?? Proc tam neni nase klasika nad klasiky? BROUCCI

0/0
3.2.2011 8:27

salinka

Re: knizky

To je fakt. Tam to taky řeší. Ale nejlepší je jeden díl Krtečka, kdy zeječice rodí. Má roztažený nohy a je jí vidět až do krku. ;-D;-D

0/0
3.2.2011 9:49

fitzie

Re: knizky

Broučci, to je noční můra mnoha mých přátel. s děsem vzpomínají na tu větu, jak na jaře vykvetly sedmikrásky s okrajem rudým  jako krev. (to znamenalo, že umřel brouček). tam chcípli snad všichni. ;-€ ten flanďák, co to psal, byl umíráním posedlý. žádné vyrovnávání se smrtí tam není. prostě buch - usnuli a už se neprobudili, jsou pryč, vykvetla kytka a nazdar, zapomeňte. děcka z toho maj noční můry.

0/0
3.2.2011 10:35

myskamiki

Re: knizky

to je zajimave, ze ja jsem z toho zadne nocni mury nemel a chapal jsem to dobre. Mozna tim, ze me nasi od mimina tahli po horach, tak nemam s kolobehem v prirode zadny problem.

A to vyrovnani tam je - Zivot jde dal a po zime prijde jaro

0/0
3.2.2011 11:27

roedor

Re: knizky

jj, Broučky jsem nikdy neměla ráda a hodně lidí v mém okolí to mělo jako noční můru...

0/0
3.2.2011 12:09

_m-

Re: knizky

Jestli ty okraje byly rudé jako krev už si nepamatuju, ale každá sedmikráska - vlastně chudobka - znamenala smrt. Ty s růžovým (fakt mám pocit, že byl růžový) okrajem znamenaly  berušku, ty s bez okraje broučka.

Nevím, ale já jsem z chudobek  žádné trauma neměla. Mnohem horší pro mě byla motlitba - "Ó náš milý bože, povstali jsme z lože a teď tě tu prosíme, dejž ať se tě bojíme, bojíme a posloucnáme a přitom se rádi máme." Taky si ji pamatuju dodnes a to jsem broučky četla někdy před skoro 50 lety. 

0/0
3.2.2011 12:40

fitzie

Re: knizky

no jo, evangelík jako řemen :-D. mně zůstal v hlavě ten "krajíček rudý jako krev". jo jasně, každá chudobka byla mrtvý brouček. kamarádka mi vykládala, jak jednou jako malá chodila po trávníku a brečela, kolik že to umřelo broučků.;-)

0/0
3.2.2011 14:55

hermína

Re: knizky

to také. a my zrovna máme sedmikrásek plný trávník. vyhýbala jsem se tomu tak, že jsem zarytě říkala jen sedmikráska, nikdy chudobka. ono i to slovo samo nebylo hezké. a na vš jsem si s úsměvem uvědomila, že radši použiju latinský výraz než celý český.

0/0
3.2.2011 15:46

hermína

Re: knizky

mám na Broučky stejné vzpomínky. Za života byli nerozhodní, takoví odevzdaní, ufrfňaný - ten brouček, co jej nějaká nechtěla. A pak zima, na kterou se chystali a pak buch, všichni mrtví.

0/0
3.2.2011 15:44

Tobinka

Re: knizky

Brr, broučci... Strašná pohádka.

0/0
4.2.2011 1:06

holkazpasova

Smrt

je sice přirozená, ale je hnusná, hnusná.

0/0
3.2.2011 7:25

chudacek.blbecek

Re: Smrt

A život je nespravedlivej. A děti by to měly vědět.

0/0
3.2.2011 13:41

aji

Když jsem dětem vysvětlovala,

že každý někdy umře (4 a 6 let ) - máme pradědečka a také v rodině byla vážná operace, tak se pořád začaly bát, že jim umřu a mladší dcera pořád říkala, že umře se mnou. Je to jejich věku přiměřené. Je to těžké. Zatím si tím projít nemusely. Mně umřela babička v dospělosti v požehnaném věku, věřící. Je to smrt, která je člověku líto, ale časem se s ní člověk smíří, protože je přirozená. Doufám, že to tak bude v rodině i nadále.

0/0
3.2.2011 7:13

chudacek.blbecek

Re: Když jsem dětem vysvětlovala,

Není lepší počkat až někdo umře a ne je na to připravovat dopředu? Stejně je nepřipravíš.

0/0
3.2.2011 13:42

Mgr. Jaroslav Lančík

smrt činí život absurdním...

pátral však někdo po její příčině? BDĚTE !

...lidé považují smrt a priori za nevyhnutelnou a tím si svou smrtelnost vlastně opravdu vsugerují... když se budu přesvědčovat o tom, že je venku zima, bude mi zima... a se smrtí je to stejné - když přesvědčím sám sebe o své smrtelnosti, tak dříve nebo později zemřu... jak by dnes možná dodal Freud - smrt je kolektivní neurozou lidstva...Rv

0/0
3.2.2011 1:37

Pruitt Igoe

Re: smrt činí život absurdním...

Mně se zdá ideální starý dobrý křesťanský přístup. Smrt je prostě běžnou součástí života a nikdo se jí nevyhneme. Každý musíme jednoho dne odejít, to prostě fakt, který musíme přijmout za vlastní a připravit se morálně na něj. Tvářit se a namlouvat si, že smrt je něco, co se mě netýká, je  hloupost. Líbí se mi, že v křesťanském přístupu smrt neznamená konec, ale naději R^

0/0
3.2.2011 2:06

grey100

Re: smrt činí život absurdním...

Bdíme:-), každý inteligentní člověk ví, že přijde smrt. Nemusí se přesvědčovat. A opravdu dřív nebo později umřu. A strach ze smrti má každý. Někdo větší a někdo menší. Tak to vždy bylo a bude. Každý se s tím vyrovnává jinak, někdo si pomuže posmrtným životem a někomu stačí dobrý pocit z toho že prožil život jako dobrý člověk. Takže p. Mgr. 1+1 jsou opravdu 2 to už víme. Není to žádná novinka. Rv

0/0
3.2.2011 9:44







mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.