Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Babičky zmizely. Místo vnoučatům se raději věnují cestování

Kde jsou ty časy, kdy babičky opravdu vypadaly jako babičky a taky se podle toho chovaly? Milé stařenky v zástěře a šátku, které dovedly upéct nejlepší buchty na světě, které vždycky vylovily z kabelky nějaké to cukrátko a které se pořád usmívaly, protože už toho v životě viděly a zažily tolik, že je fakt nic nemohlo rozházet.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

kosatice

Jsem babička

Jsem babička 21 roků..Když se vnučka narodila bylo mi 41 let.V tomto věku dnes mají některé ,ženy ještě malé děti Já měla dospělého syna.Babičkou jsem byla na plný úvazek.Snacha v té době studovala.Vnučka byla jako moje dítě.Mladá dělala zkoušky já léčila neštovice.Pak přišla ta pohroma.Mladí se rozvedli.Nebudu zde rozebírat kdo byl na vině.Mladá se odstěhovala k rodičům a pouto mé vnučky k moji osobě se vytrácí.Vnučka sice ví jak bylo u nás ale pro klid ke mě nejezdila a já nemohla pořádně za ní.Snacha má svoji novou rodinu a já už bych byla narušitel.Moc to bolí .Dnes už bych asi nic podobného nedělala a občas bych děti pohlídala a   věnovala se svým zájmům.Nakonec jsem sama.Nikdo mne nepotřebuje.Tak ,že i když se rozdáš nebo ne stejně si pak neužitečný .V

0/0
30.11.2010 15:23

kalifkaca

Mě dorazila už první věta

"... a taky se podle toho chovaly.." jako že se chovaly jako babičky. On je někde nějaký zákon na to, jak se má chovat babička?

0/0
22.10.2010 15:40

Bohu

Co ale dělat

Když chci babičku dělat a není mě to dopřáno. Když se narodila vnoučata moc jsem se těšila až poporostou a budu s nimi vyrážet za různými aktivitami - divadélka, různé hrátky pro děti, ale všechno dopadlo jinak. :-(

0/0
18.10.2010 9:46

Bohu

Re: Co ale dělat

Na to mě asi nikdo neporadí????????????

0/0
18.10.2010 11:56

_m-

Re: Co ale dělat

Na to není rada - ty víš nejlíp proč to dopadlo tak jak to dopadlo. Jestli cítíš potřebu věnovat se dětem a vlastní jsou příliš daleko (v jakémkoli smyslu),  tak se věnuj dětem cizím - ať jako paní na hlídání, návštěva v dětském domově nebo  učitelka čehokoli.

A nebo si najdi jinou výplň času - třeba pro ta svoje vzdálená vnoučata udělej film o babičce, ale třeba i o tatínkově (nebo maminčině) mládí, o jejich rodokmenu, aby věděly, že z tvé strany zájem byl.

0/0
18.10.2010 12:13

Bohu

Re: Co ale dělat

Nejhorší je, že vůbec nevím kde se stala nějaká chyba. Dcera moc dobře ví, že když byla menší(tudíš nemyslím školní - to už byla větší),  tak jsem kamarádce hlídala děti celý víkend, dokonce si myslím, že to pro dceru nemohlo být ani odstrašující  a o to víc mě mrzí, že nemohu hlídat svá vnoučata. Jinak samozřejmě své aktivitvy zaměřuji jinam, protože bych se z toho asi zbláznila. Vždycky jsem si myslela, že jsem se pro své děti snažila dělat vše co nejlépe a pak v tom samozřejmě budu pokračovat i vůči vnoučatům, ale když se vycítí nezájem tak není co řešit i když mě to moc a moc bolí.

0/0
18.10.2010 13:20

Bohu

Re: Co ale dělat

Možná bych si mohla dát inzerát - nechce někdo "babičku"????????????

0/0
18.10.2010 13:21

Paní Semtamťuková

výstižný

moje tchýně taky radši chodí na kosmetiku a po obchodech, než by trávila čas s tříletou vnučkou. Její "kapacita" jsou dvě hodiny hlídání jednou za 3 měsíce. :-/ Do práce v podstatě nechodí, času má habakuk...

0/0
13.10.2010 12:57

_m-

Re: výstižný

Zlá tchyně - má tolik času, a místo, aby ho věnovala tobě, tak si ho tráví po svém. Fuj, baba.

0/0
18.10.2010 10:02

anžto

Re: výstižný

R^:-)

0/0
18.10.2010 11:59

Babiczka

Ale nezmizely :-)

http://bandzone.cz/babiczka

V

0/0
12.10.2010 14:23

bx777desta

hmmm...

jedna moje babicka je zavisly gambler a ta druha zase vymeta kdejakou hospodu a huli jeden doutnik za druhym, takze defacto babicku nemam zadnou

0/0
12.10.2010 13:52

Nanynka Kulichová

No tak mě se už před těmi 30 lety

moc nevěnovala ani jedna babička. Jedna bydlela ve stejném městě, ale moc se s námi nestýkala. Nestála o nás. Druhá bydlela daleko a bývala jsem u ní celé prázdniny. Postarala se, uvařila, ale nikdy si s námi moc nepovídala. Asi na to neměla čas, starala se o dědečka, králíky a zahrádku, ale hlavně nebyla moc vřelý typ.

Asi bych je vyměnila za babičku, co sice cestuje, ale má o vnoučata trochu zájem. Ale příbuzné si člověk nevybírá.

0/0
10.10.2010 0:48

Lafinta

dneska

Dnešní děti žijí jen s rodiči a vlastně mnohdy ani netuší, že mají nějaké prarodiče. Z toho pak pramení ten problém, že dnešní děti se koukají na stárnoucí generaci a důchodce skrz prsty, protože svoje babičky a dědečky nikdy nezažily, nevědí, jaký mají život, jaké mají prblémy, co je baví.... Rv

0/0
8.10.2010 11:54

polibek

Re: dneska

a přesně tenhle popisovaný druh babiček neví co baví a jaké trápení či problémy mají jejich vnoučátka. Je to fifty fifty pro obě strany:-/

0/0
8.10.2010 12:50

IfčaX

Re: dneska

Ale to netkví tak moc v "druhu" babiček, ale prostě v tom, že to vícegenerační společné bydlení už se dnes nenosí...

0/0
8.10.2010 13:15

polibek

Re: dneska

hmm zajímavá úvaha, já třeba babičky nikdy nezažila, že by jsme je měli bydlet doma, přesto jsme si uchovali velmi vřelý vztah, ale je to asi tím, že o nás měly zájem a měly dobrý vztah i s rodiči, což bohužel já osobně nemůžu říct, o babičce mých dětí, ta zájem jen ukazuje příbuzným, ale když je opravdu zapotřebí, tak se raději ani nezeptá na zdraví dětí apod. Naučili jsme se žít s tím, že je babička prakticky k ničemu, ale taky od ní nic nechceme, prostě to vřelost k dětem nemá i kdyby to nastokrát jiným ukazovala. Mé babičky nebyly ty buchtové babky, ale naopak nás braly do zoo, na koně, na matěják, kdykoliv jsme se jim mohli s čímkoliv svěřit, nebo se jich zeptat na minulost jejich vlastní, to s touhle nejde ani náhodou, tím pádem je vztah vnoučat citelně chladný, nikdy nebyl, tím pádem nemohlo nic vzniknout, a to je bohužel problém, který je popisovaný v daném článku

0/0
10.10.2010 17:29

IfčaX

Re: dneska

To nebyla moje úvaha, takhle jen začalo dané vlákno...

0/0
10.10.2010 19:35

Utan

Kecy.

Já měl obě babičky se šátkem a v zástěře a jedna z nich se hodně nacestovala a přesto jsem s ní trávil hodně času. Dělala totiž naprosto super pečený brambory a vždycky jsem je měl na stole, když jsem šel ze školy. Jo, láska prochází žaludkem.

0/0
8.10.2010 11:20

Sekanice

Re: Kecy.

Přesně, já si taky myslím, že to, že někdo si chce užít života a např. cestovat ještě nebrání tomu, aby se mohl vybudovat dobrý vztah. Chce to ale trochu snahu a ať mi nikdo neříká, že v roce, který má 365 dní si babička nemůže vyhradit pár dnů proto, aby se věnovala svým vnoučatům. Ne, aby činila dobrodiní "mladým", ale prostě proto, že pak ty vnoučata k ní třeba začnou právě cítit tu úctu a lásku, protože jí budou znát. Kde nejsou společné zážitky, nelze čekat nějaký vztah, či úctu. To musí být na něčem postaveno, nelze dětem poručit, co mají k někomu, koho v podstatě neznají cítit. Já např. měla dědu bohéma, babička byla vyloženě cestovatel a to byla hluboce totalitní doba, přesto si drželi své zájmy a ještě ke všemu měli čas i na vnoučata. Ne v tom smyslu, že by vyloženě hlídali, ale prostě když děda někam vyrazil "tahal" nás sebou a bylo to super.Jsou to krásný vzpomínky a babičce cestování nebránilo v tom,aby dělala nejlepší koláče na světě.Ale ať se kdo chce šidí o krásné chvíle

0/0
8.10.2010 20:15

mamina2

On je tu ještě jeden aspekt

Tyhle dnešní moderní nezávislé babičky taky vůbec nemusí s dětmi umět. Samy už jsou z generace, kdy jich vtěšina byla na mateřské nejvýš rok a pak šup dítě do jeslí. Takže už možná ani od svých dětí neví, jak je takové dítě zajímavé a že oba o něco přijdou, když spolu nejsou.

0/0
7.10.2010 22:12

Sekanice

Re: On je tu ještě jeden aspekt

R^ Přesně.

Manželova mamča se o své kluky sama nestarala a měla je celé dětství po babičkách a dneska naprosto neumí s dětma zacházet a ani to není zrovna cestovací typ. Sama říká, že se nudí, ale pokud je s dětmi, tak jen sedí a ptá se jich dokola na stejné a nezajímavé věci. Sama nevypráví nikdy nic, nemluví ani o dědovi, kterého si děti pamatují už jen málo a který byl super, přijde mi to hrozná škoda. Mohla by jim toho tolik předat a místo toho spíš jen čeká, jak zabaví ony jí... to zase nebaví moc je, takže to z téhle strany naprosto nefunguje.. Už jsem to vzdala. Nekupuje jim sama ani dárky. Vždycky řekne, že jí to nebaví shánět a dá jim peníze.. prostě vztah z její strany skutečně stojí za to... Dřív jsem z toho byla nešťastná, dneska jsem ráda za to, že moje máma byť se zdr.potížemi má děti ráda a máme prababi, ta je úžasná

0/0
7.10.2010 22:48

škovras

Re: On je tu ještě jeden aspekt

Jsem z generace, která "šoupla dítě do jeslí" když mu byl rok a šla jsem do práce. Přesto si myslím, že jsem si své dítě užila. Věnovala jsem mu všechen volný čas, chodili jsme do divadýlka, plavat, k řece házet kamínky, opékat buřty, na pískoviště,  denně čtení pohádek, hraní s hračkami. Nikdy jsem neřekla "nemám čas".  A myslím si, že pobyt v jeslích nezanechal na mém, dnes už dospělém synovi, následky. Věřte, že jsme si své děti užili mnohem víc, než dnešní maminky, které sice čerpají mateřskou dovolenou jak jen to jde, ale čas tráví s dětmi pochůzkami v nákupním centru a v kavárně s kamarádkou tamtéž.

0/0
8.10.2010 0:09

Profesionalka

Re: On je tu ještě jeden aspekt

R^R^R^R^R^R^R^ naprosto souhlasím, pracovala jsem několik let v obchodě a můžu potvrdit, že dnešní máminy, místo aby s dítětem šly na písek, tak se courají po obchodech.

0/0
8.10.2010 0:42

fitzie

Re: On je tu ještě jeden aspekt

moje dítě jde rozhodně raději do nákupního centra, kde jsou prolízačky a klouzačky, a všelijaké atrakce (nedávno mě ukecalo na air-brush tetování na ruku :-) )   než aby bloumalo po lese, kde jsou leda pařezy. možná i proto, že to do nákupek máme daleko a jdeme tam jednou za čas, kdežto les je za domem. ale je to tak.

0/0
8.10.2010 7:57

_m-

Re: On je tu ještě jeden aspekt

Ale o tom to je - centrum s prolejzkama je mu vzácné, zatímco les má za barákem. Ovšem ve městě - v Praze obzvlášť - jsou ty děti s maminkama v nákupním centru obden - "kam plůjdem na procházku?" "Do Globusu". Děti si hrají na prolejzkách a maminy si povídají u kafe. To já osobně nepovažuju za SPOLEČNĚ strávený čas.

0/0
8.10.2010 9:36

Sekanice

Re: On je tu ještě jeden aspekt

Jsem pražská mamina, znající další pražské maminy s dětmi a do nákupních center jezdím skutečně minimálně. Je to pro mě za trest a pro ostatní co znám taktéž. Nerozumím tudíž nějak, o čem mluvíte....Nejradši bych tam nejezdila vůbec, nicméně nakoupit někde musím, takže to je občas nevyhnutelné. Musím říct, že to ale považuju za velmi velkou ztrátu času. Asi moc skutečných mamin z dnešní doby neznáte.

0/0
8.10.2010 20:25

polibek

Re: On je tu ještě jeden aspekt

sekanice, taky nesnášíš hypermarkety a ty davy lidí v Praze, já taky. Vždycky pošlu obětavého manžela, abych se nemusela prodírat s kočárkem, dítětem za ruku apod. kdyb člověk nemusel občas nakoupit tak tam nepáchnu co rok dlouhý, stejně člověk nakoupí jen to co potřebuje

0/0
10.10.2010 17:47

Sekanice

Re: On je tu ještě jeden aspekt

R^. ..ale pozor na to. U nás tohle později mělo vedlejší efekt v tom smyslu, že když jsme pak opravdu do hypermarketu byli okolnostmi donuceni vyrazit i s dětmi, tak jsme zjistili, že ty jsou z toho naprosto "auf" ;-D, takže byť jsem Pražačka jak vyšitá a děti taktéž, tak tohle nás skutečně míjí. Dnes jsou děti už větší a snaží se své "vykulení" ze všech těch produktů nedávat již tolik najevo a došli jsme ke kompromisu, že občas tam holt musíme i s nimi, jeto součást dnešního života (holt), nicméně stále trávíme raději a častěji čas někde mimo tyto centra, nejlépe venku. Dá se to zvládnout i při škole a při práci. Takže teď se vrátím k těm babičkám. Nikdo mi nenamluví, že babička, která má opravdu zájem, ho nestíhá vnoučatům projevit, kvůli vytížení apod. Prostě nechce a šmitec.

0/0
11.10.2010 13:55

polibek

Re: On je tu ještě jeden aspekt

no ono to taky není nic moc, když do písku kálejí toulavá zvířata, nebo tam háží stříkačky feťáci. Za vaší doby to nebylo, nebo minimálně, dnes se bojíte sednout na lavičku, aby jste domů nedotáhli žloutenku od bezdomovce. Obchoďáky mě neberou, ale občas tam taky musím, jinak dáváme přednost vlastní zahradě, jenže děti z králíkáren takové možnosti nemají[]

0/0
8.10.2010 12:54

_m-

Re: On je tu ještě jeden aspekt

No nevím - my před naší králikárnou máme oplocené pískoviště s houpačkami a prolejzkami , které je  hlídané víceméně všemi a travnatou plochu která není oplocená, ale chraň pánbu nějakého pejskaře, aby na ni vstoupil.;-)

0/0
8.10.2010 13:31

polibek

Re: On je tu ještě jeden aspekt

No tak u nás v Praze v noci opilce na lavičkách najdete denně, včetně rozbitých lahví naházených do písku, dětí co si něco píchají a nechají jehly pohozené v blízkém křoví, toho smetí najdete taky hodně. Z tohoto důvodu by mě na veřejné pískoviště nikdo s dětmi nedostal. A aby na nás pokřikovaly hulící matky jisté národnosti, když jim okřiknete dítko co to vaše mlátí lopatkou, nebo jim bere hračky bez zeptání, na to teda nemá náturu, vidíme to denodenně, bohužel a pískoviště za naším domem díky tomu zeje prázdnotou

0/0
10.10.2010 17:51

nocenka

Re: On je tu ještě jeden aspekt

No, tak feťáci možná nebyli v takové míře, ale ze začátku 80. let si pamatuju to kompletně dos*ané pískoviště na sídlišti;-D Akorát se z toho nedělalo takové drama.

0/0
11.10.2010 10:17

roedor

Re: On je tu ještě jeden aspekt

za mého dětství jsme měli v okolí (Praha) 2 hřiště - písek se neměnil nikdy, houpačky byly klasické - zetlelý rozpadlý prkýnka s čouhajícíma šroubama na zrezlý tyči. Písek plnej vajglů, podělanej od psů a koček. Dneska jsou v okolí hřiště 4, prolézačky, houpačky, čistý písek, oplocené, udržované...Vše na sídlišti.

0/0
11.10.2010 12:57

Sekanice

Re: On je tu ještě jeden aspekt

Vážně, já jsem dnešní mámina, při mateřský jsem si od začátku přividělávala, hned po jsem šla na plný úvazek, přesto jako vy,nemám pocit, že bych se jim nevěnovala, zvládali jsme to sami s manželem na střídačku, bez hlídání a babiček, dneska už jsou děti na ZŠ, mají pěkné vzpomínky na své "malé dětství", které strávili nikoli po obchodech, ale často v lese a na procházkách, divadýlkách, na hřišti, na písku apod...

Není potřeba soutěžit a chtít to neochotou "pohlídat" nandat těm mladším, ale jde o to, že tím, že nikdy babička nepohlídá, tak taky nikdy nemá možnost svoje vnouče poznat. Já tedy budu chtít svoje vnoučata, budou-li jaká znát a proto dobrovolně budu hlídat a budu je brát na výlety a budu s nimi mluvit a klidně i s vědomím toho, že "ta mladá" bude mít třeba chvíli volno na to, aby uklidila bez "ocásků", nebo ať si klidně čte. Já to totiž budu dělat pro svoje vlastní potěšení

0/0
8.10.2010 20:22

Sekanice

Re: On je tu ještě jeden aspekt

přivydělávala - oprava

0/0
8.10.2010 20:26

polibek

Re: On je tu ještě jeden aspekt

sekanice, asi uvažujeme stejně, ale ono to taky bude asi tím, že jsme měli na rodiče i bábinky štěstí(tedy vlastní) Já si někdy říkám, jestli vůbec té naší bábě sekernicic dochází , jak se o to štěstí s vnoučaty ochuzuje, ale kde asi nebyl cit dán, na silnici nenajde.

0/0
10.10.2010 17:55

mamina2

Re: On je tu ještě jeden aspekt

Tak ono těm maminkám kolikrát skoro nic jiného nezbylo. A jistě mnohé si stejně jako Vy děti užily i v tom omezeném čase. Taky je samozřejmě otázka, jestli by se některé ženy nechovaly tak nemateřsky za každých podmínek. Třeba na to fakt nejsou. Předpokládám, že Vy byste se synovi aktivně věnovala, i kdybyste s ním byla doma dýl.

0/0
8.10.2010 9:56

paskudilek

Re: On je tu ještě jeden aspekt

Spis mi prijde, ze nektere zeny nejsou vylozene materske typy a z deti proste moc nadsene a unesene nejsou, proto je ani pak nezajimaji vnoucata. Nemaji to proste v sobe, nebavi je to vubec.

0/0
8.10.2010 0:29

_m-

Re: On je tu ještě jeden aspekt

Hele to jsem tak trochu já. Po dětech jsem nijak výrazně netoužila, biologické hodiny jsem měla posunuté na nejurčito - ale když děti přišly najednou byly smyslem mého života.

Dneska některé moje vrstevnice vodí už vnoučata do školy a ty co je nemají okukují kočárky a vzdychají nad svými dětmi, které jim nechtějí dát vnoučata - mně je to naprosto fuk. Doufám, že až vnoučata přijdou (pokud přijdou) že se to zase nějak sepne samo:-)

0/0
8.10.2010 9:39

paskudilek

Re: On je tu ještě jeden aspekt

Uvidis, zalezi taky jakou budes mit snachu, jestli se s ni vubec domluvis na necem.:))

0/0
8.10.2010 12:30

_m-

Re: On je tu ještě jeden aspekt

hmmm, taky pravda. No nechám se překvapit ;-)

0/0
8.10.2010 12:32

Šulivajda

Babičky

Nechápu proč se někdo čílí že si prarodiče chtějí užít své zasloužené stáří,stejně si jich mladí neváží a dávají jim na vědomí že jim zavazí ,stačí si přečíst některé diskuze.!!

0/0
7.10.2010 21:32

bulbik

Re: Babičky

Co to je - uzit si zaslouzene stari? Nejaka fraze? Zni to krute, ale na to mam jinou frazi: jak si deti vychovas, takove je mas...tj. kdyz si te nevazi, muzes si za to sam/a. Vychova a rodinne vztahy se predavaji s generace na generaci. Pokud v rodine prevazuje obecne nezajem o druhe, ti mladi to rychle pochyti jako model chovani. Namlouvejte si, co chcete, ze to mu tak neni...je to proste tak.

0/0
7.10.2010 22:37

Jarmila 1

Re: Babičky

kdyz jsem si precetla tenhle prispevek, tak mi neda na nej neodpovedet. Hlavne na to, ze "jak si sve deti vychovate - takove jsou". Vidim, ze mate asi deti jeste bud "svobodne, nebo male anebo vubec."

Ja mam deti 3 a vychovavala jsem je jak jsem nejlip umela, ale bohuzel si nasli "partnery", kteri moji dlouholetou snahu zmenili "k obrazu svemu" za nekolik let. Muj syn se tak "dobre ozenil", ze ho ani ja sama chvilema nepoznavam. Byl vzdycky slusny clovek a ted, vyuziva koho muze i s jeho zenou a kdyz uz z "toho nic nekouka", tak se prestane "kamaradit", Jejich deti nevedou k nicemu, neumi pozdravit, podekovat a vsechny hracky co dostanou nevydrzi ani pul hodiny nepokazene. Takze vam uprimne reknu, ze jsem moc rada, ze k nam "ani nemaji cas" s detma prijit, aby zase neco nerozbily a pod. i kdyz uz jsou 10-ti lete.

Takze ono to neni jenom "rodicovska vychova", ale i zasluha partnera, ktery je vychovany docela jinak.

0/0
7.10.2010 23:44

Sekanice

Re: Babičky

Vy musíte být bezva tchýně :-)

0/0
8.10.2010 20:29

Jarmila 1

Re: Babičky

a vite, ze mate pravdu? Nevim, jestli jste "tchyne" taky, ale vite co se rika - vino, tchyne, uzeny  - nejlepsi je studeny, ze?;-D

No, ja to beru s humorem, ale mam jeste dva zetaky, kteri si na mne nestezuji. No a kdyz si nahodou syn stezuje, to uz tedy musi byt k nevydrzeni, tak mu doporucim - co sis vzal - to mas za to, zes neposlouchal  a mate male deti, tak se podle toho chovejte.

Vam preji skvelou snachu nebo zete;-D

0/0
9.10.2010 2:53

škovras

Re: Babičky

Zasloužené stáří - není to fráze. Jestli někdo odpracoval 40 let, vychoval dítka, staral se o rodinu, tak má nárok být unavený. Zvláště, když se přidají zdravotní problémy. Své dítě jsem vychovávala sama s občasnou pomocí babičky i dědy, kteří ještě pracovali, přesto občas vyšetřili nějaké volno nebo pár dnů dovolené. A věnovali se svému vnukovi. Dodnes na to vzpomíná. Ale v běžném provozu jsem s jejich pomocí nepočítala. Bydleli  daleko a nepřipadalo v úvahu jim zavolat, aby přijeli hlídat. To jsem si zařídila sama, ať už přes kamarádku, se kterou jsme si recipročně pomáhaly nebo i přes studentku z agentury. Těším se na to až budu babičkou, ale nepočítám s tím, že budu "viset na hřebíčku" kdykoli mladí zavolají, že chtějí jít za zábavou.

0/0
8.10.2010 0:21

fitzie

Re: Babičky

zasloužené stáří? nechcete kandidovat do parlamentu? jako třicátník tuhle vizi u našich politiků dost postrádá. představa setrvání v pracovním procesu do 70 let (mám sedmdesátiletou tchyni, tak, vím, o čem mluvím) je vysloveně bizarní.

0/0
8.10.2010 8:00

_m-

Re: Babičky

:-/R^

0/0
8.10.2010 9:40







mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.