Na tábory nedám dopustit...

... jezdila jsem od 6 do 15, mám na co vzpomínat. Letos jel poprvé i můj synek (7). Psala jsem mu každý den dopis, dostalala jsem 1 koresponďák hned třetí den : "Dojeli jsme dobře, jsem v pokoji s Tomem, měli jsme špagety. Fanda"

A po návratu jsem se ptala, jestli se mu nestýskalo. Říkal že fňukal jenom první týden. A příští rok prý jede zas.

:-)

..Psala jsem synovi (bylo mu 7let a slavil tam narozeniny)blahopřání a k tomu jsem položila otázku,jak se tam máte??

ODPOVĚĎ : Ahoj mami,mám se tady jak prase v žitě,už nepiš..

Re: :-)

tabory

na tabory jsem jezdil 0d 6 - 14 let. 3 tydny. vzdy to bylo super. nikdy nebyly navstevy rodicu, to nebylo dovolene. sikana se asi take vyskytovala, ale normalni clovek se snad sikanovat nenecha...

Tábory jsou skvělé pro všechny

Z prvního tábora nám náš tehdy šestiletý syn napsal: ahoj mami a tati, nemám vám co napsat. Teď je mu osm a léto bez skautského tábora si nedovede představit. Letos už nepsal vůbec. Musím ale potvrdit, že funguje ono heslo - nepíš-li, je spokojený/á. Musíte ale opravdu znát své dítě a taky lidi, se kterými se tábora zúčastní. Pak si můžete být jistí, že vám dítě nic netají. A psychicky se připravovat na nekonečný příval slov, které vám po návratu ratoslestí tisíckrát nahradí všechny nenapsané dopisy. Fakt.

postreh

Jezdila jsem na tabory kazdorocne na dobu 14-ti dni...dodnes vzpominam...korespondence na nesem tabore probihala takto..v dobe poledniho klidu jsme se sesli na louce a byl nam nadiktovan text na korespondak..parada..

Každý děco by mělo chodit do školky a jezdit na tábory,

není lepší příprava pro život, než lehká šikana, respektive jakási hierarchie, které se musíte přizpůsobit a na kterou pak stejně v různých podobách narážíte celej život....

To nemluvím o tom, že moula, kterej se nechá šikanovat a není schopen prosadit se do skupinky když né šikanujících, tak těch tolerovaných, si to v zásadě zaslouží

Re: Každý děco by mělo chodit do školky a jezdit na tábory,

dobře, no, ale já ho tam stejně nepošlu

v 8mi letech

Jednou jsem poslala prázdný koresponďák..jen s adresou..asi bylo škoda slov:)

Bratr

Letos bratr(14) poslal z tábora Sms: "ujde"

Když mu bylo 9, poslal pohlednici kde stálo něco jako "ahoj mamy stra ale stra chci domů stejská ahoj mami" prostě se to skoro nedalo rozšifrovat

já jsem na táboře byla jedn jednou (9) a to na týden a nedostala jsem ani 1 dopis

...

Věřím tomu, že některé děti si to tam opravdu užijí. Já byla na táboře poprvé o prázdninách mezi 3. a 4. třídou a docela peklo. Měla jsem s sebou mladší sestru, která pořád brečela, takže mě pak museli dát s ní na pokoj a celý ty její "depky" šly i na mě, nikdo si s ní nesedl a nevysvětlil jí, jak si budeme hrát a dělat soutěže a že to brzy uteče. Jako nováčky nás tam prostě nechali, ať si jí hodím do latě já a tečka. Další rok už jsem jela jenom já a znovu peklo, ve stanu už jsem byla s "táborovou mazačkou". O polední pauze mě vyhodila ven, natáhla si tam starší sestru a její kamarády (všichni už v nejvyšší věkové hranici dětí na táboře), sežrali mi naprosto všechno, co se dalo, a pak jsem mohla milostivě zpátky. Nejela jsem už nikdy víckrát....

"Brambůrek"

Když byla dcera v osmi letech na táboře, tak mi přišly tři dopisy najednou - v jednom bylo, že se s ní holky na chatě nebaví a že se jí tam nelíbí, v druhém bylo, že už je všechno jinak - zase se spolu baví a ve třetím dopise mi psala, že si koupila moc dobré brambůrky a posílá mi jeden na ochutnání (opravdu tam byl).