spím s ním v posteli

tento článek je bohužel odrazem dnešní společnosti, která se snaží být dokonalá ve všech směrech a hledá způsoby jak se odcizovat od všech které bychom měli mít rádi. snažím se být matkou která vychází vstříc dětským citovým potřebám a každé dítě takovou potřebu má jinou. můj chlapec se narodil s 2200g takže váha nízká tím spíše jsem cítíla, že potřebuje být co nejvíce u mě. spal ve své postýlce první 2 měsíce života a pak už chtěl spát jen s námi.mám snad jako milující matka ho od sebe odstrkovat?nikdy jsme ho nezalehli ani náhodou sám si už od malinka dělal svůj vlastní prostor.dnes je mu 2roky a začíná mít naopak potřebu spát sám - vyplynulo to naprosto přirozeně bez citových frustrací jak rodičů tak dítěte.jsem šťastná když můžu podporovat jeho osobnost a individualitu, mě to dopřáno nebylo.takže ať si každý dělá co chce jen se prosím neodcizujte od dítěte, které vás potřebuje a jako jediní mu dáváte základní předpoklady k tomu aby v této šílené společnosti bylo kvalitním člověkem.

Stále dokola a pořád jinak

Další téma,kde se neshodnou odborníci ani laici.  Stejně jako zda je lepší kojit či používat umělou výživu. Každých pár let nám odborníci tvrdí něco jiného.

My měli obě děti od narození v posteli a nic bych na tom neměnila. Na kojení se stačilo otočit na bok, miminko se nakojilo, já ho podepřela peřinou, aby si lehlo na bok a spalo se dál.  Bez buzení, přesouvání a vstávání.   

Respektuji však i jiné názory a životní postoje, za svým si však stojím a nikým si do života "kecat" nenechám

Re: Stále dokola a pořád jinak

kojila jsi dite bez buzeni - sebe nebo ditete nebou obou?

Kdyby se dite neprobudilo, jak by vedelo, ze ma hlad a jak by ti dalo najevo?

Hmmm....

Jestli riskuju něčí život, tak maximálně svoje duševní při čtení takovýchhle článků. Jdu spát za svým kojencem do postele, dokonce si dovoluji být unavená. A všichni jsme spokojení. Až nebudem spokojení, tak budem spát každý ve své posteli. No a?

Re: Hmmm....

miminka v posteli

No každý ať dělá, jak uzná za vhodné. Já osobně bych si mimino do postele netahala. Protože když jsem fakt hodně unavená, tak by vedle mě mohla vybuchnout bomba (řečeno v nadsázce) a se mnou by to ani nehlo. Vím, že kolikrát mi naši říkali, jaká byla v noci buřina, div se netřásl barák a já netušila vůbec nic a sladce spala.  Můj manžel je to samé, možná ještě větší spáč, takže mít dítě mezi námi by byl vyložený hazard s jeho životem. A nevím, jaký je problém, mít postýlku vedle manželské postele a díte na kojení z ní vyndat a pak dát zpátky. To mi přijde mnohem lepší řešení než dát děcko do postele. A kecy o tom, že matce se nemůže stát, že tvrdě usne, že spí jen lehkým spánkem a vnímá své děcko, si nechte na koledu - pokud se několik nocí nevyspí a je na prahu vyčerpání, tak Vám garantuji, že usne, ani nebude vědět jak, protože pud sebezáchovy bude v tu chvíli silnější.

Re: miminka v posteli

Pokud vypadáš jak bombička, tak by to dítě mohlo zůstat pod špekem, to je pravda...

To nespíte ve stejné postely ani s manželem? Nebo už jste se navzájem při spaní pomlátili a udusili?

Jakmile

uvidím, uslyším nebo přečtu že se jedná o "alarmující" údaje zjištěné nějakým "spolkem přátel krkání" nebo "asociací pro smrkání" a ještěk tomu z "júesej", má pro mě v tu ránu větší cenu pojednání Járy Cimrmana o překročení severního polu. Lidi, mysleme hlavou a nenechme za sebe myslet kdejakého kreténa...

Re: Jakmile

Je to jako informace: Nákaza AIDS častěji postihne osoby, které se po souloži sprchují do 15minut.

Všeho s mírou

dokud jsem malého několikrát za noc kojila, tak jsem ho měla u sebe v posteli, ale pak už spal v postýlce, která je hned vedle postele. Teď je mu 17 měsíců a je naučený, že sotva ho položíme do postýlky usne a spí do rána. Vzhledem k tomu, že se za necelé dva měsíce narodí jeho sourozenec, nedovedu si představit, jak bych to dělala, kdyby byl naučený spát u mě a ne ve své postýlce..

Je to paráda

Malá má přes rok a půl a už skoro rok spí s náma. Máme dost velkou postel na to abysme se tam mohli všichni vyspat. A i přesto že má svou postýlku v ložnici, postel ve svém pokoji, jsme všichni rádi, že můžeme usínat a spát spolu. Víme že to není navždy a proto si to užíváme. Nějaký zalehnutí v jejím věku už nehrozí, navíc ona si umí udělat prostor sama!!

Řeči diskutérů o tom jak je to špatný a rizikový mě nechávají chladným a uvědomuji si že oni asi ani netuší o čem mluví...

Re: Je to paráda

jasně, nic se nemá přehánět, ale i dětské přilby jsou přehnaná ochrana a dovolíte si bez ní pustit dítě na kole ? Omluvá vás jenom málo zkušeností ..

a pro diskutující ...

přeci každý se snaží eliminovat rizika. Proto kupujeme autosedačky, přilby na kolo, a třeba dáváme do těských postílek elektroniku na hlídání dechu ... A propó, jak tohle řeší rodiče, se kterími děti spí v jedné posteli ? Asi nijak ...   Možná o tom vůbec nevědí, ale vlastní pohodlí je jim někdy přednější ..

Re: a pro diskutující ...

Tak  neřeší to "nijak" ani většina rodičů, co mají dítě v extra postýlce. Já vím, že se to stává a někdy i ze zcela nevysvětlitelných příčin... ale hlídat zdravé donošené dítě přístrojem, jestli dýchá, by mi přišlo jako posedlost...

no ..

dítě přece spí ve své postýlce v ložnici rodičů. Tak že žádný problém. Samozřejmě alkohol a kouření je nutné vyloučit ..

Re: no ..

Jaké dítě vaše, nebo každé......?

To, co nikdo nechce říct

Dětští lékaři mezi sebou vědí velmi dobře, že drtivá většina zalehnutí novorozeňat jsou ve skutečnosti vraždy, kdy některý z rodičů dítě úmyslně zalehne a pak zuřivě pláče před policií, jak dítě miloval a kdesi cosi.

Střízlivému člověku jeho atavistické instinkty nedovolí zalehnout dítě, to je prostě přírodou vyloučené. Nebo snad někde čtete či slyšíte o tom, že by fena zalehla štěně, kočka zalehla kotě nebo opice zalehla své mládě??

Re: To, co nikdo nechce říct

Ptala jsem se táty, je veterinář, a říkal, že se to stává naprosto běžně, že kočka nebo pes zalehne mláďata.