Tak já nevím

jako děcko sem na laryngitidu trpěla dost čast  a i když měla dost silné projevy tak sem nikdy hospitalizovaná nebyla jen sem musela brát léky což bylo docela složité,protože sem alergická jak na atibiotika tak na kortikoidy,ale vždycky se to nějak vyřešilo jen když mě to chytlo na dovolené v Jugoslávii to by nepříjemn é a dokonce pro mě přiletěl záchraný vrtulník sice zbytečně přesto ho použili,protoře šlo o malé dítě (byly mi asi 4 roky) - doktorka byla báječná a všechno proběhlo v klidu. Larygitida se mi sice vrátila asi před dvěma roky,ale to už nebylo tak intenzivní a možná to ani laryngitida nebyla,protože to k nám přivlekl můj otec, bylo to nepříjemné,ale od té doby se to neobjevilo.

laryngitida

S laryngitidou máme také své bohaté zkušenosti. Dvojčata s tím začala asi ve 13 měs. jedna, za krátko druhá. První byla hospitalizovaná asi 3dny, já jsem pendlovala mezi nemocnou a zdravou, protože jsem je ještě kojila a nechtěla jsem žádnou odstavit. První pomoc jsem znala, vštěpoval nám ji pan doktor, co nás učil pediatrii, ale vyděšená jsem byla stejně. U druhé jsme to zvládli doma, v nemocnici nám dali inhalaci a já jsem potom pokračovala doma. Třetí dcera měla laryngitidu už v 8 měs., na příjezd sanitky jsme čekali u okna(pan doktor nás pochválil :-)). Časem to ustoupilo, přízaky nejsou tak hrozné, zvládáme to jen s priesnitzem na krk a zvlhčováním vzduchu. Rectodelt jsme dali asi jen 2x okolo 1.roku, jinak nebyl třeba. Stačil Promethazin sir. - už se nevyrábí, a Mucoslovan sir. a inhalace s Mucosolvanem. Výborná byla homeopatika Spongia Tosta a ještě jedno, nevzpomenu si, jak se jmenovalo - doporučuji konzultaci u homeopata. Ale nám opravdu homeopatie pomohla. A děti vyrostly.

Re: laryngitida

Ale i teď nachlazení (skoro vždycky) má pár dní fázi laryngitidy - štěkavého bolavého kašle, který se pak uvolní. Větší děti už mají větší průsvit dých. cest a menší náchylnost k otokům dých. cest, než miminka a batolata. Proto je to tak neohrožuje na životě. I když se to může stát i u větších dětí a dospělých. Jedno z dvojčat mělo ošklivou neustupující laryngitidu v 8letech. Málem jsme neodjeli na dovolenou. Brala i antibiotika, inhalovali jsme... Trvalo to asi 3 týdny. Pravda, stále to přiživovala pokřikováním místo hlasového klidu...  Opravdu důležité je studený vzduch, priesnitz na krk, pokud máte už nějaké předepsané léky - antihistaminika, kortikoidy, antitussika, homeopatika, podat léky a dítě i sebe uklidnit. I to pomáhá.  

Hezký den.

U mého

 syna se začala projevovat až v pubertě, u těhle dospívajících má ale jiný průběh. Bez ATB to nezvládá.

IMHO

Drzim palce!!!

.

Tuto vetu ste si ale fakt mohli odpustit "...ale od toho olejnatého bylo pyžamo po pár zábalech na vyhození…" sa vy_*srat na pyzamo, ked ide o zivot, nie?!?!

Re: IMHO

Zase nebudte moralista ;-) . Pise se, ze fungovalo oboji, takze v tom nevidim problem.

to znám

Tuto nemoc jsem měl od mala asi do 10 let, je to velmi nepříjemné ,máte pocit, že se udusíte. Když jsem brečel,tak se to ještě zhoršovalo a hůře se mi dýchalo. Dá se říct, že mě to postihovalo jen v zimě, když se začalo topit. Do pěti let ,jsem byl pokaždé v nemocnici cca 3 dny a pak to bylo dobré. Pak už jsem poznal i sám, že bude laryngitida, když jsem začal kašlat (štěkat). Vždycky to začíná k večeru, chce to hodně vlhký vzduch! Mokré ručníky na radiátor, nebo zvlhčovač vzduchu a mokrý hadr kolem krku a hlavně dítě uklidňovat aby neplakalo,tím je to jen horší!!!

tohle to mám nejraději

Poté následovalo naštvané: "Tak ji vzbuďte, vezmeme ji do nemocnice."

lékařku bych okamžitě propustil

Re: tohle to mám nejraději

Aź bude doktorů nadbytek, tak jí propustit klidně můžeš.

Zatím, mám pocit, to není ten případ

Bohužel taky znám!

Syn od 1 roku do 2,5 roku měl každý měsíc záchvat. Potom nepravidelně. V 10-ti letech se ta bestie ozvala takovým způsobem, že nám upadl do bezvědomí. Protože to bylo v lednu záchranka přijela až asi po 1/4 hodině. Ta doba byla strašná - nedařilo se ho přivést k sobě a na poslední chvíli ze zoufalství jsem si ho hodila přes koleno a tloukla mu vší silou do zad. Stal se zázrak a on se probral a po chvíli přijel i stařičký doktor s kyslíkem a injekcí. Odvezli ho do nemocnice a měli jsme si ráno zavolat jestli přežil. Byla to nejstrašnější noc v našem životě - ráno nám paní doktorka sdělila, že v jednu chvíli uvažovali, že mu provedou tracheotomii, ale Míša sportovec si to vybojoval sám. Nikdo nám do dnešního dne nebyl schopen vysvětlit jak mohl v 10-ti letech dostat laringitidu, když je všade popsáno, že končí v 6-ti letech.

Re: Bohužel taky znám!

Kdoví co sežral.

To taky znám

Na tuhle nemoc mám od dětství dcery hodně nepříjemné vzpomínky, dceru to postihovalo několikrát za rok, ale asi jen do tří let. Občas jsme to zvládli doma, ale někdy mi sama řekla, že jedem. Chce to zvlhčovat vzduch a chlad.

Dana

laringitida

Já mám tedy na laringitidu hodně nemilé vzpomínky, kdy to postihlo koncem loňského roku naší roční dceru. Dopadlo to tak, že jsme volali záchranku, po ošetření na místě dceru odvezli do nemocnice. To ještě vše dopadlo dobře, ale nakonec jsme zjistili, že nám lidé ze středočeské záchranky při vyšetření v bytě ukradli částku 3000,-, což bych od těchto lidí vůbec nečekal a nakonec nejhorší na tom bylo že ředitel této záchranky pan Robert Zelenák na naší stížnost vůbec nereagoval.

Takže si dávejte pozor koho si pouštíte do bytu, i když jde o lidi ze záchranné služby, zvlášť té středočeské!

homeopatika

 Tak s touhle nemocí jsem bojovala jako dítě a moc dobře si to pamatuji, a moc jsem bála když tímto byla postižená i moje dcera, vyděsil první odjezd nemocnice ... kortikoidy...

pak po revoluci jsme byli na dovolené ve Francii a moji dceru to postihlo tam , tamní dětská lékařka nám dala homeopatika pod jazyk , za další 2 minuty další a pak  v dalších intervalech další bobulky, nakonec mi doporučila abychom v podzimním období to brali preventivně.Po návratu se mi dětský doktor vysmál...našla jsem si lékařku homeopatku a od té doby jsme nikdy záchvat nedostali... ale nikomu nevymlouvám alopatickou léčbu, ale chemie je okolo nás dost tak když to není nutné  tak raději ne.