také o tom přemýšlím

jako bych četla o sobě-padesátka se mi kvapem blíží, manžel si našel kamarádku, ale rozvádět se nechce, jen si žít po svém, hlavně aby se to nedozvěděli rodiče a děti. Protože podniká , je pánem svého času, vždy je to služební cesta,firemní akce,zájezdy s kamarády a podobně-s penězi taky problém nemá, já samozřejmě vůbec nevím, kolik skutečně vydělá a kolik z toho dá domů. Já jako zaměstnanec mám problém s dovolenou, takže to pěkně obhájí-vždyť ty stejně nemáš čas..tím, že už nemusí konspirovat přede mnou, si to strašně zjednodušil, zato já mám pocit,že vleču balvan,ale úplně zbytečně ,jak sysifos,stejně už to nikdy nemůže být zase pěkné jako dřív.tak spolu bydlíme dál, ale k čemu to je..často myslím na to, že bych prostě sama odešla

zatím funguji,ale někde vzadu v mozku mi bliká kontrolka "No future"

Dana

já bych vyčkala,to chce čas,rozhodně se nerozvádějte a zkuste si najít více času na sebe,choťte na hory,sportujte,běžte třeba do kina...

rozvod?

...ono to je asi o mne:-)))))

Rieš to tak ako ja. Nájdi si milenca, najlepšie dvoch a o neho nezavaď ani pohľadom. Ty budeš spokojná, v podstate Ti nič, okrem lásky nechýba. A milenec Ti ju dá:-)))))

zoufalé rozhodnutí

Můj příběh je podobný. jsem ženatý osm let. mám dvě dcery(8,4). Poslední půlrok jsme se dost odcizili a to od doby, co máme internat. Na začátku jsem trávil dost času na něm. Manželka si začala myslet, že tam mám nějakou ženskou. Žádnou jsem ale nemněl. Jen jsem si občas prohlédl seznamku. Manželce jsem předtím nikdy nebyl nevěrný. Dcery miluji a dcery mne taky. Po vzájemných naschválech a hádkách, jsme spolu přestali mluvit úplně. Pak chvilku klid, a zase hádky. A pořád dokola. Našel jsem si přítelkyni, s kterou mi je dobře. Chci se rozvést, ale láska k dětem mi v tom brání. Nevím jak dál. Kvůli práci nemám čas navštívit manželskou poradnu, nebo psychologa. Popravdě řečeno, ani se mi tam nechce. Přítelkyně se chce vdávat a jěště druhé dítě. I já to chci. Ale přijít o dcery nechci. Ženu mám rád jako matku mojich dětí, ale nemiluji ji.Jak se rozhodnout ? ? ? ? ? ? ? ?

Re: zoufalé rozhodnutí

Nečekej dvacet let, než Ti děti dospějí !

a znáte to lidový moudro -

"když má koza dobrý bydlo, jde se klouzat na led" ?

a znáte to lidový moudro -

taky to má výhody

Tento stav má jednu výhodu. Nemusíš se bát, že ti chlap odejde za jinou, sžírat se žárlivostí a obavami, když není doma. Chvíle bez něj si vychutnáš. Některé ženy se neustále o toho svého bojí , kde je, jetli nezahnul, co by si bez něj počaly. To se tě netýká.  V tom hledej pozitivní stránku věci - nemáš o něj strach!

jako bych to psala já

Celý článek je o mě. Nejsi v tom sama, ja nás víc, možná mnoho. Skoro bych řekla: je to běžné. Hledáme pro sebe a děti klid, proto se tolik chlapovi přizpůsobujeme. Cesta ven nevede a pokud ano, pouze za cenu, že zničím vše, co jsem dosud vybudovala. Miluji film Medisonské mosty. Ten je taky o mě. Paní domu v rodině zůstala, měla své důvody , ani já neodejdu. Proti dominanci a agresivitě chlapů se odreagovávám např. jógou.

zajímavá logika

tohle mně zaujalo : "A manžel se pochopitelně z bytu nehne. Proč by to taky dělal, že?" .... proč by se manžel měl hýbat ze svého bytu ? Proto že se madam chce rozcházet ?

pár let před padesátkou..........

.....učím se s dětmi..........      asi jedna z těch,které dělaly kariéru a rodily ve čtyřicítce   takhle to pak končí

Re: pár let před padesátkou..........

Jsi idiot... Pochopení - bod nula, chudák každá ženská v tvém okolí