- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A co kdyz je vyhorelej treba takovej hornik. Nebo kdyz si nekdo pripada vyhorelej doma, pri sportu, pri valeni u more a jenom ta prace ho jeste jakz takz bavi. Bych rekl, ze jste asi moc nepochopili ani co to ten syndrom vyhjoreni vlastne je.
Ježišmarjá, kdo je tady starší než asi tak 15 a neměl nikdy v životě pocit, že by nejradši se vším seknul, protože nic nefunguje, jak má a člověk je z toho otrávený až na půdu? Odhaduju, že nikdo.
Jsme tu všichni vyhořelí? Pochybuju. Takovéhle články akorát vedou k tomu, že se lidi zříkají zodpovědnosti za svůj život (a život je těžký) a svádějí každý problém na vyhoření, únavový syndrom, depresi a bůhvíco ještě a přitom je to v naprosté většině případů momentální mizérie spojená s neochotou cokoli řešit. To se pak racionalizuje - nemůžu změnit práci, protože jinde je to stejný apod.
Vypadá, že jeden prostý fakt nám média tají: život se neskládá z kontinuálního a neutuchajícího proudu štěstí. Navzdory tomu, co sděluje reklama, štěstí nespočívá v požírání toho správného jogurtu nebo magické pilulky, ale musí se na něm makat. A ani tak prostě není pořád. Život je těžký, žádný syndrom. A jediné, co funguje, že se jedinec zvedne z proprděné, leč teplé židle a něco dělá.
Máš pravdu, ale proč se hned rozčilovat? Ono takové obyčejné "hození si nohou na stůl" člověku opravdu může ulevit, nemusí být nutně vyhořelý, ale třeba i jen takovouhle blbostí tomu může předejít. Pokud si z toho článku každý vybere jen to, co on sám potřebuje (případně zjisí, že nepotřebuje nic), pak je to jen dobře a nikomu to neuškodí
To se mi libi, ze se pise jen o lidech z kancelari a co teprve delnici ty nemaj bejt ztrhany???
..konečně taky nějaký "manuál". My to všechno spálíme v robotě kámo, my tyhle přípravky a psychoporadkyně nepotřebujeme. Já mám za poradkyni mojí pilku "Jonseredku" a když zaváhám, tak mě tak kopne, že jsem v pozoru ještě kvartál potom. A v noci? - spím jako v bezvědomí. Tak se drž
A jeste neco, pokud nevite, zda jste v ohrozeni ci nikoliv udelejte si test; treba Dr. Karaska nebo klasicky Dr. Freudenbergera.
...to víš, že jsi uděláme test. A poté si pořídímě kvalitní FAT BURNER a budeme zase jako rybyčky (Banánové- jako jejich autorka).
Syndrom vyhoreni, burn out, karoshi ci épuisement professionnel je spatna adaptace na dlouhotrvajici pracovni stress. Americky psychoanalytik Herbert J. Freudenberger ho pospsal u osetrujiciho personalu detoxikacniho zarizeni Free clinics pred témer 35 lety. Personal byl nejen pracovne, ale i emocne zainteresovan a vysledky tomu neodpovidaly. Zklamani, nedostatek uspokojeni vedly k onomu vyhoreni. Od te doby bylo pospsano mnoho forem. Nejvice pozornosti se mu dostalo u pracovniku ve zdravotnictvi( zejmena v psychiatrii, gerontologii a onkologii). Ale i v jinych oborech, kde pracovnik je vystaven velke odpovednosti, kde je konflikt zajmu, kde je vyzadovano reseni obtiznych situaci v casovem tlaku atd. K plnemu rozvinuti jsou nutne i urcite charakterove vlastnosti: ctizadost, zajem o praci a nic jineho, nedostatek realismu atd.Pokud se citite ohrozeni, najdete si kvalitniho odbornika, nebo pracujte pro firmu, ktera ma preventivni program.
Nechápu, jak takovýhle médium může tolerovat naprostej amatérismus. Autorka o syndromu vyhoření nikdy nic neslyšla (autor neslyšel?), zřejmě se ráno podívala z okna a vycucala si odkudsi článek..... Syndrom vyhoření je sociání problém, ne únava z práce.
..no Beni, musím uznat, že jsi drsný/-á. Pokuď to autorka po ránu cucala, tak zcela jistě ne z okna , ale jinak každému občas hoří koudel u .
ale klasická únava. V dnešní uspěchané době normální jev. Nějak to tady v té naší republice stojí za ...., ale může být hůř. Jinak syndrom vyhoření je totální nezájem o život jako takový - osobní, pracovní a vůbec. Musí se hlavně léčit a je to dlouhodobé. Dokonce můžou být velice těžké deprese. Hlavně pokud Idnes píše takové články, tak si má redaktor aspoň zjistit o čem píše a né plácat jednu kravinu za druhou. Trošku asi jako v bulváru!
To neni klasicka unava. Spanek nepomaha (pokud se vubec dostavi), prace trva 3x dele nez pred par lety a vysledek je horsi. Do vseho se clovek musi nutit a u vseho pochybuje o smyslu a pracne hleda motivaci.
Taktak. Kdyz jsem 4 roky v jedne firme, ani jeden rok jsem nesplnila prodejni rozpocet (je schvalne delany tak, aby se nesplnil a nemuseli nam davat premie), vim, ze mi rozpocet budou nesmyslne a bez jakehokoliv meho vlivu dal zvysovat, ze me tu ceka akorat tak do 65 let jezdeni v aute jako blazen a porad to bude malo, ze moje sefka je krava, ktera nic neumi, akorat buzerovat, tak staci malo - zajit na jeden pohovor do tisickrat lepsi firmy s normalnima lidma, normalnim prostredim, tam se hecnout, byt normalni, ne chciply ubreceny vyhorely chudak, presvedcit tu firmu, ze jsem ta prava, oni me vzali a ted musim akorat tak zatnout zuby a vydrzet jeste mesic s kravou vedle sebe. Ale dobre se bavim, protoze nastal sileny zmatek, ze ja jedina, ktera neco o tom, co se prodava, poradne vim, jsem dala vypoved a ted honem honem co budeme delat co se to deje to je hruza. Mate smulu, deti. Takto se resi syndrom vyhoreni. Gratuluji sobe a kazdemu, kdo to zazil a dokazal:)
A co mam delat kdyz mam nasledujici syndromy:
1) jsem velmi vystresovany z prace, ktera sebou nese "normalni" hladinu stresu a predstava pracovniho postupu me tedy psychicky vycerpava = bez motivace ztracim o praci zajem.
2) Zamestnani zmenit jen tak nemuzu, protoze v jinem oboru bych urcite tolik nebral a musim se uzivit = pocity ztraty svobody
3)chtel jsem se zivit umenim, ale zjistil jsem, ze na to nemam dostatek talentu = ztrata zivotniho snu a zhrzelost v soukromem zivote
4)Mam rad zivot a vyse popsane syndromy se s tim vubec neslucuji = pocit zivota v bludnem kruhu. Co s tim? Prosim iDnes o radu
1) Vytyčit si cíle, které by mělo působení v práci naplňovat (potkám nové lidi, našetřím na jachtu, sbalím Božku z účtárny).. a dát jim časový horizont. Uvědomit si, co všechno se podělá, když práci začnete dělat tak, že Vás nebude stresovat (fakt to pozná každý kolem Vás?).
2) Nevím, co děláte, ale dnes je poptávka po šikovných lidech velká, možná stačí otevřít noviny s nabídkou práce, minimálně by Vám stouplo sebevědomí ...
3) Dělejte umění pro ty, kteří to za umění budou považovat (asi příšerná formulace). Klaďte si přiměřené cíle (učte začínající, zajímejte se). Třeba najdete směr, kde vynikáte a který Vám říká víc.
4) Vypovídejte se a nechtějte radu po Idnes :). Není žádná hanba zajít pro odbornou pomoc. Minimálně zjistíte, že Vás problém není jedinečný a tedy už mnoho lidí podobnou věc řešilo také.
5) Hodně štěstí !
Podle vetsiny zdroju (krome ona.idnes.cz) odchazeji toxiny i potem. Tak jak je to?