Diskuze

V padesáti si začněte plnit sny

Oslavíte brzy padesáté narozeniny a máte z toho depresi? Podle kanadských vědců není důvod k zoufání, s padesátkou prý začíná nekrásnější životní etapa - období, kdy si má člověk začít plnit své sny.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

sorgedoktor

1. 4. 2005 20:09
Panáí proferorka Gottliebová
Žije   zřejmě   v jiném   světě
Asi jako psychologové, milionáři a  a milionářky
Ale   co  ti ostatní??
0 0
možnosti

sorgedoktor

1. 4. 2005 20:07
ASI VAM UŠlO ŽE NEŽIJEM V KANADĚ
Nedá se to   srovnávat...
0 0
možnosti

radonový

24. 3. 2005 23:41
U nás je to jinak
U nás si užívají bezdětní a to celý život, nejen po padesátce. Po šedesátce jdou do nezaslouženého, protože průběžně financovaného důchodu jako černí pasažéři bez vkladu, kterým jsou jen dobře vychované děti. 
Rodiny s dětmi, a to i z takzvané střední třídy,  do padesátky a vzhledem ke studiu těch nadanějších často i déle, mají docela jiné starosti , než je plnění snů a la kanadská profesorka. Přitom jejich důchodová perspektiva je podstatně horší, než u zmíněných černých pasažérů, protože zejména ženy-matky obětují svou profesní kariéru ve prospěch svých dětí a následně je jejich důchod podstatně nižší, než ten nezasloužený u černých pasažérů v důchodovém systému.
Jo, je to stejně dobrá rada, jako jez dorty, když nemáš na chleba.
0 0
možnosti

vilmaferdinand

28. 3. 2005 15:40
Re: U nás je to jinak
Musím bohužel souhlasit, je mi 53 a teprve teď jsem si musela vzít hypotéku a zastavit dům, (proto abych zachránila firmu, protože podnikám - nic jiného mi nezbývá, ve svém věku jsem nezaměstnatelná). Mám tři děti a všechny ještě studují na VŠ. Sny  si plnit nemusím, protože žádné nemám, moje noci jsou totiž "bezesné".
0 0
možnosti

Jarka05

22. 3. 2005 18:57
50
0 0
možnosti

orinka3

22. 3. 2005 8:01
když to říká paní z Montrealu,
tak to musí platit i u nás, to je přece jasné . Průměrná česká žena v tomto věku: obměňuje zařízení bytu, protože původní dosloužilo, úspory nic moc, protože všechno spotřebovaly děti a provoz domácnosti. Pokud se narodily vnoučata, očekává se, že babičky přiloží ruku k dílu a přispějí i finančně...atd, zná to přece každý. Když je žena po rozvodu sama, žije od výplaty k výplatě. Důležité proto je: mít zaměstnání, být zdravá, a smířená s tím, jak to chodí u nás. Názory paní profesorky Gottliebové jsou opravdu pěkné, ale pro naše poměry jsou to hraběcí rady.
0 0
možnosti