Trochu pozdní propaganda - v září
"Lidská noha je uzpůsobená k tomu, aby chodila bosky v terénu," psal pan doktor Sehnalík v jiném svém článku.
To je sice pravda, chození bosky po nerovném přírodním povrchu je velice zdravé, ale ze strany medicíny chybí jakákoliv seriózní propaganda, která by chození bosky popularizovala a upozornila na prospěšnost. V důsledku toho se v Česku bosky prakticky nechodí, což je velká škoda a zejména pokud jde o děti. Ať si pan ortopéd vyrazí do přírody a zjistí, že je skoro zázrak ne když potká někoho bosého, ale když někde v prachu či blátě vůbec najde stopy toho, že tam prošel někdo bosky.
A výsledek? Člověk se pak dočte statistiku, že dvě třetiny dětí ve školním věku mají nezdravě vyvinuté nohy, trpí borcením klenby, deformacemi prstů, atd. O různých kožních potížích nebo alespoň nevábném zápachu coby důsledku tenisek, botasek, střevíčků, apod. už ani nemluvě. Kapitolou samou pro sebe je pak i s tím související zchoulostivělost dnešní dětské generace, na kterou foukne vítr nebo se něčeho dotknou a už je zle. Je to děsné, když si člověk uvědomí, že dnešní děti se opupínkují snad už i z obyčejné trávy, zatímco naše babičky zamlada chodily při kydání chlévů bosé i v hnoji a nohy měly v pohodě.