Kecy, kecy, kecy
Kcey o přírodních nebo nepřírodních. Kecy o transmiterech. Jasně, že chemii do sebe lejeme horem dolem a nevyzývám k tomu s tím úplně přestat, protože to už nejde, to by člověk nesměl skoro nic jíst a pít.
To o co jde je, jestli chci, aby za mě moje problémy, který se v mým životě vyskytnou, řešil někdo jinej, třeba farmaceutická firma, nebo jakákoli jiná firma.
Týká se to dokonce i léků, když se berou třeba na bolení hlavy. Když to vezmu do důsledku, tak chovat se podle reklamy by znamenalo, že to přestanu bejt já, kdo tady žije a rozhoduje. Stanu se součástí tohodle postmoderního psychotickýho stroje - možná to někomu nenormálnímu vyhovuje, ale já chci zůstat sebou. Nechci bejt jako Chaplin skřípnutej mezi ozubenejma kolama. Nechci bejt srab a když se učím na zkoušku tak si to vylepšit. Prostě se nechci podílet na týhletý globalizační hnusárně. Proč berem tvrdý drogy? Protože nás všechny ty reklamou zaflusaný firmy učej, že nemůžem bez takovejch berliček počínaje deodorantem pro chlapy, čokoládou třeba konče, žít, že nemůžem bejt šťastný. Kecy!Kecy!Kecy!
Pavel