Vážená Isbjoerno,

jsem rád, že jste ochotna sdílet "koncept", že "energie", "hmota" a "duch" jsou rozmanité projevy, formy či stavy jednoho a téhož ... ono to může mít zajímavé důsledky,... Např. si vzpomeňme na historické znění "zachovaní energie" - "nevzniká, nezaniká, jen mění formy...":-). Možná jsem dost dobře neporozuměl, jaký "komplex sloužící k uchování...genetického materiálu..." máte na mysli resp. co všechno míníte tím "genetickým materiálem". Poněkud mi v tom také vadí jistá míra antropomorfismu (či jiného ismu) ohledně "účelu". Z hlediska "všehomíra" vidím jedinou "úlohu" "živé" hmoty a v ní se nijak podstatně neliší od jiné : přenos energie a/nebo hmoty (a/nebo entropie) po spádu z jednoho místa na druhé (fakticky slunční záření v té či oné přeměně na druhé starně rozptzlujeme dál, jen trochu zpožděně...): pro mne samozřejmě je existenčně podstatná jen ona zvláštní forma toho co jsem "já" a ona míra "neurčitosti", která představuje moji "svobodu" volby...:-))). Nepřipisoval bych "všehomíru" nějakou snahu po "účelnosti", prostě podle "zákonu zachování..." či jiných něco je prakticky jisté, něco vyloučené a něco má jistou pravděpodobnost (rozumějme - neurčitost, neurčenost, nedourčenost, či nějaké jiný termín z kvantové fyziky ...). Tak také interpretuju ono tvrzení o "komplexu sloužícímu k uchování/reprodukci/předání..." prostě jeden z periodicky se opakujících dějů, ...třeba jako kývání kyvadla :-)...ale zřejmě nemáme zcela stejnou intepretaci onoho "genetického materiálu". Připouštím - dokonce jsem přesvědčený, že s vývojem tento materiál zohledňuje roli buňky ve specifickém - mnohobuněčném - prostředí jistého tvora, ale jen buňky, nikoliv bezprostředně vše od onoho mnohobuněčného tvora - v naší paralele tedy HW limitující, co může jako SW fungovat, nikoliv však určující, co z vyhovujícího SW bude. To se "dědí" či "získává" jinak. a je sporné, nakolik kdy je tak

...

To se "dědí" či "získává" jinak. a je sporné, nakolik kdy je taková specifičnost předností anebo nedostatkem... Rozumněli jsme si v tomto dobře? Proto ten můj zakrývaný úmysl zjistit Váš názor na "dědění" idejí ... často třeba v podobě "legend" majících u svého "nositele" s původním "účelem" už velmi málo společného...:-))). K "egoismu" tak nebo onak "děděných" vloh - uvedla jste dvě extrémní reprodukční "strategie" (opět z toho cítím silnou účelovost, ačkoliv ono to pouze "je" - tato existence pouze souvisí s uvažovanou vlastností, ale není ani vejcem ani slepicí, na rozdíl od jiného co "z obdobného důvodů" prostě "není", protože se nezachovává, nereprodukuje, nepředává, nejsou podmínky ke zjištění ...). Rozdíl mezi strategií počtu a strategií kvality zase není tak veliký, kdzž to poměříme konečným efektem - v obou případech žádný druh neovládl svět, prostě jich zůstává právě tolik, kolik odpovídá vnějším podmínkám "životního koloběhu" ... až by jeden řekl něco o "zachovávání proporcí". I u té strategie kvality to začíná především podstatně větším počtem "zárodečných" jedinců než je nakonec skutečně žije..., příroda "genetickým materiálem" mrhá, a co jiného ji zbývá, chce-li být "rozmanitá", třeba už jenom kvůli metodě pokusu a chyby ...? :-))). Kdybych byl "přírodou", řekl bych, že nejlepší by bylo obojí souběžně - velký počet kvalitně vypěstovaných potomků... kteří by nakonec ve světě zcela převládli, jak si na některých fórech nechávají zdát někteří "silní jedinci". Ono se to ale neděje, fakticky jde vždy o nějaký poměr obojího - spíše ti "siláci" se bez těch "slabochů" neobejdou ..., což je srozumitelné, ne? :-). Což když početní poměry takových druhů zachovávají?...třeba jako počty specializovaných buněk nějakého organismu? ...Strategie "dědění" má asi příroda propracovanější, než si myslíme ...nechám se inspirovat Dawkinsem a připomenu "sobeckou vlohu"

Milá Isbjoerno,

díky za info, zvláště když laikovi dovolí přičichnout k podstatě dnešních vědomostí bez prokousávání se a biflování mnoha učených modelů. Ale také oceňuji eleganci, s jakou jste se vyhnula příliš spekulativním odpovědím na příliš spekulativní otázky - koukám, že věda se nezapře :-). Ovšem já jsem žížala vlezlá (jak by tu možná mnohý rád potvrdil) a tak se vlezle otáži znova. ... a) problém "rozdělení moci mezi ducha a hmotu" má následujcí možná tvrzení: i-jako prvotní je tu "duch", "materie" je druhotná a duchem ovládaná. ii-jako prvotní je tu "materie" "jako taková", která za jistých podminek vytváří a ovládá "ducha". iii-"duch" a "materie" mají navzájem více nebo méně na sobě nezávislou existenci. iv-"duch" a "materie" jsou dva projevy jedné a téže věci. Pokud si dovolím extensi Vašeho posledního tvrzení, řekla bych, že má nejblíže k poslednímu (což byste mi mluvila z duše), ale rád bych slyšel Váš názor, byť by šlo jen o pocit nebo tušení. ...b) podobné ve vztahu "genetické výbavy" a "chování" jedince, tedy zdali a kdo tu slouží komu ... ...c) je mi celkem jasné, že "genetická výbava" determinuje možné fyziologické dění v mnohobuněčném organismu, ovšem jsem přesvědčený, že tím vzniká pouze základ=medium pro vývoj další "vrstvy chování", například koexistence diferencovaných tkání a jejich společné existence ve světě; a nakonec i takoví jedinci poslouží coby medium (HW?) k vývoji "informatického chování" (paralela SW? mem coby paralela ke genu? ). Jako by příroda zkusila každou možnost vývoje...Co vy na to? ... d) model vzniku fotosyntézy coby energetického zdroje je mi (doufám) jasný. Ovšem také si myslím, že jistý tak výrazný typ aktivity nejen poznamenal a omezoval předchozí, ale také i "mazal stopy", "uklízel".... Běžná lidská konkurence je směs dvou druhů -"já budu lepší" motivující vývoj k "lepšímu" samotného nositele - a "on nebude lepší" motivující nosi

...

- a "on nebude lepší" motivující nositele k "překážkám" vývoje konkurenta. Mám dojem, že v přírodě převažuje první druh chování, konkurence nemá žádné dramatické formy "vzájemného boje o život", ale spíše "spolupráce" či aspoň koexistence, že se to např. odehrává spíše v podmínkách pro další generace, že predátoři jsou spíše "uklízeči" atp.Jak jinak "přirozeně" vysvětlit, proč dosud přežilo tolik jedinci druhů, které by snad už neměly existovat? Proč predátoři musí vynaložit tolik pokusů, aby ulovili ...většinou jednu odumírající potravu(tygr uspěje v průměru v jedmo z dvaceti pokusů....)? atd. Jakou povahu té konkurence máte na mysli? ...e) K těm počítačovým vykopávkám za 500 let : myslím, že průměrně zdatný informatický archeolog s tím nebude mít velké potíže - u obojího brzy zjistí, že obojí sloužilo k výkonu "programů" kodujících "postupy", čímž získá úplný obraz potenciální použitelnosti. Z obdobné struktury součástek usoudí například na časové řazení, neboť ono to PC i Mac stejné doby jsou ze součástek stejné kategorie :-). Jo, plechárna zůstane pořád plechárna, ale takový živý tvor, to teprve je pochutnání :-))) Opět díky předem za každou užitečnou info !

proc deti>

proc by se memohli delat "nahradni" dily vim je to a zni to absurdne a halvne to tahne k obchodovani s organy ale jako by tu ten obchod nebyl! stale lepsi nez nekde zabit clovka a prodavat jeho organy na cernem trhu! to dam prednost necemu co je naklonovane nez smrt cloveka pro organy! ale lidske bytosti neni dobre klonovat nedovedu si to predstavit ze by tu chodil muj dvojnik pokud by chodil!!

Re:

Kam ten svět spěje...

Já se taky

dvakrát týdně klonuju. A nejraději ráno za rozbřesku.

???

Myslím, že experimentálně se to zkusit může, ale dál bych to nevyužíval.

Re:

Zasluzil by par facek

Lidi, kteri neznaji jakekoli hranice s touhou stat se slavnymi jsou nebezpecni

Re: no ....

on ,jo vzhledem k tomu co se ví. Ale vcelku jak poznat "hranici" bezpečí, než když se někdo někdy spálí ... a je přitom dost moudrý?

:(

Zakázat, zničit! Je to velký zásah matce přírodě do práce a vůbec, některé věci by se mělo nechat tak jak jsou...

milá Isbjoerno,

chybí tu slovo experta, a přes dědičnost, pokud se nemýlím, jste tu Vy :-)(to je radostný úsměv, nikoliv něco jiného, jak by tu někdo mohl tvrdit...). Jako laik jsem spíše přesvědčený o tom, že genetická výbava jedince může "znát" jen to, co dostala do vínku, a to, s čím se během svého žití potkala a vyrovnala. Důsledek : genetická výbava jedince stárne, což mimochodem se dost často projevuje tak, že se prodlužuje spíše "živoření" než "život" (o skutečném prodlužování života mohou mluvit je ti jedinci, kterým se poštěstilo na záčatku dostat i příslušnou výbavu, ne :-)). Ale dál: při normální regeneraci nějaké tkáně jde očekávat, že nová buňka musí svým funkčním stavem zapadnout mezi ostatní ... krom jiného být i hruba "stejně stará", což je dost dobrý důvod pro nezbytnost "genetického stáří" (pokud se to nepovede, má tkáň dost příležitostí se jí zbavit a zkusit znova nahradit). Tohle všechno postrádá zárodečná výbava, která naopak musí být "načasována na samý počátek". A proto nakonec: dvojitá sádka chromozomů v "oplodněné" zárodečné buňce bývá vždy použita ve spuštěném dělicím a diferenciačním procesu, ale víceméně ze stavu "genetického stáří" této výbavy. Proto sice můžeme klonovat, jak klonujeme, ale potomci budou pravděpodobně "stejně staří" jako vzor, na rozdíl od dvojice "zárodečné výbavy" začínající vždy někde "od počátku" ... Odpověď byl možná dal klon pořízený ze "zárodků...." (původ od stejného dárce by stále opravňoval k řeči o klonu). Přesněji: slabina spekulace a tedy otázka je, zdali onen proces vývoje zárodku je schopen "opravit "genetické stáří" dodané "genetické výbavy" nebo ne. Snad něco by se mohlo o tom vědět od rostlin, které jde množit pučením nebo řízkováním, ne? (jako laik mám z mládí jedinou představu pučícího a řízkovatelnémo živočicha - nezmara). Bude se jednou muset kvůli záchraně lidského druhu umět pučet nebo se bude řízkovat? Co na takových spekulacích je už vyvráceno nebo potvrzeno a co zůstavá i dále předmětem scifi? Jde o téma z j

...

Jde o téma z jedné strany velmi podstané a vážné, z druhé strany vynikající příležitostí k odlehčené spekulaci, a tak doufám, že své vlohy k obojímu uplatníte ! Díky předem !:-))))

Jak to tak vidim

tak co to tu pisete jste vsichni byli klonovani s poruchou na mozku