Ona

Diskuze

Dítě na stará kolena...

Odrostlé děti odešly z domu, manželství jede na setrvačník, v práci už není kam postupovat situace, do které se dostává nemalé množství žen kolem padesátky. Některé z nich to řeší tím, že si na "stará kolena" pořídí miminko. Zvláště na Západě je tento jev stále častější. Ženy po čtyřicítce, profesně na vrcholu, ekonomicky i sociálně samostatné, s nevydařeným manželstvím za sebou, si pořizují dítě, často i bez ohledu na možná zdravotní rizika. Pro mnohé z nich jde dokonce o jejich první dítě. Maminky ve věku babiček se začínají objevovat stále častěji i u nás.
Kdy otěhotnět? Spočítejte si jakou máte šanci a kdy.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Lucie

13. 11. 2001 20:51
Chystám se na 2. dítě ve 40
Ano, je to tak, plánuji si 2. dítě ve 40 letech, nyní je mi 38. Moc se těším, cítím se právě v tomto období ve velmi dobré kondici po všech stránkách! Rozhodně si nepřipadám stará a důvodem mít dítě není omladit se. Mít dítě ve 40 nepovažuji za nic nezodpovědného, ba právě naopak. Je mi jedno, jestli mě někdo bude odsuzovat. Moje maminka mě porodila také v pozdějším věku, nikdy jsem se kvůli tomu za ni nestyděla (ani mě to nenapadlo). Byla a je s ní stále legrace, vypadá stále velmi dobře. Nikdy jsem neměla pocit, že by mi nestačila, že má "staré" myšlení a jiné blbosti.
0 0
možnosti

hany

13. 11. 2001 13:19
Co otcové
Pokud jde někomu o "nepopovídání si " o sexu a vztazích se svou "starou" matkou, tak vás mohu upozornit, že já jsem si například popovídala o těchto tématech lépe se svou osmdesátiletou babičkou než s matkou. A navíc. Muži mají od nepaměti děti klidně po padesátce, či šedesátce, a nikdo jim dotoho doposud nemluvil. V této kauze totiž všichni automaticky počítají,že dítě, je čistě starostí matky. Nesmysl. Od svých 5let ,potřebuje pro zdravý vývoj oba rodiče naprosto stejnou mírou. Nezavedeme tedy nějakou věkovou hranici pro muže, po které by již nesměli mít sex a tudíž neplodili děti? Nebyla by to paráda?
0 0
možnosti

hany

13. 11. 2001 13:17
Co otcové
Pokud jde někomu o "nepopovídání si " o sexu a vztazích se svou "starou" matkou, tak vás mohu upozornit, že já jsem si například popovídala o těchto tématech lépe se svou osmdesátiletou babičkou než s matkou. A navíc. Muži mají od nepaměti děti klidně po padesátce, či šedesátce, a nikdo jim dotoho doposud nemluvil. V této kauze totiž všichni automaticky počítají,že dítě, je čistě starostí matky. Nesmysl. Od svých 5let ,potřebuje pro zdravý vývoj oba rodiče naprosto stejnou mírou. Nezavedeme tedy nějakou věkovou hranici pro muže, po které by již nesměli mít sex a tudíž neplodili děti? Nebyla by to paráda?
0 0
možnosti

hany

13. 11. 2001 13:13
Co otcové
Pokud jde někomu o "nepopovídání si " o sexu a vztazích se svou "starou" matkou, tak vás mohu upozornit, že já jsem si například popovídala o těchto tématech lépe se svou osmdesátiletou babičkou než s matkou. A navíc. Muži mají od nepaměti děti klidně po padesátce, či šedesátce, a nikdo jim dotoho doposud nemluvil. V této kauze totiž všichni automaticky počítají,že dítě, je čistě starostí matky. Nesmysl. Od svých 5let ,potřebuje pro zdravý vývoj oba rodiče naprosto stejnou mírou. Nezavedeme tedy nějakou věkovou hranici pro muže, po které by již nesměli mít sex a tudíž neplodili děti? Nebyla by to paráda?
0 0
možnosti

Horáková

13. 11. 2001 9:56
Dítě na stará kolena
Je mi 45 let a mám již dospělého syna (25). Jsem upřímně ráda, že to tak je. Přes všechny těžkosti jako těhotenství ještě při studiu, finanční problémy, manžel muset vydělávat jak se dalo, atd., bych neměnila. Hodně jsem si užívala období, kdy je žena ještě relativně mladá a dávno už nemá starosti s malými dětmi. Myslím si, že na tohle mají být lidé mladí. Pokud si chce stárnoucí žena pořídit ještě dítě, je to samozřejmě její věc. Myslím si ale, že v pozdějším věku jsou zase jiné hezké věci a život se zpátky stejně už nevrátí.(A žena se rozhodně neomladí, ale mnohem rychleji ještě zestárne.)
0 0
možnosti

SRPŠ

13. 11. 2001 9:28
problem věku rodičů
Osobně si myslím, že u nás je ještě ten problém, že 40tiletý člověk se u nás už považuje za starého. Velice často se např. setkávám s tím názorem, "ale to už mi za to nestojí" např v případě nějakého dalšího učení v rámci zaměstnání atd. Vždycky mne nehorázně naštve takováto slova od člověka, který se dožije třeba 80ti let. Hodlá snad příštích 40let, tedy druhou polovinu svého života fňukat že už je starý? Starý není, ale je líný a otrávený. Srovnejme aktivitu "západních" důchodců s našimi. Pominu-li finanční hledisko, které ovšem nemuší hrát v tomto případě zas tak velkou roli, je to katastrofa, nicméně myslím, že doba postupuje a že se stále učíme i v tomto ohledu. Apropo... osobně znám ženy po čtyřicítce, které vypadají a chovají se "mlaději" než leckteré mé známé po dvacítce. Stejné je to v poměru 40-60let. Záleží jen na nás, jak budeme staří...
0 0
možnosti

Jarek

13. 11. 2001 8:02
možná pozitivní
Je známým faktem, že posune-li se v populaci reprodukce do vyššího věku, po několika generacích dojde k prodloužení délky života. A to by se lidem líbilo :-).
0 0
možnosti

marta

13. 11. 2001 7:35
Už na něj nestačí
Můj brácha se narodil našim, když mamce bylo 36 let, tátovi 38 let. Mě bylo tenkrát 13 let. Můžu Vám říct, že naši už na bráchu neměli ty nervy. Byli na něho podstatně měkčí než na mě. Brácha, když něco provedl, tak se mamka rozplakala a táta na nějaký ten výprask co bych dostala já, už byl pohodlný. Co zbývalo, já vzala "vařechu" a bráchu jsem prohnala.
0 0
možnosti

Zdena Kačírková

13. 11. 2001 7:22
Rodičem po čtyřicítce
Ani se zde příliš nepíše o starších tatíncích, jen o maminkách. Můj první manžel před se před lety rozvedl kvůli hodné mladé dívce, dnes té je dvacet osm let , je tedy v ideálním věku pro miminko, které se před několika měsíci narodilo . Bývalý manžel se stal tatínkem ve 45 letech. Moc nadšený z toho nebyl, vždycky mluvil o tom, že s tím prostě počítá, protože chápe svou mladou manželku, která chce alespoň jedno děcko mít, ale sám několikrát přiznal, že je to pro něho jak po fyzické, tak po psychické stránce mnohonásobně náročnější, než když měl svoje první dvě děti. Každé noční probuzení s novorozeňátkem nese člověk v pětadvaceti jinak než o dvacet let později , bývalý manžel taky jednou řekl, že když už ho to mimino vzbudí v noci popáté přestože spí v jiné místnosti, tak se v něm zdvíhají takové dosti temné myšlenky a když rejduje už třetí hodinu venku s kočárkem, tak prý ho bolí koleno nehledě na to,že je nervózní z toho, kolik práce by za tu dobu doma stihl udělat na počítači. A to je chlap, představte si ženu stejného věku, která má za sebou ještě to těhotenství , porod a kojení. Jsem názoru, že ke každému věku patří něco a děti má mít člověk zhruba do třiceti, v pětačtyřiceti by měl využívat svého rozhledu a zkušeností k tomu, aby svoje právě v pubertě se nacházející děti zdárně provedl úskalími tohoto období a v šedesáti už má svým způsobem odpočívat a být zbaven té zodpovědnosti a starostí, kterých má každý rodič ještě nedospělého a nesamostatného dítěte až nad hlavu.
0 0
možnosti

Lenka

13. 11. 2001 7:07
Dítě v normální věku
Moje maminka mě měla ve 20. Zdá se to brzo, ale jsem tomu teď ráda, protože si rozumíme a máme super vztah. Nemá zastaralé myšlení... Je to výhoda. Teď je dost nemocná a je ráda, že už má velké děti, které jsou samostatné. Bylo by to pro ni horší, kdyby měla malé děti a nynější zdravotní problémy. Mě je 23 a s manželem pomalu, ale jistě uvažujeme o dítěti. Myslím, že starší člověk už nedokáže blbnout s malýma dětma tak, jako mladší. Mám za to, že i 30 let na první dítě je pozdě.
0 0
možnosti