Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti, které se narodily bez sluchu, dnes recitují, zpívají a tančí

  3:00aktualizováno  3:00
Josef Mach se narodil před čtyřmi lety dvěma neslyšícím rodičům. Po pár měsících lékaři zjistili, že ani on nevnímá žádné zvuky. Dnes je z něj díky úsilí své babičky a díky profesionálnímu týmu z Centra kochleárních implantací u dětí v pražském Motole (CKID) šťastné a veselé dítě začleněné do běžného kolektivu mateřské školy. Slyší a mluví. "Jsem rošťák," opakuje babiččina slova a potutelně se přitom směje.

Zpěv neslyšících dětí rozplakal i některé přítomné lékaře | foto: Eva Vychodilovápro iDNES.cz

Díky neuvěřitelným pokrokům medicíny a techniky, šikovnosti lékařů a trpělivosti logopedů je dnes podobných dětí v Česku už přes čtyři stovky. Šanci prožít naprosto normální život bez omezení jim dává zařízení s názvem kochleární implantát.

Ačkoliv ne vždy se podaří kvůli možným komplikacím nebo přidruženým vadám docílit zcela ideálních výsledků, mnozí neslyšící mohou poslouchat hudbu nebo dokonce hrát na hudební nástroj, naučí se telefonovat či mluvit cizím jazykem.

Agáta Strádalová s maminkou

Zpěv vyhnal slzy do očí

Na důkaz těchto malých zázraků předvedlo u příležitosti oslavy 400. odoperovaného dítěte na oslavě v Motolské nemocnici několik dětí dovednosti, které by bez kochleárního implantátu nikdy nesvedly.

Desetiletá Míša zapískala na flétničku Plavala husička po Dunaji, devatenáctiletá Jana, která vyrostla s neslyšícími rodiči, pohovořila o tom, jak se právě chystá k maturitě a na vysokou školu, desetiletá Marcelka zatančila na orientální hudbu břišní tanec a šestiletý Lexa z Brna se zase svěřil, že rád poslouchá americkou zpěvačku Katy Perry.

Když potom jedenáctiletý Matěj postižený dětskou mozkovou obrnou a upoutaný na invalidní vozík zazpíval Já mám koně, vraný koně, vlily se slzy do očí i některým lékařům.

"Nevím, jak jinak bychom se s ním domluvili. Vzhledem ke svému motorickému postižení není schopen znakovat, a tedy by vůbec nekomunikoval," vysvětluje jeho matka.

Se závažným poškozením sluchu se u nás rodí zhruba jedno dítě z tisíce donošených miminek. Čím dříve se vada zjistí, tím úspěšnější léčba je. Proto už dnes v některých porodnicích provádějí záhy po porodu vyšetření pomocí tzv. otoakustických emisí.

"Bohužel zde stále nemáme zákon, který by toto vyšetření nařizoval povinně plošně u všech novorozenců," stýská si primář Zdeněk Kabelka.

"Naprosto překonal naše očekávání," dodává k tomu logopedka Kateřina Voříšková z CKID, která spolu s dalšími kolegyněmi děti po operaci rehabilituje a učí je slyšet a mluvit.

Čím nižší věk, tím lépe

Rehabilitační fází právě prochází i dvouletá Agáta Strádalová, která je onou jubilejní čtyřstou holčičkou, uchráněnou od života v izolaci. Má tři starší sourozence. Všichni slyší. Ona se narodila s vrozenou hluchotou.

"Bylo hrozné zjistit, že neslyší. Do poslední chvíle jsem úspěchu operace nevěřila, ale na třetím sezení s logopedkou začala konečně reagovat," vzpomíná úlevně její matka, zatímco se jí drobná okatá holčička s "kolečkem" ve vlasech a procesorem zavěšeným za uchem proplétá mezi nohama.

Agáta Strádalová s maminkouU dětí jako Agátka, které se již s těžkou sluchovou vadou narodily nebo ztratily sluch dříve, než začaly mluvit, je pro operaci ideální co nejnižší věk. U operovaných kolem jednoho roku je reálný předpoklad, že se jim podaří vyrovnat se slyšícím vrstevníkům. Je však třeba operovat je maximálně do pěti let, pak už šance na úspěch prudce klesá.

"U těchto dětí se využije přirozeného období vývoje řeči a rehabilitace postupuje obvykle mnohem rychleji," vysvětluje klinická logopedka Jitka Holmanová, která se práci se sluchově postiženými dětmi věnuje už více než dvacet let.

Hluchý telefonoval s dcerou

Přesto je ale důležité říci, že u lidí s vrozenou vadou sluchu probíhá rehabilitace mnohem pomaleji než u těch, kteří ohluchli až po osvojení řečových schopností. Ti, kteří přišli o sluch během života v důsledku úrazu nebo nemoci, se naučí znovu slyšet a mluvit i za několik týdnů až měsíců. Je však nutné operovat je co nejdříve po ohluchnutí, pak už hrozí nebezpečí, že zařízení nebude možné do vnitřní části ucha zavést.

"Někdy zažíváme zázračné okamžiky s ohluchlými dospělými, kteří slyší už krátce po zapojení procesoru. Jeden z našich pacientů byl dokonce již v průběhu prvního nastavení schopen zatelefonovat domů a rozmlouvat s dcerkou," uvádí Tomáš Tichý z pražské Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Především u nejmenších dětí však bývá programování během na dlouhou trať. Děti procesor zpočátku často odmítají nebo se mohou polekat nepříjemných či hlasitých zvuků. Důležitá je proto zejména v tomto období velká trpělivost rodičů.

Nejsou to roboti

Někteří dospělí zastávají názor, že se z dětí zákrokem stávají roboti a že by je lékaři neměli operovat před dosažením jejich plnoletosti. Často pak operaci odmítají pro své děti ti, kteří jsou sami sluchově postižení. Tento trend však v současné době ustupuje.

"Máme už třináct dětí z neslyšících rodin, které donedávna proti operacím protestovaly," vypočítává vedoucí Foniatrického oddělení a rehabilitačního centra Eva Vymlátilová. Nebýt snahy paní Machové, možná by byl navždy do tichého světa neslyšících uzavřen i její vnuk.

Anička Formánková s bratříčkem

"Syn se snachou pro Pepu kochleární implantát nechtěli. Nakonec se mi je ale podařilo společně s lékaři přesvědčit," vypráví Iva Machová, která o existenci zákroku věděla už před lety, když byl její syn malý, ale operace byla tehdy možná pouze v zahraničí a pro její rodinu finančně nedostupná.

Pepík dnes vedle znakování se svými rodiči také normálně povídá a vše komentuje.

Týden po operaci domů

Samotný operační zákrok probíhá v celkové anestézii a trvá obvykle tři hodiny. "Zavádění kochleárních implantátů je i u nejmenších dětí velmi propracovaný, sofistikovaný výkon s minimální pravděpodobností komplikace," říká vedoucí CKID a přednosta ORL kliniky Zdeněk Kabelka, jenž v současnosti v Motole operuje všechny děti. Sedmý den po zákroku je pacient většinou propuštěn domů.

Je samozřejmě nesmyslné domnívat se, že se neslyšící probudí z narkózy a okamžitě slyší. Implantace nevyléčí hluchotu, zásadní fáze přichází asi až šest týdnů po zákroku, kdy se zahojí rána. Tehdy je důležité za spolupráce technika a logopeda správě naprogramovat řečový procesor a vytvořit takzvanou mapu individuálního poslechu, kdy se určí nejtišší a nejhlasitější snesitelný zvuk.

Vzhledem k tomu, že přístroj není zdaleka tak dokonalý jako lidské ucho a každý vnímá zvuky jinak, musí si mnozí minimálně zpočátku vypomáhat odezíráním ze rtů či znakováním.

Pokroky se dostaví brzy

Velmi záhy po operaci jsou však u implantovaných, jichž u nás přibývá ročně okolo třiceti, prokázány velmi pozitivní změny.

"Děti se cítí bezpečněji, jsou mnohem klidnější, méně izolované a stávají se nezávislejšími," říká dále logopedka Holmanová. Chirurg Kabelka k tomu dodává: "U operovaných dětí mizí agresivita a vytrácí se u nich pocit, že jim nikdo nerozumí a nechce rozumět."

Devatenáctiletá Jana se chystá na vysokou školu

Stejně tak dochází k výraznému posunu i v chování slyšících rodičů, kteří se postupně mohou se svými dětmi konečně přirozeně domluvit. Děti posléze většinou i přes časté prvotní odmítavé reakce nakonec přijímají přístroj jako součást svého těla. Někdy pomáhá návštěva rodiny s podobně postiženým dítětem nebo aktivity neziskových organizací (Sdružení uživatelů kochleárního implantátu SUKI či Středisko rané péče Tamtam).

Pozor při koupání

"Všechny vnější části implantátu se brzy stanou nepostradatelné a děti se o ně zpravidla pečlivě starají," uzavírá Jitka Holmanová. Život s implantátem pak s sebou při běžných aktivitách nenese žádná velká omezení. Vnější řečový procesor je nutné odkládat pouze při koupání či plavání, měl by se vypínat při vzletu a přistávání letadla nebo při procházení detektory kovů.

Pozor si musejí dávat lidé také tam, kde vzniká statická elektřina, třeba při svlékání svetrů či vystupování z auta. Spolehlivost vnitřních částí zařízení je pak velice vysoká. Pokud by však náhodou během života došlo k poruše přístroje nebo jeho poškození třeba po silném úderu do hlavy, je nezbytné provést reimplantaci.

"Ve všech případech se nám zatím výměnu podařilo provést," ujišťuje doktor Kabelka.

Fakta o implantátu

Kochleární implantát je elektronická smyslová náhrada, která elektrickou stimulací sluchového nervu zprostředkovává zvukové vjemy sluchově těžce postiženým a zcela neslyšícím.

Vnitřní část přístroje se skládá z přijímače-stimulátoru, který je umístěn do jamky skalní kosti, a jemného svazku 22 elektrod zavedených do hlemýždě vnitřního ucha (= kochley). Vnější část, již tvoří řečový procesor a mikrofon s vysílací cívkou, se nosí za boltcem ucha. Některé starší typy mají kapesní kontrolér na popruh či do kapsy. Implantát funguje tak, že zvuk je zachycen mikrofonem a veden do řečového procesoru. Zpracovaný signál odtud pokračuje do vysílací cívky a dále je vysílán pomocí elektromagnetických vln do vnitřní části implantátu. Tam je informace dekódována a odeslána do stimulačních elektrod umístěných uvnitř hlemýždě.

První jednokanálový implantát byl zaveden v roce 1957, přístroj s více elektrodami je znám až od roku 1978. V České republice probíhají operace 18 let, přičemž novinkou jsou v posledních
letech už i experimenty s oboustrannými implantacemi.

Autoři:




Nejčtenější

Zuzana Hejnová
Na první dítě nechci čekat do čtyřiceti, říká Zuzana Hejnová

Ve svých třiceti letech má před sebou srpnové mistrovství světa v Londýně, příští rok by ještě chtěla zkusit mistrovství Evropy, dál už se ve své kariéře moc...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muži své emoce ignorují, ženy se v nich ztrácejí, tvrdí odborníci

Vztahy stojí na emocích. Neschopnost je projevovat znamená problém navázat i udržet vztah. Kdo by v přítomnosti ledové kostky roztál? Někdo vztahy sice...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Jana: Setkání s první láskou po dvaceti letech mi změnilo život

Vždy u mě rozum vítězil nad srdcem. Tvrdě jsem na sobě pracoval, abych se dostal tam, kde jsem teď. Zakolísal jsem jen jednou, je to už 20 let, ale ustál jsem...  celý článek

(Ilustrační snímek)
UKÁZKA Z KNIHY: Ženy by teď měly muže podržet, tvrdí psycholog Zimbardo

„Na rozdíl od žen a jejich emancipačních hnutí se muži nikdy nezformovali, aby zaktualizovali svou roli ve společnosti,“ píše psycholog Philip Zimbardo ve své...  celý článek

Bridget Malcolmová
Lidé očekávají, že modelka bude hloupá mrcha, říká Bridget Malcolmová

Pětadvacetiletý andílek Victoria’s Secret Bridget Malcolmová má prý dost zažitých stereotypů, které se týkají modelek. Irituje ji, že si o modelkách lidé...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Co se stane, když začnete pít dostatek vody. Zlepší se vám paměť i síla

Voda je pro lidský organismus nesmírně důležitá. Když si budete dopřávat dostatek tekutin, můžete se těšit na zlepšení duševního i fyzického zdraví.  celý článek

Ilustrační fotografie
Alternativy k hormonální antikoncepci. Tělísko, krémy i operace

Mnoho žen odmítá nebo nemůže užívat hormonální antikoncepci. I proto hledají jiné způsoby ochrany před otěhotněním. Které to jsou, jak fungují a jsou vhodné...  celý článek

(Ilustrační foto)
Zmírnit bolesti při menstruaci umí heřmánek, teplo i endorfiny

Asi to znáte. Bolest v podbřišku přichází obvykle v prvních dnech cyklu a může se zdržet pár hodin nebo i pár dnů. Každopádně nám běžný život moc neulehčí....  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Snesou vaše zuby bělicí pásky? Na plomby a citlivé zuby opatrně
Snesou vaše zuby bělicí pásky? Na plomby a citlivé zuby opatrně

Závidíme všem, kteří dostali do vínku zářivě bílé zuby. My ostatní jsme odkázaní na specializované zubní ordinace nebo různé kosmetické vychytávky. Třeba na běl... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.